Komunální volby 2026 v Ratiboři: přehled a souvislosti
Jihočeská obec Ratiboř se chystá na nadcházející komunální volby, ve kterých místní občané rozhodnou o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování své samosprávy. Podle posledních dat se tato malá vesnice vyznačuje poměrně specifickou demografií, jelikož podíl obyvatel starších pětašedesáti let zde dosahuje více než dvaceti tří procent, což ji řadí mezi místa s výrazně starší populací. Kromě správy vlastní radnice se zdejší lidé aktivně zapojují i do celostátního politického dění, což se odráží v jejich účasti a specifických volebních výsledcích na dalších úrovních.
Předchozí bitvy o místní radnici
Poslední volby do zastupitelstva v roce 2022 ukázaly vyrovnané síly jednotlivých kandidátů. Nejsilnější mandát získal Vladimír Hándl se ziskem 72 hlasů, což představovalo 13,66 procenta, těsně následovaný Pavlem Trepkou se 71 hlasy a Eliškou Hamerníkovou, která obdržela 65 hlasů. Rozdíly mezi jednotlivými kandidáty byly velmi těsné, což dokládá i výsledek Karla Voldána se 64 hlasy či Marie Chmelíkové, která získala 61 hlasů.
Pokud se podíváme na širší regionální souvislosti, zajímavé srovnání nabízejí celkové výsledky za okres Jindřichův Hradec, kde se politické preference v jednotlivých sídlech často značně liší. Pro ucelenější obrázek je k dispozici také celkový přehled komunální politiky v rámci celého Jihočeského kraje, který ukazuje širší regionální trendy.
Jak se v Ratiboři rozhodovalo o složení Sněmovny
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se v obci výrazně prosadilo hnutí ANO, které získalo přesvědčivých 45,03 % hlasů. Tento zisk zřetelně převýšil celostátní průměr hnutí, který v celé České republice činil 34,51 %. Na dalších pozicích se s velkým odstupem umístily koalice SPOLU, SPD a hnutí STAN, které shodně získaly 11,45 % hlasů, což pro koalici SPOLU znamenalo výrazně slabší výsledek než jejích celostátních 23,36 %.
Ve srovnání s rokem 2021, kdy zde hnutí ANO zvítězilo s 35,51 % hlasů před uskupením Piráti+STAN (14,95 %) a SPD (14,01 %), zaznamenal vítěz minulých voleb další posílení své pozice. Kompletní pohled na to, jak dopadl poslední politický souboj o poslanecká křesla přímo v místo, nabízí přehled výsledků pro sněmovní volby v Ratiboři. Regionální rozložení sil v širším měřítku pak ukazuje statistika pro okres Jindřichův Hradec, přičemž k dispozici je také souhrn za Jihočeský kraj jako celek.
Volba hlavy státu a dramatický prezidentský duel
Velmi zajímavý vývoj přinesly prezidentské volby v roce 2023, kdy se nálady voličů mezi oběma koly výrazně proměnily. V prvním kole jasně dominoval Andrej Babiš se ziskem 51,35 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal pouhých 30,63 % a třetí Danuše Nerudová oslovila 14,41 % hlasujících.
Ve druhém kole se však situace obrátila a celkovým vítězem se zde stal Petr Pavel, který získal 52,99 % hlasů, čímž porazil Andreje Babiše s jeho 47,00 %. Pro podrobnější analýzu tohoto napínavého souboje si můžete prohlédnout kompletní místní výsledky na stránce věnované prezidentským volbám v Ratiboři. Stejně tak jsou k dispozici statistické údaje o hlasování za okres Jindřichův Hradec nebo kompletní přehled pro Jihočeský kraj.
Vyrovnané krajské hlasování na jihu Čech
Regionální rozvoj a směřování samosprávy výrazně ovlivňují také krajské volby, které v roce 2024 přinesly v obci výjimečně vyrovnaný souboj. O první místo se podělily ODS a hnutí ANO, přičemž obě uskupení získala shodně po 40,54 % hlasů, což představovalo přesně 30 hlasů pro každou stranu. Třetí pozici s výrazným odstupem obsadila koalice SPD+Trikol+PRO se ziskem 6,75 % hlasů a za ní skončilo uskupení STAČILO! se 4,05 %.
Pokud chcete vidět podrobné výsledky pro tuto lokalitu, navštivte sekci pro krajské volby v Ratiboři, přičemž pro širší pohled na celý region je k dispozici přehled za okres Jindřichův Hradec.
Historie, památky a život v Ratiboři
Jihočeská Ratiboř se poprvé připomíná v písemných pramenech z roku 1384 a dnes má status obce. Na jejím území o rozloze 11,7 kilometru čtverečního žije podle údajů z roku 2024 celkem 206 obyvatel, přičemž v roce 2021 zde bylo evidováno 99 domů. Vesnice leží v nadmořské výšce 512 metrů a poštu sem doručují na dvě různá poštovní směrovací čísla.
Co se týče demografického vývoje v roce 2024, obec zaznamenala mírný pokles obyvatelstva, kdy přirozený přírůstek byl záporný a činil minus 3 osoby, což však částečně kompenzovalo kladné saldo migrace ve výši 2 přistěhovalých obyvatel, takže celkový úbytek činil pouze jednoho člověka. Zdejší obyvatelstvo má také specifickou věkovou i náboženskou strukturu, kterou zaznamenalo sčítání lidu v roce 2021. Tehdy tvořili senioři nad 65 let celých 23,3 % obyvatel (celostátní průměr byl 17,4 %), dětí do 14 let zde žilo pouze 9,8 % (oproti 12,9 % v ČR) a lidé v produktivním věku tvořili 66,9 %. Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 58,5 % místních obyvatel označilo jako bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), věřících bylo 8,5 % a 33 % obyvatel se nevyjádřilo.
Z historických pamětihodností vyniká pozdně gotický kostel sv. Barbory, jehož první zmínka pochází z roku 1503, ačkoli byl v roce 1789 zrušen, a také zvonice z konce 18. století stojící na návsi. Další zajímavé podrobnosti a aktuální informace o dění v obci naleznete na oficiálních webových stránkách Ratiboře. Statistické podklady pro tento přehled poskytl Český statistický úřad (ČSÚ) a informace o historických objektech pocházejí z podkladů, které spravuje Národní památkový ústav (NPÚ).
Ochota voličů přistupovat k volebním urnám
Zájem o správu věcí veřejných je mezi zdejšími lidmi tradičně velmi vysoký. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 59,74 %, což výrazně převýšilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Tento nadprůměrný zájem se projevuje i při dalších typech hlasování, což dokládají sněmovní volby v roce 2025 s účastí 76,14 % (v celé ČR to bylo 68,95 %) i v roce 2021, kdy k urnám přišlo 67,30 % oprávněných voličů oproti celostátním 65,43 %. Podobně aktivní byli místní lidé také při krajských volbách v roce 2024 s účastí 43,79 % (oproti 32,91 % v celé republice) a v prezidentské volbě roku 2023, kde v prvním kole hlasovalo 71,07 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole pak 69,64 % (oproti celorepublikovým 70,25 %).
