100,00 %
Ladislav Brůžek starosta obce, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
16,71 % (123 hlasů)
Daniela Havlínová specialista BOZP a PO, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 2
13,31 % (98 hlasů)
Miroslav Pícha soukromý zemědělec, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 3
14,80 % (109 hlasů)
David Javorský podnikatel, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 4
11,82 % (87 hlasů)
Vlastimil Dukát podnikatel, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 5
9,51 % (70 hlasů)
Michal Kulhánek elektromontér, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 6
13,85 % (102 hlasů)
Martin Dvořák vedoucí STK, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 7
11,54 % (85 hlasů)
Ladislav Brůžek starosta obce, věk: 57 let
Daniela Havlínová specialista BOZP a PO, věk: 46 let
Miroslav Pícha soukromý zemědělec, věk: 48 let
David Javorský podnikatel, věk: 46 let
Vlastimil Dukát podnikatel, věk: 56 let
Michal Kulhánek elektromontér, věk: 49 let
Martin Dvořák vedoucí STK, věk: 44 let
Martin Kreuzer montér, věk: 47 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V obci Řípec přinesou nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení místního zastupitelstva, které bude v dalším období spravovat záležitosti této jihočeské vsi. Zdejší samospráva pečuje o komunitu s relativně nízkým zastoupením postproduktivního obyvatelstva, neboť podíl seniorů ve věku od 65 let činil při sčítání lidu v roce 2021 pouze 12,6 %, což obec zařadilo na 5707. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Kromě dění na obecní úrovni tento text přibližuje i to, jak se v obci hlasovalo v dalších typech voleb v uplynulých letech, od sněmovních a krajských až po souboje o prezidentský úřad.
Při obecních volbách v roce 2022 byla v Řípci podána jediná kandidátní listina. Uskupení SNK Řípec obdrželo všech 633 odevzdaných hlasů a získalo tak 100,00 % podpory zúčastněných voličů, čímž bez dalších kandidujících subjektů obsadilo mandáty v zastupitelstvu.
Širší regionální kontext nabízejí souhrnné výsledky pro okres Tábor, a pokud vás zajímá vývoj v celém kraji, můžete si prohlédnout přehled pokrývající komunální volby v Jihočeském kraji. Hlasování v dřívějších obdobích v samotné vsi mapují níže uvedené odkazy.
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, které obdrželo 78 hlasů, což znamenalo 40,20 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 36 hlasů (18,55 %) a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, pro které hlasovalo 21 voličů (10,82 %). Následovala uskupení MOTO s 19 hlasy (9,79 %), PIRÁTI se 13 hlasy (6,70 %), SPD s 11 hlasy (5,67 %) a STAČILO!, jež získalo 10 hlasů (5,15 %). Zisk pod pět procent zaznamenala PŘÍSAHA se 3 hlasy (1,54 %) a shodně po 1 hlasu (0,51 %) subjekty SMSKA a GENERACE. V celé České republice hnutí ANO rovněž zvítězilo, ovšem s nižším podílem 34,51 %, zatímco koalice SPOLU měla celostátně 23,36 %.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 zvítězilo v Řípci hnutí ANO s 30,23 % (52 hlasů) před koalicí SPOLU, jež obdržela 22,67 % (39 hlasů), a koalicí Piráti+STAN se 14,53 % (25 hlasů). V obci tehdy uspělo hnutí ANO navzdory tomu, že celorepublikově vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %. Pro podrobnosti o hlasování je dostupný přehled pro poslaneckou sněmovnu v Řípci, a pokud hledáte širší souvislosti, poslouží odkaz na sněmovní volby na Táborsku i celokrajské výsledky zahrnující volby v Jihočeském kraji.
Přímé prezidentské volby v roce 2023 měly v prvním kole jednoznačného lídra. V obci obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš, kterého volilo 82 občanů (44,08 %). Na druhém místě skončil Petr Pavel s 50 hlasy (26,88 %) a třetí byla Danuše Nerudová, pro niž se vyslovilo 29 voličů (15,59 %). Pavel Fischer si připsal 11 hlasů (5,91 %), Marek Hilšer 8 hlasů (4,30 %) a shodně po 3 hlasech (1,61 %) zaznamenali Karel Diviš a Jaroslav Bašta.
Ve druhém kole se pořadí na prvních dvou místech obrátilo a o vítězi rozhodovaly pouhé dva hlasy. Zvítězil Petr Pavel se ziskem 95 hlasů (50,53 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 93 hlasů (49,46 %). Kompletní čísla nabízí stránka mapující prezidentské volby v Řípci, přičemž regionální data shrnuje přehled pro prezidentské hlasování na Táborsku a krajská úroveň v rámci Jihočeského kraje při prezidentských volbách.
Při hlasování o složení krajského zastupitelstva v roce 2024, kdy proběhly pravidelné krajské volby, byla v obci nejúspěšnější ODS. Ta získala nadpoloviční většinu 56,75 % hlasů, což odpovídalo 63 hlasujícím. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO se ziskem 26 hlasů (23,42 %).
Třetí a čtvrtou pozici obsadily subjekty STAČILO! a JIH 12, které si připsaly shodně po 6 hlasech (5,40 %). Koalice STAN PRO JČK oslovila 3 voliče (2,70 %) a uskupení LEPŠÍ ŽIVOT obdrželo 2 hlasy (1,80 %). Místní výsledky uvádí stránka pro krajské volby v Řípci, zatímco celkový pohled na sousední města a obce poskytuje přehled pro krajské volby v okrese Tábor.
Jihočeská obec Řípec je v písemných pramenech poprvé zmiňována v roce 1363. Rozkládá se na ploše 7,4 km² v nadmořské výšce 443 metrů a místní adresy využívají poštovní směrovací čísla 391 81 a 392 01. V obci podle údajů Českého statistického úřadu žilo v roce 2024 celkem 339 obyvatel a při sčítání v roce 2021 zde stálo 136 domů. Z pohledu památkové péče eviduje Národní památkový ústav na katastru kamenný rozcestník sloupového tvaru z první poloviny 19. století, stojící zhruba 800 metrů východně od Dráchova, který slouží jako doklad historického dopravního značení. Oficiální informace ze života samosprávy zveřejňuje web obce Řípec.
V roce 2024 zaznamenala obec celkový úbytek o 9 obyvatel, přičemž přirozený přírůstek byl přesně 0 (počet narozených se rovnal počtu zemřelých) a celá změna byla dána záporným saldem migrace ve výši -9 osob. Věková struktura z roku 2021 ukázala, že děti do 14 let tvořily 15,7 % (v celé ČR 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 71,6 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let zaujímali 12,6 % (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 18,6 % obyvatel označilo za věřící (celostátně 22,2 %), podíl občanů bez vyznání činil 47,4 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 34 % dotázaných údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 53,17 %. Tento zájem předčil celorepublikový průměr komunálních voleb, jenž činil 46,07 %.
Také v dalších typech hlasování se účast držela nad celostátními hodnotami. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 76,95 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 to bylo 67,45 % při celostátní účasti 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 73,05 % občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast vystoupala na 75,50 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 odevzdalo svůj hlas 43,53 % oprávněných voličů, což představovalo výrazný rozdíl oproti celorepublikovému průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
