Komunální volby 2026 v Lanškrouně: souvislosti a volební přehled
V Lanškrouně určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva i budoucí směřování radnice. Kořeny tohoto východočeského sídla sahají hluboko do středověku, přičemž první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1285.
Kromě lokálního hlasování ovlivňují dění ve městě také celostátní politické trendy, které se odrážejí ve výsledcích parlamentních, krajských i prezidentských klání. Následující text nabízí ucelený pohled na nedávnou volební historii města a zasazuje rozhodování lanškrounských občanů do širšího regionálního i republikového rámce.
Rozdělení sil v lanškrounském zastupitelstvu
Při komunálním hlasování v roce 2022 slavilo prvenství sdružení Lanškrounské fórum, které přesvědčilo voliče ziskem 32,26 % hlasů. Druhou pozici obsadilo uskupení ANO 2011 a nezávislí, jemuž dalo důvěru 17,07 % hlasujících. Třetí příčku vybojovala Občanská demokratická strana se ziskem 12,53 % hlasů, následovaná Demokratickým fórem s podporou 10,22 % a uskupením Lanškroun - náš domov, které dosáhlo na 9,89 % hlasů. Následovaly formace Společně pro Lanškroun s 8,70 % a 3PK - Pro prosperuj. Lanškroun se ziskem 6,38 % hlasů, zatímco Komunistická str.Čech a Moravy obdržela 2,18 %, Hnutí PES 0,62 % a formace Sp. srd. pro zv.-sdr. DSZ a NK pouze 0,17 % hlasů.
Pro zájemce o širší geografický kontext jsou k nahlédnutí souhrnné výsledky v okrese Ústí nad Orlicí a přehled o hlasování ve všech městech a obcích nabízí také stránka v celém Pardubickém kraji. Jednotlivá dřívější městská hlasování zachycují následující odkazy.
Volby do Poslanecké sněmovny
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo ve městě hnutí ANO, které obdrželo 33,81 % hlasů, což korespondovalo s jeho celorepublikovým vítězstvím s podporou 34,51 %. Druhé místo v Lanškrouně patřilo koalici SPOLU se ziskem 24,15 %, jež v celém Česku skončila rovněž druhá s 23,36 %. Třetí se umístilo hnutí STAN s 10,62 %, následované hnutím SPD s 8,62 %, stranou PIRÁTI s 8,50 % a uskupením MOTO se ziskem 7,16 % hlasů. Pod pětiprocentní hranicí zůstala koalice STAČILO! s 4,25 %, hnutí PŘÍSAHA s 1,18 %, uskupení GENERACE s 0,47 % a ŠVÝC. DEM. s 0,21 % hlasů.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, byla situace odlišná. Vítězství tehdy ve městě vybojovala koalice SPOLU s 29,21 % hlasů před hnutím ANO, které získalo 26,11 %, což se shodovalo i s celorepublikovým pořadím těchto dvou subjektů. Třetí příčku tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 12,37 % a čtvrté skončilo hnutí SPD s 9,10 % hlasů. Kompletní přehled přinášejí sněmovní volby v Lanškrouně a regionální souvislosti dokumentují výsledky v okrese Ústí nad Orlicí spolu se souhrnem pro celý Pardubický kraj.
Prezidentský souboj a hlasy občanů
Při volbě hlavy státu v roce 2023 nabídly celostátní prezidentské volby v úvodním kole vyrovnaný souboj. V Lanškrouně získal nejvíce hlasů Andrej Babiš se ziskem 33,88 %, zatímco Petr Pavel obdržel 32,05 % hlasů. Třetí Danuše Nerudová oslovila 16,23 % voličů, Pavel Fischer zaznamenal 7,11 %, Jaroslav Bašta 5,30 %, Marek Hilšer 2,99 %, Karel Diviš 1,69 % a Tomáš Zima 0,71 % hlasů.
Ve druhém kole došlo k výraznému posunu a vítězem se stal Petr Pavel, který ve městě získal 58,51 % hlasů, zatímco Andrej Babiš dosáhl na 41,48 %. Celkové výsledky nabízí stránka pro prezidentské volby v Lanškrouně a širší pohled doplňují data za orlickoústecký okres i statistiky v rámci Pardubického kraje.
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
Do regionální politiky promluvily podzimní krajské volby v roce 2024, v nichž lanškrounští voliči odevzdali nejvíce hlasů hnutí ANO, které obdrželo 33,23 %. Druhé místo patřilo uskupení 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 24,68 % a na třetí příčce skončila koalice ODS+TOP 09 s 12,84 % hlasů. Další v pořadí byla Koalice pro PaK s 8,08 %, uskupení SPD+Trikol+PRO s 6,73 %, koalice STAČILO! s 5,72 %, hnutí STAN s 3,74 % a strana Piráti se ziskem 3,66 % hlasů.
Podrobné informace o tomto hlasování uchovává odkaz na krajské volby v Lanškrouně a pro porovnání se sousedními sídly slouží přehled v okrese Ústí nad Orlicí. Historický vývoj preferencí v regionálním měřítku přibližují níže uvedené odkazy.
Charakteristika města Lanškroun a demografický profil
Město Lanškroun se rozkládá na ploše 20,7 km² v nadmořské výšce 373 metrů a obsluhuje jej poštovní směrovací číslo 563 01. V roce 2024 zde podle zjištění, která publikuje Český statistický úřad, žilo 9 776 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 stálo na městském území 1 902 domů. Z demografického hlediska zaznamenalo město v roce 2024 celkový úbytek o 73 osob, k němuž přispěl záporný přirozený přírůstek ve výši -61 obyvatel i záporné saldo migrace dosahující hodnoty -12 osob. Aktuální dění i praktické informace pro život ve městě přinášejí oficiální stránky města.
Z architektonických památek, které ve svých záznamech eviduje Národní památkový ústav, vyniká renesanční radnice stojící přímo uprostřed hlavního náměstí jako hodnotný doklad dobové reprezentace města. Významnou stopu zanechal také areál původně gotického augustiniánského kláštera, později přestavěného na zámek, z něhož se dochovala hlavní budova s konírnami. Z církevních staveb poutá pozornost empírový kostel sv. Maří Magdalény z první čtvrtiny 19. století a kostel sv. Václava s renesančními freskami nad sakristií.
Při sčítání v roce 2021 tvořily děti do 14 let 12,6 % populace, zatímco produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 68,3 % a senioři nad 65 let činili 19,1 % obyvatel, což byl podíl mírně vyšší než celorepublikových 17,4 %. Otázku náboženského vyznání řešilo téhož roku 50 % obyvatel přihlášením se ke stavu bez vyznání, věřících bylo 19,3 % a zbývajících 30,7 % lidí údaj neuvedlo.
Účast voličů v jednotlivých hlasováních
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Lanškrouně hodnoty 47,46 %, což představovalo mírně vyšší zájem o obsazení radnice, než činil celorepublikový průměr 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k volebním urnám 70,08 % voličů, což bylo více než celostátních 68,95 %, a také v roce 2021 byla účast s 69,10 % vyšší než průměrných 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 70,04 % oprávněných občanů oproti celorepublikovým 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 71,45 % při celostátním průměru 70,25 %. Výjimku z nadprůměrných hodnot představovaly krajské volby v roce 2024, kdy účast dosáhla 32,31 %, což bylo nepatrně méně než republikových 32,91 %.