Komunální volby 2026 v Pardubickém kraji: přehled a souvislosti
V Pardubickém kraji určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení zastupitelstev ve stovkách měst a obcí. Zdejší region vykazuje specifický demografický vývoj, kdy přirozený úbytek obyvatelstva v roce 2024 dosáhl hodnoty -1241 osob, avšak díky přírůstku stěhováním o velikosti 1150 lidí činil celkový populační úbytek pouze -91 obyvatel.
Tento doprovodný článek poskytuje ucelené zasazení do širších souvislostí, zahrnující odkazy na jednotlivé okresní celky i významná sídla. Vedle lokální samosprávy text přibližuje rovněž výsledky parlamentního, prezidentského i krajského hlasování a celkový profil východočeského území.
Rozdělení okresů a sídla v regionu
Komunální hlasování se vyznačuje tím, že neprobíhá na celokrajské úrovni, nýbrž výhradně v rámci jednotlivých obecních a městských zastupitelstev. Zdejší samosprávný celek tvoří celkem 4 okresy. Nejlidnatější z nich je okres Pardubice, v počtu obyvatel za ním následuje okres Ústí nad Orlicí a poté okres Chrudim.
Nejméně obyvatel z této čtveřice má okres Svitavy. Severní a východní část území, které tvoří okres Ústí nad Orlicí, zasahuje do podhůří Orlických hor. Osídlení kraje přitom není rovnoměrné.
Mezi lidnatá města v kraji se řadí historická Chrudim, jež má 23 564 obyvatel. Dalším významným centrem jsou Svitavy s populací 16 073 rezidentů. Pořadí doplňují Česká Třebová s 15 010 obyvateli, jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů kraje, a také Ústí nad Orlicí, kde žije 14 011 lidí.
Přirozeným správním a společenským centrem celého území jsou Pardubice, v nichž žije 92 319 obyvatel. Krajské město je proslulé renesančním zámkem s mohutným valovým opevněním, Zelenou bránou a rozsáhlou městskou památkovou rezervací s pozdně gotickými a renesančními domy. Významné místo v architektuře města zaujímají také Winternitzovy automatické mlýny a hotel Grand od architekta Josefa Gočára, rondokubistické krematorium z dílny Pavla Janáka či funkcionalistická železniční stanice, na jejímž návrhu se podílel Karel Řepa.
Parlamentní volby na území kraje
Při hlasování o složení celostátního zákonodárného sboru vybírají voliči zástupce v rámci samostatného volebního obvodu. V posledních volbách, jimiž byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v kraji zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,61 % (98 797 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, pro kterou hlasovalo 23,62 % voličů (67 422 hlasů), a třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 11,05 % (31 535 hlasů). Následovala uskupení MOTO se ziskem 7,76 % (22 155 hlasů), PIRÁTI se 7,71 % (22 015 hlasů) a SPD se 7,68 % (21 938 hlasů).
Krajské výsledky v čele žebříčku kopírovaly celorepublikové pořadí, neboť hnutí ANO dosáhlo v celé zemi zisku 34,51 % a koalice SPOLU obdržela 23,36 % hlasů. Zatímco hnutí STAN skončilo v kraji i celostátně třetí (v ČR mělo 11,23 %), na dalších místech se pořadí mírně odlišovalo, jelikož uskupení MOTO předstihlo v regionálním zisku stranu PIRÁTI i hnutí SPD, ačkoliv v celostátním měřítku skončilo za nimi s 6,77 %. Podrobné údaje nabízí stránka pro sněmovní volby v Pardubickém kraji.
Přehled o rozložení sil v minulých obdobích poskytují volební data z jednotlivých let:
Volba prezidenta republiky v regionu
Přímá volba hlavy státu přinesla v regionu v roce 2023 výraznou účast a změnu pořadí mezi jednotlivými fázemi hlasování. V prvním kole, kdy se konaly celostátní prezidentské volby, obdržel nejvyšší podporu Andrej Babiš se ziskem 34,59 % hlasů (99 131 voličů). Druhý skončil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 33,58 % lidí (96 233 hlasů), a třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 15,49 % (44 397 hlasů).
Rozhodující druhé kolo znamenalo obrat v preferencích hlasujících na tomto území. Zvítězil v něm Petr Pavel, jenž získal 58,08 % hlasů (169 051 voličů), zatímco Andrej Babiš obdržel 41,91 % (121 978 hlasů). Samostatná krajská stránka mapuje prezidentské volby v Pardubickém kraji.
Výsledky předchozích přímých voleb hlavy státu zachycují odkazy níže:
Hlasování do krajského zastupitelstva
Správu celého regionu zajišťuje krajské zastupitelstvo, do něhož se volí ve čtyřletých cyklech. