Komunální volby 2026 v obci Smilovy Hory: souvislosti a pohled do historie
V jihočeské obci Smilovy Hory se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva, které bude v dalších letech spravovat záležitosti této lokality. Obec se vyznačuje specifickou demografickou strukturou, neboť se podle statistik řadí k sídlům s nadprůměrným zastoupením obyvatel v seniorském věku.
Tato obec v okrese Tábor s první písemnou zmínkou z roku 1334 a několika cennými památkami spravuje území o rozloze 20,8 kilometru čtverečního. Kromě místního dění se zdejší obyvatelé pravidelně zapojují i do celostátních hlasování, jejichž výsledky v uplynulých letech ukázaly zajímavé politické preference a odlišnosti od celorepublikových trendů.
Jak dopadlo minulé rozhodování o složení zastupitelstva
Při posledním rozhodování o složení obecního zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo s podílem 35,58 % hlasů uskupení SNK Smilovy Hory. Na druhém místě skončilo SNK Malý Ježov, kterému voliči odevzdali 24,39 % svých hlasů. Další příčky obsadila zbývající dvě kandidující sdružení. SNK Stojslavice získalo podporu vyjádřenou ziskem 20,93 % hlasů a SNK, VELKÝ JEŽOV obdrželo 19,11 % hlasů.
Pokud vás zajímá, jakým způsobem hlasovali lidé v širším okolí, můžete nahlédnout na výsledky na Táborsku, kde jsou k dispozici data za další sídla v regionu. Podrobnější data o celém kraji pak nabízí přehled pro celý Jihočeský kraj.
Politické preference při hlasování do Poslanecké sněmovny
Poslední volby do dolní komory Parlamentu v roce 2025 přinesly v obci jednoznačné vítězství hnutí ANO, které zde obdrželo výrazných 42,64 % hlasů. Tento výsledek byl zřetelně silnější než celostátní úspěch hnutí, jež v celé České republice vyhrálo se ziskem 34,51 %. Na druhém místě v obci skončila koalice SPOLU se 14,70 % hlasů, což naopak zaostalo za jejím celorepublikovým podílem 23,36 %. Třetí pozici obsadila se shodným ziskem 10,29 % hlasů hnutí STAN a uskupení STAČILO!, přičemž STAN celostátně získalo 11,23 % a uskupení STAČILO! zaznamenalo v zemi podporu 4,3 %. Další hlasy si rozdělily subjekty MOTO (9,31 %), SPD (7,35 %), PIRÁTI (4,41 %) a PŘÍSAHA (0,98 %).
Když se podíváme na předchozí volby do Sněmovny v roce 2021, voličské preference byly odlišné. Tehdy v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,88 % hlasů, druhá byla koalice SPOLU s 21,50 % a třetí Piráti+STAN s 14,51 %. Pro srovnání, celorepublikově tehdy zvítězila koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %. Kompletní historický vývoj a tehdejší výsledky sněmovního hlasování si můžete detailně prohlédnout na specializovaných stránkách. Regionální pohled nabízí táborský přehled a k dispozici je také podrobná statistika pro celý jihočeský region.
Kdo získal největší podporu v boji o Hrad
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 vyjádřilo nejvíce voličů v obci podporu Andreji Babišovi, který obdržel 43,52 % hlasů (84 hlasů). Druhé místo obsadil s výrazným odstupem Petr Pavel se ziskem 23,31 % (45 hlasů) a třetí byla Danuše Nerudová, která získala 15,54 % (30 hlasů). Mezi další kandidáty si lidé rozdělili hlasy následovně: Jaroslav Bašta a Pavel Fischer získali shodně 6,73 % (každý 13 hlasů), Marek Hilšer oslovil 3,10 % (6 hlasů) a Karel Diviš 1,03 % (2 hlasy).
Ve druhém kole se pak odehrál velmi těsný souboj. Vítězství nakonec získal Petr Pavel, kterému odevzdalo hlas 51,96 % voličů, což představovalo 106 hlasů. Jeho protikandidát Andrej Babiš získal 48,03 % hlasů, tedy 98 hlasů. Kompletní přehled o tomto hlasování nabízí prezidentská volba na úrovni obce, přičemž k dispozici jsou i data za celý táborský okres a zájemci mohou porovnat výsledky také přes souhrn určený pro Jihočeský kraj jako celek.
Zastupitelstvo kraje očima místních voličů
Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v obci dominantní vítězství hnutí ANO, které získalo 42,55 % hlasů. Na druhém místě skončila ODS s 12,76 % hlasů. O třetí pozici se podělily subjekty STAČILO! a JIH 12, které získaly shodně 11,70 % hlasů. Voliči dále podpořili koalici SPD+Trikol+PRO (7,44 %), Společně pro JČ (4,25 %), PŘÍSAHA (3,19 %), STAN PRO JČK (3,19 %), Piráty (2,12 %) a stranu LEPŠÍ ŽIVOT (1,06 %).
Pokud chcete prozkoumat historii tohoto hlasování, podívejte se na krajské volby v obci, kde najdete podrobnější údaje za uplynulá období. Celkový obrázek o tom, jak volil širší region, pak poskytují výsledky v okresním měřítku.
Základní ráz a statistický portrét obce
Smilovy Hory jsou malebnou obcí v jihočeském regionu, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1334. V roce 2024 zde žilo celkem 357 obyvatel, kteří obývali celkovou rozlohu 20,8 kilometru čtverečního. Na tomto území se podle údajů z roku 2021 nacházelo 193 domů. Obec leží v nadmořské výšce 643 metrů nad mořem a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací čísla 391 43 a 391 52. Mezi místní pamětihodnosti zapsané v registrech patří například kostel Rozeslání sv. Apoštolů, původně gotický chrám ze 14. století s barokní a empírovou přestavbou, či barokní návesní kaple z konce 18. století. Více informací o dění v obci naleznete na oficiálním obecním webu.
Pohled na demografickou dynamiku v roce 2024 odhaluje zajímavé trendy. Přestože přirozený přírůstek dosáhl záporné hodnoty -5 (více lidí zemřelo, než se narodilo), celkově se počet obyvatel zvýšil o 6 osob díky kladnému saldu migrace, které činilo +11 osob. Demografické údaje z roku 2021 ukazují, že dětská složka do 14 let tvoří 10,8 % obyvatel (v ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let představuje 63,9 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvoří 25,4 % obyvatel (v ČR 17,4 %). Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se obyvatelstvo v roce 2021 z hlediska náboženského vyznání dělilo na 36,2 % osob bez vyznání, 25,7 % věřících a zbylých 38,2 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. Celorepublikový průměr přitom činil 47,8 % bez vyznání, 22,2 % věřících a 30,1 % obyvatel s neuvedeným vyznáním. Historické informace o památkách spravuje Národní památkový ústav (NPÚ).
Zájem občanů o účast ve volebních místnostech
V komunálních volbách konaných v roce 2022 byla zaznamenána volební účast 56,16 %. Tento zájem místních obyvatel o správu své obce zřetelně předčil celostátní průměrnou účast, která tehdy v České republice činila 46,07 %.
Zajímavé je srovnání účasti i u dalších typů hlasování. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 70,13 % oprávněných voličů, což bylo více než celorepublikových 68,95 %, zatímco v roce 2021 dosáhla účast v obci 62,88 % (v ČR 65,43 %). U prezidentských voleb v roce 2023 činila účast v prvním kole 65,65 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole vzrostla na 69,02 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 pak komise zaznamenaly účast 31,97 %, což se téměř shodovalo s celostátním průměrem ve výši 32,91 %.
