100,00 %
Jana Žaludová OSVČ, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 1
11,69 % (20 hlasů)
Ladislav Hůrka dispečer ČD, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 2
18,12 % (31 hlasů)
František Zralý předseda ZD, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 3
13,45 % (23 hlasů)
Martina Klementová zdravotní sestra, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 4
13,45 % (23 hlasů)
Slavoj Korf důchodce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 5
14,61 % (25 hlasů)
Tomáš Heller OSVČ, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 6
12,86 % (22 hlasů)
Bohuslav Kratochvíl seřizovač, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 7
9,94 % (17 hlasů)
Jana Žaludová OSVČ, věk: 53 let
Ladislav Hůrka dispečer ČD, věk: 47 let
František Zralý předseda ZD, věk: 53 let
Martina Klementová zdravotní sestra, věk: 58 let
Slavoj Korf důchodce, věk: 72 let
Tomáš Heller OSVČ, věk: 43 let
Bohuslav Kratochvíl seřizovač, věk: 55 let
Jaroslava Klementová administrativní pracovnice, věk: 43 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V malé středočeské obci se lidé v nadcházejících komunálních volbách 2026 chystají rozhodnout o novém složení místního zastupitelstva, které určí další směřování správy této lokality. Tato víska vyniká mimořádně vysokým podílem starších obyvatel, neboť lidé ve věku 65 a více let zde tvoří více než čtvrtinu populace. Podle statistik z roku 2021 představují senioři v obci celkem 26,7 % obyvatel, což ji řadí na přední místa v celorepublikovém srovnání.
Historické prameny zmiňují tuto malebnou osadu poprvé již v roce 1143, což dokládá její hlubokou tradici v regionu. Dnes zde žije 131 obyvatel a zájem o veřejné dění dokládá i dřívější účast u volebních uren. Vedle rozhodování o radnici se obyvatelé pravidelně zapojují i do dalších typů hlasování, jejichž historický vývoj přibližujeme níže.
V roce 2022 se místního hlasování zúčastnilo 64,65 % oprávněných voličů, kteří svými hlasy rozhodli o rozdělení sil v zastupitelstvu. Volební úspěch tehdy slavilo sdružení Za nové Lašovice, které získalo podporu v podobě 55,98 % odevzdaných hlasů, zatímco konkurenční kandidátka s názvem ZA LAŠOVICE KRÁSNĚJŠÍ obdržela zbylých 44,02 % hlasů.
Pro srovnání v rámci širšího regionu doporučujeme prozkoumat výsledky v celém okresním měřítku. Celkový pohled na situaci v dalších městech a obcích pak zprostředkovává odkaz pro celý Středočeský kraj. Vývoj na místní radnici v průběhu uplynulých let dokládají i předchozí hlasování, která jsou v datech k dispozici od roku 2006 a k jejichž detailům vedou níže uvedené odkazy.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci zvítězilo hnutí ANO, které získalo 24,59 % hlasů. Druhé místo obsadila strana MOTO se ziskem 21,31 % a třetí skončila koalice SPOLU, která obdržela 18,03 % hlasů. Tento výsledek se liší od celostátního trendu, kde hnutí ANO sice také vyhrálo, ale s výraznějším ziskem 34,51 % hlasů, a druhá koalice SPOLU celorepublikově získala 23,36 %. Naopak uskupení MOTO, které v obci oslovilo pětinu voličů, celostátně získalo pouze 6,77 %. Mezi další úspěšnější subjekty patřila strana SPD se ziskem 14,75 % a PIRÁTI, kteří obdrželi 6,55 %. Podpory pod pěti procenty pak dosáhla koalice STAČILO! se 4,91 %, následovaná uskupeními ČR1, HOP HYDRA a STAN, z nichž každé získalo shodně 3,27 % hlasů.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU, která získala 26,31 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO s 24,56 %. Hnutí SPD tehdy obdrželo 15,78 % a spojenectví Piráti+STAN dosáhlo na 14,03 % hlasů. Hlasy získala také KSČM, a to 10,52 % a hnutí PŘÍSAHA, pro které se rozhodlo 5,26 % voličů. Zbylé hlasy si rozdělily ČSSD a Monarchiste.cz, přičemž oba subjekty získaly shodně po 1,75 %. Pro zájemce o detailní rozbor je k dispozici přehled pro samotné Lašovice, přičemž regionální data podrobně mapuje přehled za celý okres Rakovník. Výsledky v širším měřítku pak shrnuje odkaz pro celý Středočeský kraj.
Během prezidentských voleb v roce 2023 se v prvním kole místní voliči nejvíce přiklonili k Petru Pavlovi, který získal 32,78 % hlasů. Jako druhý se umístil Andrej Babiš se ziskem 27,86 % a třetí pozici obsadila Danuše Nerudová, pro kterou hlasovalo 16,39 % zúčastněných občanů. Další hlasy získali Pavel Fischer (8,19 %), Tomáš Zima (4,91 %) a shodně po 3,27 % obdrželi Marek Hilšer, Karel Diviš a Jaroslav Bašta.
Ve druhém kole se souboj zúžil na dva nejúspěšnější kandidáty, přičemž v této obci zvítězil Petr Pavel se ziskem 62,71 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbylých 37,28 % hlasů. Pro zkoumání detailních dat z této volby můžete využít odkaz na výsledky za obec Lašovice. K dispozici jsou také statistiky pro rakovnický okres a k tomu celkové údaje za celý Středočeský kraj.
Při posledních krajských volbách v roce 2024 se přízeň místních voličů přiklonila nejvýrazněji k hnutí ANO, které obdrželo 30,95 % hlasů. Jako druhá v pořadí skončila koalice SPOLU se ziskem 19,04 % hlasů. Shodnou podporu 11,90 % hlasů pak získalo uskupení SPD+Trikol+PRO a také STAN. Uskupení STAČILO! a Piráti získala shodně po 7,14 % hlasů, strana LEPŠÍ ŽIVOT obdržela 4,76 % a po 2,38 % si připsaly subjekty PŘÍSAHA, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a ČISTÝ A BEZP. KRAJ.
Pro porovnání s výsledky v okolních sídlech slouží odkaz na data za vesnici Lašovice. Pokud vás zajímá, jak hlasovali voliči v celém regionu, doporučujeme navštívit přehled pro okres Rakovník. Historické výsledky krajských voleb na místním území jsou zachyceny v odkazech níže.
Lašovice leží v nadmořské výšce 378 metrů a jejich katastrální rozloha činí 3,8 kilometru čtverečního. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije celkem 131 obyvatel a v roce 2021 se v obci nacházelo 98 domů. Pro doručování pošty slouží jediné poštovní směrovací číslo 270 21. Mezi významné památky evidované Národním památkovým ústavem patří barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, kterou lze nalézt u cesty v extravilánu; tato socha světce v kanovnickém rouchu nese krucifix přidržovaný před tělem a spočívá na kamenném podstavci s jednoduše profilovaným soklem a římsou.
Z demografického hlediska zaznamenala obec v roce 2024 mírný pokles obyvatelstva, kdy přirozený přírůstek činil -2 osoby a saldo migrace dosáhlo hodnoty -1, což ve výsledku znamenalo celkový přírůstek -3 obyvatel. Věkovou strukturu místního obyvatelstva k roku 2021 charakterizuje podíl 14,4 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), nejpočetnější skupina ve věku 15 až 64 let tvoří 58,8 % (celostátně 69,7 %) a senioři starší 65 let představují 26,7 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Ve stejném roce se k náboženskému vyznání přihlásilo 10,2 % věřících (v ČR 22,2 %), zatímco 54,2 % obyvatel bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %) a zbylých 35,6 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo (v celé republice 30,1 %). Pro další informace o životě v obci můžete navštívit oficiální stránky Lašovic.
Volební účast v této obci vykazuje v závislosti na typu voleb značné rozdíly ve srovnání s celostátním průměrem. Během komunálních voleb v roce 2022 dosáhla účast místních voličů 64,65 %, což představuje výrazný nadprůměr oproti celorepublikovému výsledku, který činil 46,07 %. Zájem o ovlivnění složení místní samosprávy je tak mezi zdejšími obyvateli velmi vysoký.
Při krajském hlasování v roce 2024 přišlo k urnám 41,75 % oprávněných voličů, což bylo opět více než celostátních 32,91 %. Naopak u sněmovních voleb byla aktivita místních občanů slabší než v celé zemi, neboť v roce 2025 činila účast 58,49 % oproti celorepublikovým 68,95 % a v roce 2021 dosáhla 58,76 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. Podobně i u prezidentských voleb v roce 2023 byla účast pod celostátním průměrem – v prvním kole hlasovalo 62,00 % voličů oproti 68,24 % v celé republice a ve druhém kole účast klesla na 59,00 %, zatímco celostátní průměr činil 70,25 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
