100,00 %
Ing. Jiří Kulík starosta, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
6,68 % (39 hlasů)
Ing. Tomáš Kučera vedoucí technologie, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 2
6,00 % (35 hlasů)
Petr Mačura mechanizátor, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
8,23 % (48 hlasů)
Ondřej Špatný paznehtář, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 4
8,23 % (48 hlasů)
Roman Straka paznehtář, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 5
7,54 % (44 hlasů)
Bc. Michal Sekyra agronom, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 6
7,71 % (45 hlasů)
Petr Laichman živnostník, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 7
6,51 % (38 hlasů)
Bc. Tereza Mačurová Mojdlová ředitelka DD, ZŠ, ŠJ a ŠD, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 8
7,54 % (44 hlasů)
Bc. Roman Chytil voják, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 9
7,03 % (41 hlasů)
Bc. Nikola Jelínková porodní asistentka, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 10
6,86 % (40 hlasů)
Jan Hospodářský živnostník, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 11
5,48 % (32 hlasů)
Ing. Lukáš Holek servisní technik, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 12
5,14 % (30 hlasů)
Václav Jelínek živnostník, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 13
5,83 % (34 hlasů)
Bc. Václav Kulík student, věk: 24 let
pořadí na kandidátce: 14
6,00 % (35 hlasů)
Zuzana Kučerová studentka, věk: 18 let
pořadí na kandidátce: 15
5,14 % (30 hlasů)
Ing. Jiří Kulík starosta, věk: 62 let
Ing. Tomáš Kučera vedoucí technologie, věk: 43 let
Petr Mačura mechanizátor, věk: 43 let
Ondřej Špatný paznehtář, věk: 36 let
Roman Straka paznehtář, věk: 44 let
Bc. Michal Sekyra agronom, věk: 49 let
Petr Laichman živnostník, věk: 48 let
Bc. Tereza Mačurová Mojdlová ředitelka DD, ZŠ, ŠJ a ŠD, věk: 45 let
Bc. Roman Chytil voják, věk: 40 let
Bc. Nikola Jelínková porodní asistentka, věk: 34 let
Jan Hospodářský živnostník, věk: 34 let
Ing. Lukáš Holek servisní technik, věk: 33 let
Václav Jelínek živnostník, věk: 32 let
Bc. Václav Kulík student, věk: 24 let
Zuzana Kučerová studentka, věk: 18 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Bílsku rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecní samosprávy. Podle demografických dat se tato jihočeská vesnice vyznačuje výrazně vysokým zastoupením starších obyvatel — lidé ve věku 65 a více let tvoří více než čtvrtinu populace, což sídlo řadí na 230. místo z 6254 obcí v zemi.
Při pohledu na hlasování v uplynulých letech je patrné, že se místní voliči často přikláněli k odlišným výsledkům, než jaké zaznamenala celá republika. Následující souhrn přibližuje dosavadní hlasování i širší zázemí vesnice.
Při obecním hlasování v roce 2022 nastala v Bílsku jednoznačná situace, protože se o přízeň ucházelo pouze jediné uskupení. Sdružení Pro Bílsko tak získalo plných 100,00 % hlasů, což představovalo 599 odevzdaných hlasů pro kandidáty této listiny.
Voličské preference v celém regionu zachycuje přehled pro okres Strakonice a zájemci mohou prozkoumat rovněž situaci v širším měřítku přes souhrn za Jihočeský kraj. Vývoj lokálních výsledků z předchozích období dokumentují níže uvedené odkazy:
Volební klání, při němž se obsazují poslanecká křesla, přineslo v obci v roce 2025 přesvědčivý úspěch hnutí ANO, které obdrželo 42,99 % hlasů. Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO dosáhlo na 34,51 %, se jednalo o první příčku, avšak další pořadí stran se od celorepublikového lišilo. Zatímco v celém Česku skončila na druhém místě koalice SPOLU s 23,36 %, místní voliči přiřkli druhou pozici uskupení SPD se ziskem 14,01 % hlasů a koalice SPOLU brala až třetí příčku s 10,28 %. Za nimi se umístily hnutí STAN s 8,41 %, koalice STAČILO! se 7,47 %, uskupení MOTO s 6,54 %, PIRÁTI se ziskem 4,67 %, hnutí PŘÍSAHA s 2,80 % a shodně po 0,93 % získaly REBELOVÉ a ČSSD.
Při předchozím hlasování v roce 2021 byla situace v mnohém podobná. Zvítězilo tehdy hnutí ANO s 38,09 %, ačkoliv celostátním vítězem se stala koalice SPOLU, jež v obci dosáhla na 19,04 %, těsně následována hnutím SPD s 16,19 %. Pětiprocentní podíl tehdy překonala ještě KSČM se 7,61 %, zatímco ČSSD i koalice Piráti+STAN zaznamenaly shodně 4,76 %, hnutí PŘÍSAHA mělo 2,85 % a uskupení Zelení a TSS si připsala po 1,90 %.
