Komunální volby 2026 v Uherském Ostrohu: souvislosti a přehled
V Uherském Ostrohu určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení městského zastupitelstva i vedení radnice. Místní obyvatelé se dlouhodobě vyznačují poměrně silnou religiozitou, kdy se podle sčítání lidu z roku 2021 hlásí k věřícím 38,3 % lidí, což sídlo řadí na 936. pozici z 6254 hodnocených sídel v republice.
Zdejší samospráva se stará o chod čtyřtisícového města na řece Moravě, kde poslední komunální volby v roce 2022 přinesly vyrovnaný souboj o první místo. Kromě lokálních témat však voliči v průběhu let zformovali specifické trendy také při hlasování do celostátních či krajských orgánů.
Rozložení sil na ostrožské radnici v komunálních volbách
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo s těsným odstupem uskupení Naše město, které obdrželo 15,92 % hlasů. V těsném závěsu skončila KDU-ČSL se ziskem 15,66 % hlasů a trojici nejúspěšnějších kandidátek doplnilo uskupení Ostrožané PRO, které přesvědčilo 14,92 % voličů. Žádný další subjekt se nedostal přes patnáctiprocentní hranici, přičemž hnutí ANO 2011 získalo 13,66 % a Ostrožský Impuls 11,72 % hlasů.
Pokud vás zajímá širší regionální pohled, můžete prozkoumat volby v okrese Uherské Hradiště nebo přejít na celkový souhrn, který zachycuje hlasování ve Zlínském kraji. Vývoj na ostrožské politické scéně v dřívějších letech přibližují záznamy z předchozích volebních období.
Podpora politických sil při volbách do Poslanecké sněmovny
V posledních parlamentních volbách v roce 2025 ovládlo hlasování v Uherském Ostrohu hnutí ANO, jež si připsalo 37,79 % hlasů. Stejně jako v celostátním měřítku, kde hnutí ANO vyhrálo s 34,51 %, tak i zde skončila na druhé příčce koalice SPOLU s podporou 22,89 % voličů, což odpovídá jejímu celorepublikovému výsledku 23,36 %. Třetí pozici obsadilo uskupení SPD s 8,58 %, za nímž následovalo hnutí STAN s 8,40 % hlasů.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí na prvních dvou příčkách odlišné od celostátního výsledku. Zatímco v celé zemi tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %, mezi ostrožskými voliči vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,17 % hlasů a koalice SPOLU brala 24,15 %. Podrobná data pro celostátní volby do Poslanecké sněmovny jsou k dispozici pro jednotlivá období, přičemž aktuální situaci zachycují parlamentní výsledky v Uherském Ostrohu i celookresní stránka pro sněmovní volby na Uherskohradišťsku, doplněná o přehled za krajské výsledky Poslanecké sněmovny.
Hlasování o hlavě státu a obrat mezi koly
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly ve městě výrazný obrat. V prvním kole ještě vedl Andrej Babiš se ziskem 36,30 % hlasů, zatímco Petr Pavel skončil druhý s 29,71 % a Danuše Nerudová obdržela 15,42 %. Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a Petr Pavel zvítězil se ziskem 54,85 % hlasů, zatímco Andrej Babiš dostal 45,14 %.
Souhrnná čísla nabízejí výsledky prezidentské volby v obci, a kdo hledá širší souvislosti, může nahlédnout na volbu prezidenta v okrese a stejně tak i na prezidentské hlasování celého kraje. Starší volby hlavy státu v Uherském Ostrohu jsou přehledně seřazeny v odkazech níže.
Preference v krajských volbách
Při hlasování do krajských zastupitelstev v roce 2024 mělo v Uherském Ostrohu jasnou převahu hnutí ANO, které dosáhlo na 47,70 % hlasů. Druhé místo s velkým odstupem obsadila koalice KDU-ČSL+Z21 se ziskem 13,70 % a třetí skončila ODS, která přesvědčila 9,20 % hlasujících. Čtvrté v pořadí bylo uskupení STAČILO! s 8,00 % hlasů.
Zájemci o podrobnější čísla mohou navštívit přehled pro krajské volby a zhodnotit aktuální krajské hlasování v Uherském Ostrohu. Jak dopadla volba v okolních obcích, přibližuje odkaz na výsledky kraje na Uherskohradišťsku. Dřívější rozložení sil zachycují odkazy na minulé ročníky.
Charakteristika a demografický portrét města
Město Uherský Ostroh se v písemných pramenech poprvé připomíná roku 1286. Rozkládá se v nadmořské výšce 178 metrů na ploše 26,5 kilometru čtverečních a obsluhuje jej poštovní směrovací číslo 687 24. Podle dat, která eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 4209 obyvatel. V roce 2021 se v zástavbě nacházelo 1409 domů. Místní samospráva poskytuje další aktuality na webových stránkách města Uherský Ostroh.
Z hlediska populačního vývoje zaznamenalo sídlo v roce 2024 pokles, na kterém se podílel přirozený přírůstek v hodnotě -25 i záporné saldo migrace dosahující -43 osob, což dohromady znamenalo celkový přírůstek -68 obyvatel. Věkové složení podle ČSÚ k roku 2021 ukazuje, že děti do 14 let tvořily 12,1 % populace, lidé ve věku 15 až 64 let představovali 68 % a senioři nad 65 let činili 19,9 % místních obyvatel. Celorepublikový průměr přitom vykazoval 12,9 % dětí, 69,7 % lidí v produktivním věku a 17,4 % seniorů. Co se týče náboženského vyznání k témuž roku, 34 % obyvatel se označilo za osoby bez vyznání, 38,3 % tvořili věřící a zbylých 27,7 % respondentů údaj neuvedlo, zatímco v celé České republice bylo 47,8 % občanů bez vyznání, 22,2 % věřících a 30,1 % odpověď neuvedlo.
Kulturní bohatství lokality dokumentuje Národní památkový ústav, v jehož rejstříku figuruje zámek s přízámčím s jádrem z poslední čtvrtiny 16. století tvořící dominantu městského centra. Technickou památkou je železobetonový silniční most evidenčního čísla 495 - 007 přes řeku Moravu vystavěný v roce 1928, skládající se z dvojice obloukových nosníků se zavěšenou mostovkou.
Účast voličů v jednotlivých typech hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v Uherském Ostrohu 50,80 % zapsaných voličů. Tento zájem o výběr místní reprezentace překonal celostátní průměr komunálních voleb, který tehdy dosáhl 46,07 %.
V ostatních typech hlasování byla účast v porovnání s celorepublikovými čísly mírně nižší. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 odevzdalo hlas 65,82 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 dorazilo 63,73 % lidí při celostátním průměru 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 činila účast v prvním kole 66,15 % oproti 68,24 % v republice a ve druhém kole 67,38 % proti celostátním 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 pak volební účast představovala 29,16 % voličů, zatímco průměr za celou Českou republiku činil 32,91 %.