12,72 %
12,45 %
12,18 %
11,64 %
10,83 %
9,74 %
7,17 %
6,77 %
6,09 %
BC. TOMÁŠ KUČERA ING. VOJTĚCH DOHNAL TOMÁŠ POSPICHAL MAREK POSPÍCHAL PAVLÍNA KRUPILOVÁ RADEK POKORNÝ MIROSLAV KOPŘIVA ZBYNĚK KAMENÍK ZDENĚK KRUPIL
Bc. Tomáš Kučera starosta, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (94 hlasů)
Ing. Vojtěch Dohnal státní zaměstnanec, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (92 hlasů)
Tomáš Pospichal skladník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (90 hlasů)
Marek Pospíchal seřizovač, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (86 hlasů)
Pavlína Krupilová účetní, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (80 hlasů)
Radek Pokorný skladník, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (72 hlasů)
Miroslav Kopřiva operátor ve výrobě, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (53 hlasů)
Zbyněk Kameník strojník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (50 hlasů)
Zdeněk Krupil skladník, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (45 hlasů)
BC. TOMÁŠ KUČERA ING. VOJTĚCH DOHNAL TOMÁŠ POSPICHAL MAREK POSPÍCHAL PAVLÍNA KRUPILOVÁ RADEK POKORNÝ MIROSLAV KOPŘIVA ZBYNĚK KAMENÍK ZDENĚK KRUPIL JAROSLAV PETŘÍČEK MILAN NOVÁK
Bc. Tomáš Kučera starosta, věk: 35 let
Ing. Vojtěch Dohnal státní zaměstnanec, věk: 35 let
Tomáš Pospichal skladník, věk: 37 let
Marek Pospíchal seřizovač, věk: 37 let
Pavlína Krupilová účetní, věk: 54 let
Radek Pokorný skladník, věk: 47 let
Miroslav Kopřiva operátor ve výrobě, věk: 53 let
Zbyněk Kameník strojník, věk: 37 let
Zdeněk Krupil skladník, věk: 53 let
Jaroslav Petříček skladník, věk: 47 let
Milan Novák ošetřovatel zvířat, věk: 27 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Červeném Hrádku se v komunálních volbách 2026 rozhodne o složení obecního zastupitelstva — a o tom, kdo bude v příštích letech řídit tuhle malou jihočeskou obec. Červený Hrádek přitom patří k obcím s pozoruhodně mladou věkovou strukturou: podle dat ze sčítání 2021 tvoří obyvatelé v produktivním věku 15–64 let rovných 75,1 % populace, což obci vyneslo 206. místo z 6 254 obcí v celé republice — jinými slovy, jen hrstka obcí má v Česku ještě vyšší podíl lidí v tomto věkovém pásmu. Zároveň je obec v porovnání s celorepublikovým průměrem výrazně nadprůměrně věřící — zatímco v celé zemi se k víře hlásí zhruba 22 % obyvatel, v Červeném Hrádku to bylo téměř 40 % (bez vyznání se přihlásilo 30,8 % a 29,3 % obyvatel vyznání neuvedlo).
Stránka mapuje nejen blížící se komunální volby, ale nabízí i pohled na výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb v této obci ležící v okrese Jindřichův Hradec.
V komunálních volbách 2022 v Červeném Hrádku posbíral nejvíc hlasů Pavel Albrecht se ziskem 103 hlasů, tedy 14,95 %, těsně za ním skončili Zdeněk Nosek (87 hlasů, 12,63 %) a Tomáš Kučera (86 hlasů, 12,48 %). Na čtvrtém místě se umístil Tomáš Pospíchal s 11,90 %. Hlasy byly rozloženy mezi jedenáct kandidátů poměrně rovnoměrně, žádný z nich nedosáhl ani na pětinu hlasů.
Širší obraz toho, jak komunální volby dopadly ve zbývajících obcích okresu Jindřichův Hradec, nabízí přehled za celý okres. Souhrnný pohled na komunální volby napříč Jihočeským krajem pak najdete v přehledu za Jihočeský kraj.
V volbách do Poslanecké sněmovny 2025 se v Červeném Hrádku rozhodovalo o vlásek — ANO získalo 30,88 % hlasů a SPOLU mu dýchala na záda se 30,14 %, tedy necelý procentní bod za ním. Za nimi s odstupem skončilo SPD (8,82 %) a Piráti (7,35 %). Celostátně přitom ANO vyhrálo s podstatně větším polštářem — v celé republice dosáhlo 34,51 %, zatímco SPOLU skončilo na 23,36 %. Obec tedy volila ANO stejně jako zbytek země, jenže souboj byl v Červeném Hrádku daleko vyrovnanější.
