Komunální volby 2026 v Rovné: přehled a souvislosti
V obci Rovná určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším volebním období spravovat záležitosti této jihočeské vesnice. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, neboť první písemná zmínka o osídlení pochází již z roku 1319. Se 247 obyvateli patří k menším venkovským obcím.
Tento článek přináší přehled o tom, jak se v obci hlasovalo v předchozích letech, a to nejen při výběru lokálního vedení, ale také při hlasování do celostátních institucí.
Rozdělení sil při volbě obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházely tři kandidátky. Největší podporu získala kandidátka NEZÁVISLÍ 2022, která obdržela 490 hlasů, což představovalo 41,92 %. Na druhém místě skončilo uskupení ROVEŇÁCI se ziskem 348 hlasů, tedy 29,77 %. Třetí kandidátní listina nesoucí název NESTRANÍCI ROVNÁ 22 oslovila voliče s výsledkem 331 hlasů a dosáhla na 28,31 %.
Širší pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují výsledky v okrese Strakonice, přičemž regionální souvislosti zachycují také komunální volby v Jihočeském kraji. Pro zájemce o dřívější hlasování v samotné vsi jsou k dispozici podrobné záznamy z jednotlivých ročníků.
Poslanecká sněmovna a proměna stranických preferencí
Zájemci o parlamentní dění mohou sledovat volby do Poslanecké sněmovny, které v obci přinesly v roce 2025 jiné rozložení sil než při předchozím hlasování. První příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 47 hlasů, což znamenalo 33,09 %, a zvítězilo tak na místní i celostátní úrovni, kde obdrželo 34,51 %. Druhá pozice připadla koalici SPOLU, jež si připsala 25 hlasů, tedy 17,60 %. Následovalo hnutí SPD se 17 hlasy (11,97 %), hnutí STAN s 16 hlasy (11,26 %), uskupení STAČILO! se 12 hlasy (8,45 %), formace MOTO s 11 hlasy (7,74 %) a PIRÁTI s 9 hlasy (6,33 %). Po jednom hlasu (0,70 %) obdržely subjekty REBELOVÉ, ČR1 a HOP HYDRA.
Situace se znatelně lišila od roku 2021, kdy v Rovné dominovala koalice SPOLU s podílem 45,31 % (58 hlasů) před hnutím ANO, které tehdy zaznamenalo 17,18 % (22 hlasů). Pro zájemce o detailní data je připraven přehled pro parlamentní volby v obci, přičemž celkový pohled na strakonický region nabízejí parlamentní výsledky za okres a krajské souvislosti shrnuje přehled sněmovních voleb v kraji.
Prezidentský souboj a obrat ve druhém kole
Během přímých voleb hlavy státu v roce 2023 přilákaly pozornost obyvatel prezidentské volby, které přinesly rozdílné pořadí v obou fázích hlasování. V úvodním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého volilo 52 občanů (36,87 %). Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 46 hlasů (32,62 %), třetí Pavel Fischer obdržel 16 hlasů (11,34 %) a čtvrtá Danuše Nerudová zaznamenala 14 hlasů (9,92 %). Méně hlasů si rozdělili Marek Hilšer (6 hlasů; 4,25 %), Jaroslav Bašta (5 hlasů; 3,54 %) a Karel Diviš (2 hlasy; 1,41 %).
Závěrečné kolo však vyústilo v obrat místního pořadí. Petr Pavel si připsal 86 hlasů, což odpovídalo 59,31 %, zatímco Andrej Babiš obdržel 59 hlasů (40,68 %). Zájemci si mohou prohlédnout kompletní data pro prezidentské volby v obci, případně porovnat širší čísla zachycující výsledky hlasování v okrese či krajský souhrn prostřednictvím odkazu na volbu prezidenta v kraji.
Krajské zastupitelstvo a podpora kandidátních listin
Při hlasování o regionální správě v roce 2024 se konaly krajské volby, v nichž místní voliči dali jasnou přednost jediné straně. Nejúspěšnější byla ODS, která si připsala 44 hlasů, což činilo rovných 55,00 %. Hnutí ANO obsadilo druhou příčku s 15 hlasy (18,75 %) a třetí skončila koalice STAČILO!, jež získala 7 hlasů (8,75 %). Dále následovala kandidátka STAN PRO JČK s 5 hlasy (6,25 %), shodně po 3 hlasech (3,75 %) pak získaly SPD+Trikol+PRO a JIH 12. Po jednom hlasu (1,25 %) získaly formace LEPŠÍ ŽIVOT, PŘÍSAHA a Společně pro JČ.
Statistiku místního hlasování zachycují krajské volby v obci a regionální kontext vykresluje přehled pro krajské hlasování na Strakonicku. Historický vývoj krajských preferencí v dřívějších letech shrnují následující odkazy.
Základní charakteristika a památky v obci
Jihočeská obec leží v nadmořské výšce 423 metrů a její katastrální území zaujímá rozlohu 4,3 kilometru čtverečních pod poštovním směrovacím číslem 386 01. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 247 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se na území vsi nacházelo 104 domů. V roce 2024 byl celkový přírůstek roven 1 člověku, přičemž přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -1 a saldo migrace činilo 2. Věková skladba v roce 2021 vykazovala 10,2 % dětí do 14 let (v celé republice 12,9 %), 72,7 % obyvatel v produktivním věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 17,1 % seniorů od 65 let výše (Česko 17,4 %). Ve stejném roce se k lidem bez vyznání hlásilo 48,9 % místních (ČR 47,8 %), podíl věřících byl 15,9 % (ČR 22,2 %) a zbývajících 35,2 % obyvatel údaj neuvedlo (v zemi 30,1 %).
Národní památkový ústav v sídle registruje hodnotné stavby, mezi něž patří barokní kaple Povýšení sv. Kříže z druhé poloviny 18. století doplněná litinovým křížem z roku 1850 a památkově chráněná uzavřená venkovská usedlost z první poloviny 19. století s dochovanými křídlovými štíty. Aktuality ze společenského života a úřední zprávy zveřejňuje obecní samospráva na adrese obecního webu Rovná.
Volební účast a zájem občanů o hlasování
Při komunálním hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 68,04 %, což představovalo výrazně vyšší hodnotu než celorepublikový průměr 46,07 %. Místní obyvatelé tak projevili o sestavení zastupitelstva podstatně silnější zájem, než bylo v českých zemích obvyklé.
Vyšší účast provázela i ostatní typy volebních klání. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2021 volit 66,67 % oprávněných osob (v ČR 65,43 %) a v roce 2025 účast činila 71,72 % (v celé zemi 68,95 %). V prezidentských volbách 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 73,06 % voličů oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 74,74 % při republikovém průměru 70,25 %. Při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2024 dorazilo k urnám 41,45 % oprávněných voličů, zatímco v celé republice hlasovalo 32,91 % voličů.