Komunální volby 2026 v Záborné: přehled a souvislosti
V obci Záborná přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím směřování místní samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje mimo jiné výraznou religiozitou, neboť podíl věřících obyvatel dosahuje 41,3 %, což vesnici řadí na 735. místo z 6 254 sídel v celé České republice.
Tato nevelká vesnice ležící na Vysočině má historii sahající až do středověku. Následující přehled nabízí souhrn volebních událostí a dlouhodobých trendů, které formují rozhodování tamních voličů.
Jediná kandidátka v souboji o obecní zastupitelstvo
Během voleb do místního zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela pouze jedna kandidátní listina. Hlasování jednoznačně ovládlo uskupení Sdružení nezávislých kandidátů, které získalo plných 100,00 % a obdrželo 527 platných hlasů. Žádný jiný volební subjekt se do klání nezapojil, takže personální obsazení radnice vzešlo z této jediné kandidátky.
Zájemci o širší regionální kontext mohou prozkoumat komunální volby v okrese Jihlava, přičemž celkový pohled na samosprávy v sousedství zprostředkovává také souhrn pro komunální volby v Kraji Vysočina.
Kdo získal hlasy v klání o poslanecká křesla
Volební souboj, který provázel celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, přinesl v obci velmi vyrovnaný výsledek. Nejvyšší podporu si připsalo hnutí ANO se ziskem 27,65 % (39 hlasů), těsně následované koalicí SPOLU, jež obdržela 26,24 % (37 hlasů). Na třetí pozici skončilo hnutí STAN s 14,18 % hlasů, následovala uskupení MOTO s 9,21 %, STAČILO! se 7,80 %, SPD s 5,67 %, PIRÁTI se 4,25 %, PŘÍSAHA se 3,54 % a shodně po 0,70 % zaznamenaly subjekty ČSSD a HOP HYDRA. Zatímco v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem přes 27 %, na celostátní úrovni triumfovalo s výraznějším podílem 34,51 %, přičemž druhá koalice SPOLU brala v celé republice 23,36 %.
V předchozím hlasování v roce 2021 bylo pořadí na čele obrácené, neboť v obci zvítězila koalice SPOLU s 29,49 % před hnutím ANO, které obdrželo 25,17 %. Stejně jako v celorepublikovém průměru, kde koalice SPOLU dosáhla na 27,79 % a hnutí ANO na 27,12 %, byl i zde souboj těchto dvou sil dominantní. Vývoj na poslanecké úrovni shrnuje přehled pro sněmovní volby v Záborné, přičemž okresní výsledky nabízí statistika pro sněmovní volby na Jihlavsku a širší regionální data pokrývá přehled pro poslanecké volby v Kraji Vysočina.
Prezidentský souboj o Hrad a obrat mezi koly
Rok 2023 se nesl ve znamení přímé volby hlavy státu, kdy se konaly prezidentské volby s velmi zajímavou dynamikou. Úvodní kolo vyhrál Andrej Babiš se ziskem 34,24 % (50 hlasů), na druhém místě skončil Petr Pavel s 29,45 % (43 hlasů) a třetí Pavel Fischer obdržel 15,75 % (23 hlasů). Mezi další kandidáty patřili Jaroslav Bašta (10,27 %), Danuše Nerudová (6,84 %), Marek Hilšer (2,05 %) a shodně po 0,68 % získali Karel Diviš a Tomáš Zima.
Ve finálním kole však nastal výrazný obrat, když Petr Pavel získal 54,72 % (81 hlasů) a předstihl Andreje Babiše, pro kterého hlasovalo 45,27 % (67 voličů). Místní výsledková čísla zachycuje odkaz na prezidentské volby v Záborné, zatímco situaci v celém regionu dokumentuje přehled pro prezidentské volby v okrese Jihlava i krajská statistika zahrnující volbu prezidenta v Kraji Vysočina.
Krajské hlasování na Vysočině
Při hlasování o složení regionálního parlamentu v roce 2024 přilákaly pozornost občanů řádné krajské volby. První příčku obsadilo hnutí ANO se ziskem 36,70 % (29 hlasů), za nímž se umístila kandidátka STAN PRO VYS, která si připsala 22,78 % (18 hlasů). Dvojciferný výsledek zaznamenaly ještě KDU-ČSL a uskupení Společně se Starosty, jež obě obdržely 10,12 % (po 8 hlasech). Následovala koalice SPD+Trikol+PRO a hnutí STAČILO! se shodným ziskem 5,06 %, dále Piráti, PŘÍSAHA a SOCDEM (shodně 2,53 %) a po 1,26 % hlasů obdržely subjekty LEPŠÍ ŽIVOT a NeKa.
Zájemci o podrobnější čísla mohou otevřít odkaz na krajské volby v Záborné, přičemž srovnání s okolními městy a obcemi zprostředkovává také přehled pro krajské volby na Jihlavsku.
Historie, památky a demografický profil
Záborná se v písemných pramenech poprvé připomíná již roku 1282 a dnes má status samostatné obce. K roku 2024 zde žilo 250 obyvatel, přičemž rozloha katastru činí 6,5 km² a zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 527 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo evidováno 85 domů a obec využívá poštovní směrovací číslo 588 13. Obyvatelé i návštěvníci mohou sledovat aktuální dění prostřednictvím oficiálních stránek obce.
V terénu zaujmou hodnotné památky evidované Národním památkovým ústavem, mezi nimiž vyniká barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře V. V. Morávka z roku 1740. Dalším působivým sakrálním prvkem je kaple Panny Marie Sedmibolestné z konce 18. století s barokním sloupem a sochou Immaculaty z roku 1749. Dochovala se rovněž drobná pozdně barokní kaplička při silnici do Polné.
Demografický vývoj roku 2024 podle zjištění Českého statistického úřadu ukázal přirozený přírůstek 1 člověka, avšak záporné saldo migrace dosáhlo hodnoty -6, což vyústilo v celkový přírůstek -5 obyvatel. Věkové složení z roku 2021 tvořilo 13,2 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 70,8 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (v republice 69,7 %) a 16 % seniorů od 65 let výše (v ČR 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání ze stejného roku, 41,3 % lidí se deklarovalo jako věřící (oproti 22,2 % v ČR), 25,2 % obyvatel bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %) a 33,5 % osob údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Zájem voličů a účast u volebních uren
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 51,24 %, což představovalo nadprůměrný zájem ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %. Místní voliči tak přišli k hlasovacím schránkám v hojnějším počtu, než bylo v českých městech a obcích zvykem.
Vysokou disciplinovanost potvrdily i ostatní typy volebních klání. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dosáhla účast 72,96 % oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 dorazilo k urnám 69,65 % voličů při celorepublikové účasti 65,43 %. Prezidentské volby roku 2023 přilákaly v 1. kole 77,04 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve 2. kole 76,14 % (v ČR 70,25 %). Podobně nadprůměrná zůstala i účast při krajských volbách v roce 2024, kdy přišlo odvolit 40,70 % voličů, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.