V předchozích volbách do Sněmovny v roce 2021 skončilo ANO rovněž první s 25,42 % hlasů, zatímco SPOLU tehdy na celostátní úrovni vyhrálo s 27,79 % — v obci přišla koalice jen na 21,18 %. Výsledky za obec pro oba roky najdete v přehledu parlamentních voleb v Červeném Hrádku. Pro srovnání s výsledky v celém okresu slouží přehled za okres Jindřichův Hradec, krajský kontext pak nabízí souhrnný pohled na Jihočeský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Červeném Hrádku Andrej Babiš se 34,37 %, za ním se umístil Petr Pavel s 25,78 % a Danuše Nerudová se 20,31 %. Ve druhém kole pak obec zůstala věrná Babišovu táboru — vyhrál poměrem 53,17 % ku 46,82 % pro Petra Pavla.
Kompletní výsledky obou kol za obec najdete v přehledu prezidentských voleb v Červeném Hrádku. Jak volilo celé okolí, ukazuje souhrnný pohled za okres Jindřichův Hradec a podobně i výsledky za Jihočeský kraj.
V krajských volbách 2024 dominovalo v Červeném Hrádku ANO s výrazným podílem 33,33 % hlasů. S výrazným odstupem se za ním seřadila koalice Společně pro JČ (21,21 %) a ODS (19,69 %). Zbývající uskupení se pohybovala pod deseti procenty — například STAČILO! dosáhlo na 9,09 %.
Výsledky těchto voleb za samotnou obec jsou k dispozici v přehledu krajských voleb v Červeném Hrádku. Jak se volilo v blízkém okolí, zachycuje souhrn za okres Jindřichův Hradec.
Červený Hrádek je malá obec v Jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec, poprvé písemně doložená k roku 1233. Rozkládá se na rozloze 6,8 km² ve výšce 525 metrů nad mořem a v roce 2024 zde žilo 196 obyvatel ve 93 domech (počet domů ke dni sčítání 2021). Poštovní směrovací číslo je 380 01. Obec v roce 2024 rostla — přibyly čtyři osoby, přičemž přirozený přírůstek byl nulový (počty narozených a zemřelých se vyrovnaly) a celý přírůstek tak obstaralo kladné saldo migrace: čtyři lidé se přistěhovali více, než se odstěhovalo.
Dominantou obce je zřícenina hradu, která trůní na protáhlé ostrožně ve výšce 520 metrů nad mořem, nad místem, kde se stéká potok Vápovka s Řečicí. Jak eviduje Národní památkový ústav, větší část areálu hradu byla po jeho zániku pohlcena vesnickou zástavbou, takže dnešní zřícenina je jen torzem původního celku. Druhou chráněnou stavbou je návesní kaple Panny Marie s křížem — obdélná omítaná budova s půlkruhovým závěrem z roku 1840, před níž stojí kříž z roku 1860.
Věková struktura obyvatel, zachycená při sčítání 2021 a zpracovaná Českým statistickým úřadem, je v obci výrazně odlišná od zbytku Česka: produktivní složka (15–64 let) tvoří 75,1 % populace oproti celorepublikovému průměru 69,7 %, zatímco senioři (65 a více let) představují jen 10,8 % — v celé zemi je to 17,4 %. Červený Hrádek se tak řadí na 6 038. místo z 6 254 obcí v podílu seniorů, tedy skutečně k těm s nejnižším zastoupením nejstarší generace. Co se týče náboženského vyznání (rovněž data ze sčítání 2021), obec se výrazně liší od národního průměru: věřících je zde 39,9 %, bez vyznání 30,8 % a 29,3 % obyvatel vyznání neuvedlo; v celé republice je věřících jen 22,2 %, bez vyznání 47,8 % a neuvedeno 30,1 %. Oficiální stránky obce jsou dostupné na webu obce Červený Hrádek.
V komunálních volbách 2022 přišlo k urnám v Červeném Hrádku 71,34 % oprávněných voličů — to je o více než 25 procentních bodů nad celorepublikovým průměrem komunální účasti, který tehdy činil 46,07 %. Zájem místních o volbu svých zástupců je tedy výjimečně vysoký.
Podobně nadprůměrná aktivita se projevuje i u ostatních typů voleb. Ve volbách do Sněmovny 2025 hlasovalo 79,19 % voličů — při celorepublikovém průměru 68,95 % jde o nadprůměr přes deset procentních bodů; v roce 2021 to bylo 73,91 % (průměr ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb 2023 dorazilo 79,01 % voličů, přičemž průměr za celou republiku byl 68,24 %; ve druhém kole účast zůstala vysoká na 77,78 % oproti 70,25 % v celé zemi. Ani krajské volby 2024 nebyly výjimkou: obec dosáhla 40,24 %, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 32,91 %. Napříč všemi typy voleb Červený Hrádek soustavně překonává celorepublikový průměr účasti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
