Rozhodování o budoucnosti Moravské Třebové: komunální volby 2026 a ohlédnutí za minulostí
V Moravské Třebové se v nadcházejících komunálních volbách v roce 2026 rozhodne o novém složení městského zastupitelstva a dalším směřování zdejší radnice. Toto malebné město, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1270, láká na bohatou historii i architektonické skvosty v čele s renesančním zámkem a historickou radnicí.
Při příležitosti tohoto důležitého hlasování nabízíme ohlédnutí za dřívějším rozhodováním místních občanů. Kromě historického přehledu komunálního klání se zaměříme i na to, jak dopadla měření sil v prezidentských, parlamentních či krajských volbách v tomto regionu.
Jak se dříve obsazovala třebovská radnice
V roce 2022 si největší přízeň voličů vysloužilo uskupení PROSPERUJÍCÍ MT, ČSSD A 3PK, které získalo 19,03 % hlasů. V těsném závěsu skončilo hnutí ANO 2011 se ziskem 17,89 %. Dvouciferný výsledek zaznamenala také Změna pro Třebovou, jež obdržela 11,98 %, a Občanská demokratická strana s podílem 10,87 %. Pod hranici deseti procent spadla formace KSČM a nezávislých kandidátů, pro niž hlasovalo 9,87 % voličů, a uskupení Srdcem Třebováci s podílem 8,78 %. Následovaly KDU-ČSL, která obdržela 8,31 % hlasů, a kandidátka HLAS pro město se 7,23 %. Pod pětiprocentní hranicí zůstaly subjekty Občané SPOLU se 4,33 % a Česká pirátská strana s pouhými 1,71 % hlasů.
Pokud chcete prozkoumat celkový obrázek v širším okolí, můžete se podívat na výsledky v okrese Svitavy, které nabízejí srovnání s okolními obcemi. Pro komplexní regionální pohled jsou rovněž k dispozici kompletní data pro celý Pardubický kraj a jeho jednotlivá města.
Souboje o křesla v Poslanecké sněmovně
Při posledních celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 projevili místní voliči jasnou preferenci. První místo zde suverénně obsadilo hnutí ANO se ziskem 42,72 % hlasů, což výrazně převyšuje jeho celorepublikový výsledek 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 19,06 % voličů, což naopak zaostává za celostátním průměrem 23,36 %. Třetí pozici obsadila koalice STAČILO! se ziskem 7,57 % (v ČR 4,3 %), následovaná SPD se 7,51 % (v ČR 7,78 %) a hnutím MOTO, jež oslovilo 7,13 % (v ČR 6,77 %). Do sněmovních lavic by v přepočtu na místní hlasy zamířili také PIRÁTI s 6,62 % (v ČR 8,97 %) a STAN s 6,58 % (v ČR 11,23 %). Naopak Přísaha získala jen 0,88 % (v ČR 1,07 %) a formace JASAN a GENERACE shodně po 0,30 %.
Srovnání s předchozím hlasováním v roce 2021 ukazuje tehdejší jinou konstelaci sil. Hnutí ANO tehdy získalo 31,71 % (celostátně 27,12 %), zatímco koalice SPOLU obdržela 21,80 % (celostátně vyhrála s 27,79 %). Aliance Piráti+STAN u místních voličů oslovila 11,17 % (v ČR 15,62 %) a hnutí SPD získalo 9,38 % (v ČR 9,56 %). Ostatní subjekty skončily s těmito výsledky: KSČM obdržela 6,26 % (v ČR 3,60 %), ČSSD získala 6,22 % (v ČR 4,65 %), PŘÍSAHA měla 6,01 % (v ČR 4,68 %), TSS získala 2,19 % (v ČR 2,76 %), Volný blok oslovil 1,72 % (v ČR 1,33 %) a Moravané získali 1,18 %.
Podrobné statistiky pro město nabízí přehled parlamentního hlasování. Regionální souvislosti můžete sledovat prostřednictvím výsledků za okres Svitavy nebo přes celková čísla, která přináší krajský sněmovní přehled.
Volba hlavy státu a prezidentský duel
Při prezidentském hlasování v roce 2023 se projevily silné emoce i vyrovnané síly. První kolo, kterým začaly tyto prezidentské volby, ovládl Andrej Babiš se ziskem 45,27 % hlasů, zatímco Petr Pavel obdržel 28,98 % a Danuše Nerudová skončila třetí s podílem 12,25 %. Další kandidáti zaznamenali nižší zisky: Pavel Fischer oslovil 5,22 %, Jaroslav Bašta 4,27 %, Marek Hilšer 2,12 %, Karel Diviš 1,32 % a Tomáš Zima obdržel pouze 0,52 % hlasů.
