Komunální volby 2026 v Kozolupech: přehled a souvislosti
V Kozolupech přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva a dalším směřování celé obce. Kořeny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť vůbec nejstarší dochovaná písemná zpráva se datuje do roku 1186.
Dnes zde žije přes tisíc obyvatel, kteří vedle lokální správy pravidelně promlouvají také do celostátní politiky. Pohled do volební historie ukazuje, jak se v průběhu jednotlivých let proměňovaly preference voličů při hlasování do různých zastupitelských sborů i při volbě hlavy státu.
Hledání cesty k radnici v obecních volbách
Během voleb do zastupitelstva v roce 2022 nastala v obci specifická situace, kdy se o přízeň ucházela pouze jedna jediná kandidátní listina. Uskupení S.K.K. S PODPOROU HNUTÍ STAN tak obdrželo všech 978 odevzdaných hlasů a získalo stoprocentní podporu.
Širší pohled na situaci v regionu nabízí souhrn pro okres Plzeň-sever a zájemci mohou porovnat situaci také v rámci celého území, které pokrývá Plzeňský kraj.
Rozložení sil ve volbách do Sněmovny
Při hlasování o složení dolní komory parlamentu, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, se v roce 2025 prosadilo hnutí ANO se ziskem 206 hlasů (38,57 %). Na druhém místě skončila koalice SPOLU se 78 hlasy (14,60 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, kterému dalo hlas 72 voličů (13,48 %). Desetiprocentní hranici překonalo ještě uskupení MOTO s 57 hlasy (10,67 %), za nímž následovala SPD s 52 hlasy (9,73 %), PIRÁTI s 38 hlasy (7,11 %) a uskupení STAČILO!, jež oslovilo 21 občanů (3,93 %). Menší podporu zaznamenaly subjekty PŘÍSAHA s 5 hlasy (0,93 %) a shodně po 2 hlasech (0,37 %) formace SMSKA i ŠVÝC. DEM. V celostátním měřítku hnutí ANO rovněž zvítězilo s 34,51 %, místní výsledek však byl ještě znatelnější, zatímco druhá koalice SPOLU zaostala za svým republikovým ziskem 23,36 %.
Oproti tomu v roce 2021 v Kozolupech slavila úspěch koalice Piráti+STAN se ziskem 139 hlasů (27,14 %), jež těsně předstihla hnutí ANO se 136 hlasy (26,56 %). Třetí tehdy skončila koalice SPOLU s 98 hlasy (19,14 %) a čtvrté hnutí SPD s 58 hlasy (11,32 %), přičemž další hlasy obdržela PŘÍSAHA (18 hlasů; 3,51 %), ČSSD (17 hlasů; 3,32 %), KSČM (14 hlasů; 2,73 %) a uskupení TSS (12 hlasů; 2,34 %). V celé České republice přitom roku 2021 vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 % a koalicí Piráti+STAN s 15,62 %.
Podrobnosti o hlasování ukazuje stránka věnovaná souhrnu pro parlamentní volby v obci, přičemž regionální data shrnuje přehled za okres Plzeň-sever a rovněž celkový pohled pro Plzeňský kraj.
Přímá volba prezidenta a souboj o Hrad
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly napínavý souboj, v jehož úvodním kole nejvíce hlasů obdržel Andrej Babiš, kterého volilo 204 občanů (38,20 %). V těsném závěsu skončil Petr Pavel s 195 hlasy (36,51 %), zatímco Danuše Nerudová oslovila 57 voličů (10,67 %). Pavel Fischer obdržel 38 hlasů (7,11 %), Jaroslav Bašta 27 hlasů (5,05 %), Marek Hilšer 7 hlasů (1,31 %), Karel Diviš 4 hlasy (0,74 %) a Tomáš Zima 2 hlasy (0,37 %). Ve druhém kole nastal zásadní obrat, když Petr Pavel získal 323 hlasů (57,16 %) a předčil Andreje Babiše, jemuž dalo hlas 242 voličů (42,83 %).
Detailní výsledky tohoto klání přináší přehled pro prezidentské volby v obci, zatímco zájemci o širší souvislosti mohou navštívit přehled za okres Plzeň-sever nebo sledovat statistiky za celý Plzeňský kraj.
Krajské zastupitelstvo a regionální preference
Hlasování o složení regionálního parlamentu, jímž jsou krajské volby, ovládlo v roce 2024 hnutí ANO se ziskem 88 hlasů (38,59 %). Druhou příčku vybojovalo hnutí STAN, které podpořilo 47 voličů (20,61 %), a na třetím místě skončila koalice ODS+TOP 09 s 23 hlasy (10,08 %). Další místa obsadila formace SPD+Trikolora s 20 hlasy (8,77 %), Piráti s 15 hlasy (6,57 %), uskupení STAČILO! s 13 hlasy (5,70 %) i PRO NÁŠ KRAJ s 8 hlasy (3,50 %), zatímco SOCDEM si připsala 6 hlasů (2,63 %).
Konkrétní čísla z tohoto hlasování zachycuje přehled pro krajské volby v obci a srovnání v rámci okolních sídel nabízí souhrn za okres Plzeň-sever.
Portrét obce a její demografické zázemí
Kozolupy se rozkládají na ploše 5,5 km² v nadmořské výšce 350 metrů. Vesnice má jedno poštovní směrovací číslo 330 32 a v roce 2024 v ní žilo 1078 obyvatel, přičemž k roku 2021 zde stálo 273 domů. Významnou dominantu tvoří kostel sv. Štěpána, což je barokní novostavba z let 1777–1782, údajně postavená podle návrhu architekta A. Haffeneckera a doplněná barokní sochou sv. Barbory.
Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 celkový úbytek o 27 obyvatel. K tomuto poklesu přispěl jak přirozený přírůstek v hodnotě -1 daný mírnou převahou úmrtí nad narozeními, tak především záporné saldo migrace dosahující -26 osob.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 12,8 % populace (celorepublikový průměr byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 69,3 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let výše tvořili 17,9 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Stejné šetření z roku 2021 ukázalo, že skupina bez vyznání dosáhla 57,8 % (oproti celostátním 47,8 %), věřící představovali 12,4 % (v celé republice 22,2 %) a zbývajících 29,8 % obyvatel tuto kolonku neuvedlo (celostátně 30,1 %). Aktuální dění a obecní záležitosti lze sledovat přímo na oficiálních stránkách obce.
Ochota voličů přicházet k volebním urnám
V komunálních volbách v roce 2022 byla účast občanů mimořádně nízká, když k urnám přišlo pouhých 19,28 % oprávněných voličů, což v porovnání s celorepublikovým průměrem 46,07 % znamenalo hluboký podprůměr. Svůj vliv na tento fakt mohla mít i skutečnost, že se o mandáty ucházela jen jedna kandidátní listina.
Při jiných typech voleb se zájem místních obyvatel pohyboval na podstatně vyšších hodnotách. V parlamentních volbách roku 2025 dosáhla účast 68,69 % (celostátní průměr činil 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 61,31 % oproti republikovým 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 65,41 % voličů (celá ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 70,38 %, což mírně předčilo celostátní úroveň 70,25 %. Naopak krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 28,93 %, což zaostalo za celorepublikovým průměrem 32,91 %.