Zájemci o celkový kontext mohou sledovat volby do Poslanecké sněmovny na celostátní úrovni, podrobnější data nabízí výsledky v Bílsku a širší regionální souvislosti odkrývá přehled pro okres Strakonice i podrobná statistika pro Jihočeský kraj. Vývoj parlamentního hlasování v obci od roku 2006 je k dispozici v seznamu:
Rok 2023 nabídl dramatický souboj o prezidentský úřad. V prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 46,40 % hlasů (58 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 28,00 % (35 hlasů). Na třetí pozici se umístila Danuše Nerudová s 16,00 %, Jaroslav Bašta získal 6,40 %, Pavel Fischer 2,39 % a Marek Hilšer 0,80 %.
Druhé kolo přineslo mimořádně těsný souboj, v němž rozhodovaly pouhé dva hlasy. Andrej Babiš své prvenství obhájil se ziskem 62 hlasů (50,81 %), kdežto Petr Pavel skončil těsně druhý s 60 hlasy (49,18 %). Jak dopadly prezidentské volby v celé zemi i konkrétně na jihu Čech, ukazují prezidentské výsledky v Bílsku, přičemž regionální data shrnuje okres Strakonice a také celek za Jihočeský kraj. Starší hlasování mapují tyto odkazy:
Volby do krajských zastupitelstev v roce 2024 nabídly vyrovnané zápolení mezi dvěma nejsilnějšími politickými silami. Zvítězilo hnutí ANO se ziskem 38,80 % (26 hlasů), jemuž však byla v patách ODS se ziskem 35,82 % (24 hlasů). Třetí se umístili Piráti s 5,97 % a za nimi následovaly SOCDEM a STAN PRO JČK, obě se shodným ziskem 4,47 %. Menší počet hlasů obdržely formace STAČILO! a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (obě 2,98 %) a dále JIH 12, Společně pro JČ a SPD+Trikol+PRO se ziskem 1,49 %.
Kdo chce prozkoumat celou kategorii, může sledovat krajské volby obecně, případně projít detailní krajské hlasování v Bílsku. Hlasy z okolních měst a vesnic přibližuje souhrn za okres Strakonice. Starší krajská období přehledně zachycuje následující výběr:
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. V současnosti se rozkládá na ploše 11,3 km² v nadmořské výšce 457 metrů a přísluší jí poštovní směrovací číslo 387 73. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 208 obyvatel, přičemž počet domů při sčítání v roce 2021 dosáhl 102. Z pohledu demografického vývoje v roce 2024 byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -2 obyvatelé, úbytek však vyrovnalo kladné saldo migrace ve výši 2 osob, takže celkový přírůstek zůstal přesně na nule.
Mezi významné památky zapsané Národním památkovým ústavem patří usedlost z první poloviny 19. století s volutovým selskobarokním štítem a klenutou bránou či jednolodní kostel sv. Jakuba Většího, jehož stavba sahá do první poloviny 14. století a pyšní se gotickou křížovou klenbou. V obci stojí také barokní pilířková boží muka s nástavbou pro sochy světců z počátku 18. století a kaple sv. Jana Nepomuckého se slunečními hodinami z období kolem roku 1800; v záznamech figuruje i milník, který však nebyl nalezen. Aktuální dění z radnice zprostředkovávají oficiální stránky obce.
Sčítání lidu v roce 2021 zaznamenalo specifické demografické složení. Děti od 0 do 14 let tvořily 15,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %, 1293. místo v republice), dospělí ve věku 15 až 64 let představovali 59,2 % populace (v ČR 69,7 %, 6155. místo) a senioři ve věku 65 a více let zaujímali 25,5 % (celostátně 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání v témže roce, k věřícím se přihlásilo 32,2 % obyvatel (v ČR 22,2 %, 1456. místo), skupina bez vyznání činila 37,7 % (v republice 47,8 %, 4437. místo) a 30,2 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %, 3484. pozice).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 49,69 %, čímž překonala celorepublikový průměr 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu místních záležitostí znatelnější zájem, než bylo v průměru běžné.
Vyšší ochotu jít volit potvrdila i většina ostatních hlasování. Během prvního kola volby hlavy státu v roce 2023 přišlo 78,88 % voličů oproti 68,24 % v celé republice a ve druhém kole to bylo 74,85 % proti 70,25 % celostátně. V krajských volbách 2024 byla účast 40,85 %, což znatelně předčilo celostátních 32,91 %. U voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla v roce 2021 účast 66,25 % (v ČR 65,43 %) a v roce 2025 pak 68,15 %, což se téměř shodovalo s celostátním údajem 68,95 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