Druhé kolo se proměnilo v mimořádně těsný souboj, v němž nakonec o vlásek zvítězil Andrej Babiš se ziskem 50,76 % (2685 hlasů) nad Petrem Pavlem, pro něhož se vyjádřilo 49,23 % hlasujících (2604 hlasů). Rozdíl pouhých 81 hlasů ukazuje, jak dramatické toto finále pro místní občany bylo. Všechna důležitá čísla z tohoto souboje přináší přehled prezidentského hlasování. Regionální kontext je dostupný přes výsledky v okrese Svitavy, případně na stránce, která ukazuje celkový krajský výsledek.
Krajské zastupitelstvo a regionální reprezentace
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, které ukázaly velmi vyrovnaný souboj dvou nejsilnějších uskupení. Nejvíce hlasů zde obdrželo hnutí ANO, pro které hlasovalo 30,77 % voličů, v těsném závěsu však skončila kandidátka 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 29,39 %. Třetí místo obsadilo spojenectví STAČILO! s 12,36 % hlasů. Solidní podporu zaznamenala také koalice ODS+TOP 09, která získala 9,45 %, a Koalice pro PaK se ziskem 9,09 %. Slabší podporu měly subjekty SPD+Trikol+PRO (3,89 %), Piráti (2,37 %) a STAN (1,56 %).
Podrobné statistické rozbory a srovnání tohoto regionálního hlasování jsou k dispozici pro přehled krajských voleb přímo ve městě. Pro širší srovnání s ostatními městy a obcemi v regionu je užitečné nahlédnout na výsledky v okrese Svitavy, které odrážejí celkovou voličskou náladu na Svitavsku.
Demografický a historický portrét města
Město se rozkládá na ploše 42 km² v nadmořské výšce 408 metrů a podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 9550 obyvatel. V roce 2021 zde bylo registrováno 1928 domů, přičemž město využívá poštovní směrovací čísla 569 21 a 571 01. Demografický vývoj v roce 2024 vykázal celkový úbytek o 165 obyvatel, což bylo zapříčiněno jak záporným přirozeným přírůstkem o 47 osob, tak i záporným saldem migrace, které činilo -118 lidí. Další informace o životě a dění na radnici lze dohledat na oficiálních stránkách města.
Z hlediska věkové struktury obyvatel v roce 2021 tvořily děti ve věku 0 až 14 let 11,2 % populace, dospělí ve věku 15 až 64 let představovali 68,1 % a lidé ve věku 65 a více let tvořili 20,7 % obyvatel. V porovnání s celorepublikovým průměrem (12,9 % dětí, 69,7 % dospělých a 17,4 % seniorů) má toto sídlo o něco starší obyvatelstvo. V otázce náboženského vyznání se v témže roce 50 % občanů přihlásilo k variantě bez vyznání, 20,7 % se označilo za věřící a zbylých 29,3 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo. V celé České republice je přitom rozložení odlišné: bez vyznání je 47,8 %, věřících 22,2 % a neuvedeno zůstalo u 30,1 % obyvatel.
Mezi nejvýznamnější historické památky, jejichž podrobné popisy spravuje Národní památkový ústav (NPÚ), patří tamní renesanční radnice z roku 1521, přestavěná roku 1569 Andreasem Pfoffem; v její radní síni se nacházejí hodnotné malby s motivem Šalamounova soudu. Druhou významnou památkou je zámecký areál, který obsahuje renesanční edikulový portál z roku 1492 a trojkřídlý arkádový zámek z období kolem roku 1620, pravděpodobně navržený architektem G. M. Filippim.
Zájem občanů o volební urny
Při komunálním hlasování v roce 2022 se k volebním urnám v Moravské Třebové dostavilo pouze 38,52 % oprávněných voličů. Tento zájem byl výrazně nižší než celorepublikový průměr, který tehdy dosáhl hodnoty 46,07 %.
Nižší ochota k účasti se projevila i v jiných typech hlasování. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 64,99 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 68,95 %, a v roce 2021 byla účast 59,42 % oproti 65,43 % v celé republice. Při volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 63,58 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 67,39 % (v ČR 70,25 %). Nakonec při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 28,89 % oprávněných voličů, což opět zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
