Komunální volby 2026 ve Středočeském kraji: přehledné informace a souvislosti
V nadcházejícím hlasování si Středočeský kraj zvolí nové zástupce radnic a obecních úřadů, přičemž tyto komunální volby určí složení zastupitelstev ve stovkách měst i menších obcí. Region vykazuje pozoruhodnou demografickou dynamiku, kdy v roce 2024 dosáhl celkový přírůstek 10 275 obyvatel díky intenzivnímu stěhování, které spolehlivě převážilo přirozený úbytek. Tento doprovodný článek přináší ucelený pohled na jednotlivé okresy, největší města i politické preference voličů při celostátních hlasováních.
Vedle přehledu správního uspořádání a charakteristiky tohoto rozsáhlého území obklopujícího hlavní město text shrnuje také výsledky voleb krajských, prezidentských i sněmovních. Čtenáři tak získají ucelený kontext o volebním chování v nejlidnatějším regionu republiky.
Okresy a správa středočeského území
Komunální volby nemají žádný souhrnný výsledek za celý region, protože hlasování se odehrává odděleně v každé samostatné obci za účelem ustavení místního zastupitelstva. Celé území tvoří dvanáct okresů, které představují základní geografické celky. Spolu s okresem Příbram nejvíce obcí, po 120, zahrnuje okres Mladá Boleslav, zatímco řekou Labe protkaný okres Mělník zahrnuje vůbec nejmenší počet obcí ze všech dvanácti částí. Do kraje patří také okres Nymburk. Správní reformou sice okresní úřady zanikly, ale samotné okresy zůstávají významnými statistickými a evidenčními jednotkami.
Bezprostřední zázemí hlavního města tvoří specifické oblasti s vysokou hustotou zalidnění a rychlým nárůstem počtu obyvatel. Východní prstenec metropole vytváří okres Praha-východ, jenž vykazuje nejvyšší počet obyvatel mezi všemi okresy, a západní část pokrývá rozlohou nejmenší okres Praha-západ. Hustotou zalidnění přes 200 obyvatel na km² se vyznačuje také okres Kladno, naopak nejnižší hustotu zalidnění v kraji má okres Rakovník.
Zbývající část dvanáctice tvoří pět dalších okresů. Územně největším celkem je okres Příbram, dále sem patří okres Beroun. Následuje okres Benešov a památkami bohatý okres Kutná Hora. Dvanáctici uzavírá okres Kolín.
Středočeský kraj představuje v rámci České republiky výjimku, neboť nemá vlastní krajské město a veškeré jeho krajské instituce sídlí na území Prahy. Přirozeným největším sídlem regionu je statutární město Kladno s 69 664 obyvateli, které společně s Mladou Boleslaví patří mezi statutární města kraje. Mezi pětici největších měst patří také Kolín, Příbram a Kutná Hora, v nichž se soustřeďuje podstatná část městského obyvatelstva.
Sněmovní volby a rozložení sil v kraji
Při celostátním hlasování, jakým jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, získalo ve středočeském volebním kraji nejvyšší podporu hnutí ANO, které obdrželo 31,12 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 24,32 % a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, jež volilo 13,72 % voličů. Přes pět procent hlasů si připsali také PIRÁTI s 9,09 %, hnutí MOTO se 7,76 % a uskupení SPD, které podpořilo 7,06 % hlasujících.
Ve srovnání s celostátním výsledkem byla podpora vítězného hnutí ANO ve středních Čechách nižší, neboť v celé republice získalo 34,51 % hlasů. Naopak koalice SPOLU i hnutí STAN dosáhly v kraji nadprůměrného zisku oproti celorepublikovým hodnotám 23,36 %, respektive 11,23 %. Detailní přehled o hlasování nabízí stránka pro sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Prezidentské volby a volba hlavy státu
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, ovládl první kolo ve středočeském regionu Petr Pavel se ziskem 40,59 % hlasů. Druhý skončil Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 31,25 % voličů, a třetí Danuše Nerudová obdržela 13,83 %. Výraznější podíl hlasů zaznamenal ještě Pavel Fischer se ziskem 6,14 %.
Ve druhém kole potvrdil Petr Pavel své vedení a zvítězil se ziskem 63,33 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 36,66 %. Výsledky všech přímých voleb hlavy státu zachycuje odkaz na prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Krajské volby a obsazení zastupitelstva
Při hlasování o regionální správě, jakým byly krajské volby v roce 2024, zvítězilo ve středočeském zastupitelstvu hnutí ANO se ziskem 33,35 % hlasů. Na druhé příčce se umístilo hnutí STAN, jež obdrželo 26,91 %, a třetí pozici obsadila koalice SPOLU se 17,56 %.
Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk mandátů překonalo ještě uskupení SPD+Trikol+PRO s 5,43 % hlasů a koalice STAČILO!, kterou volilo 5,19 % voličů. Podrobný přehled o krajské samosprávě shrnuje stránka pro krajské volby ve Středočeském kraji.
Geografický profil a hospodářství regionu
Území Středočeského kraje se rozkládá na ploše 10 929 km² a dělí se na 12 okresů čítajících dohromady 1 144 obcí. Podle údajů Českého statistického úřadu měl region v roce 2024 celkem 1 466 215 obyvatel s průměrným věkem 41,8 let. Demografická dynamika za rok 2024 ukazuje, že ačkoliv přirozený přírůstek dosáhl záporné hodnoty -2 773 osob, mohutný přírůstek stěhováním ve výši 13 048 lidí zajistil celkový přírůstek 10 275 obyvatel. Nejvyšším bodem celého území je vrchol Tok (865 m n. m.) v Brdech na Příbramsku, zatímco nejníže leží hladina Labe u Mělníka.
Hospodářství kraje těží z výhodné polohy obklopující hlavní město, přičemž mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství, automobilový průmysl, chemie a potravinářství. V zemědělství vyniká zejména severovýchod kraje s pěstováním pšenice, ječmene a cukrovky. Tento region se pyšní řadou chráněných krajinných oblastí v čele s Křivoklátskem či Českým krasem a bohatým památkovým fondem, do něhož spadají hrady Karlštejn, Křivoklát či památky v Kutné Hoře zapsané na seznamu UNESCO. Bližší aktuality o chodu krajské správy zveřejňuje oficiální web kraje.
Volební účast při hlasováních
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo ve Středočeském kraji k volebním urnám 71,28 % oprávněných voličů, což představovalo hodnotu převyšující celostátní účast, jež činila 68,95 %. V krajských volbách konaných v roce 2024 dosáhla volební účast v regionu 33,23 %, zatímco v celé České republice hlasovalo 32,91 % zapsaných voličů.
Zájem o volbu prezidenta republiky v roce 2023 byl rovněž nadprůměrný. V prvním kole dosáhla účast 71,40 % oproti 68,24 % v rámci celého státu, a ve druhém kole odevzdalo svůj hlas 72,78 % voličů v regionu, zatímco celorepublikový průměr činil 70,25 %.