Praha 15 — komunální volby 2026 a přehled volebních výsledků
Praha 15 vstupuje do komunálních voleb 2026 jako jedna z městských částí hlavního města, kde se rozhoduje o složení zastupitelstva přímo na místní úrovni. Tato stránka shrnuje aktuální i historické výsledky komunálních voleb ve čtvrti, nabízí přehled výsledků sněmovních a prezidentských voleb a zasazuje Prahu 15 do kontextu celého hlavního města.
Praha 15 v rámci hlavního města
Praha 15 je městskou částí statutárního města Praha, které je zároveň samostatným krajem i okresem. Hlavní město mělo v roce 2024 celkem 1 397 880 obyvatel.
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla Praha 15 volební účasti 43,97 %, zatímco celostátní průměr za komunální volby téhož roku činil 46,07 %. Rozdíl zhruba dvou procentních bodů ukazuje, že místní volební aktivita mírně zaostala za celorepublikovým výsledkem.
Jak volila Praha 15 v komunálních volbách
V komunálních volbách 2022 jednoznačně zvítězilo místní uskupení Patnáctka náš domov se ziskem 37,33 % hlasů. Na druhém místě skončilo sdružení Společně pro Prahu 15 s 22,65 % a třetí příčku obsadilo hnutí ANO 2011 s 16,58 %. Další tři uskupení získala mezi 6 a 9,5 % hlasů.
Výsledky v čase ukazují, jak se politická mapa čtvrti proměňovala — od voleb zaznamenaných v roce 2006 až po poslední komunální klání. Přehled níže nabízí výsledky za všechny roky, pro které jsou data k dispozici.
Sněmovní volby: Praha 15 oproti zbytku země
V volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získala koalice SPOLU v Praze 15 nejvíce hlasů — konkrétně 32,36 %. Druhé místo patřilo hnutí ANO s 24,03 %, třetí Pirátům s 13,64 % a čtvrté hnutí STAN s 12,42 %. Celostátně přitom volby v roce 2025 vyhrálo ANO s 34,51 %, zatímco SPOLU v celorepublikovém měřítku skončilo druhé s 23,36 %. Praha 15 se tedy od národního výsledku lišila výrazně — místní volič preferoval SPOLU výrazně silněji než průměr v zemi.
Pro srovnání: v roce 2021 vedlo v části také SPOLU, tehdy s 38,35 %, ANO bralo 20,84 % a koalice Piráti+STAN 19,43 %. Mezi oběma volbami SPOLU oslabilo o přibližně šest procentních bodů, ANO naopak posílilo o více než tři body. Celostátně získalo SPOLU v roce 2021 27,79 %, v Praze 15 tak v obou volbách dosáhlo zřetelně lepšího výsledku než v celé republice.
Prezidentské volby v Praze 15
V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 obdržel Petr Pavel v Praze 15 48,54 % hlasů, zatímco Andrej Babiš skončil na 23,23 % a Danuše Nerudová na 13,16 %. Pavel Fischer získal 8,04 %. Druhé kolo potvrdilo jasnou volbu — Petr Pavel vyhrál s 73,07 % hlasů, Andrej Babiš získal 26,92 %.
Účast v prezidentských volbách v části přesahovala celostátní průměr v obou kolech: v prvním kole hlasovalo 72,05 % oprávněných voličů (celostátně 68,24 %), ve druhém kole 73,65 % (celostátně 70,25 %). Historické výsledky z dřívějších prezidentských voleb jsou dostupné v následujícím přehledu.
Co říkají čísla o Praze 15
Praha 15 je městská část s 35 167 obyvateli a 2 173 domy, přičemž obě čísla pocházejí ze sčítání z roku 2021. Věková skladba ukazuje, že děti do 14 let tvoří 13,4 % obyvatel — o něco více než celostátních 12,9 %. Lidé v produktivním věku mezi 15 a 64 lety představují 70,9 %, což je lehce nad republikovým průměrem 69,7 %. Senioři ve věku 65 a více let tvoří 15,6 % zdejší populace, zatímco v celé republice je jejich podíl vyšší — 17,4 %.
Z hlediska vyznání se k víře hlásí 19,4 % obyvatel části, bez vyznání je 53 % a vyznání neuvedlo 27,6 %. Celostátně je podíl věřících o něco vyšší (22,2 %), bez vyznání je v republice 47,8 % a neuvedených 30,1 %. Data o věkové struktuře i vyznání vycházejí ze sčítání lidu roku 2021, které zpracoval Český statistický úřad.
Volební účast napříč volbami
Praha 15 se v různých typech voleb pohybuje na odlišných úrovních účasti. Nejnižší zapojení voličů přinesly komunální volby 2022, kdy k urnám přišlo 43,97 % oprávněných voličů — tedy méně, než byl celostátní průměr 46,07 %. Naopak ve sněmovních volbách 2025 dosáhla část účasti 71,41 %, přičemž celostátní průměr byl 68,95 %, a v roce 2021 to bylo 70,65 % oproti celostátním 65,43 %.
Prezidentské volby 2023 přilákaly voliče ještě ve větší míře — v prvním kole hlasovalo 72,05 % a ve druhém dokonce 73,65 % oprávněných voličů, v obou případech nad celostátním průměrem. Výsledky napříč různými typy voleb mohou naznačovat, že zájem o celostátní a prezidentské volby je zde soustavně vyšší než zájem o volby komunální.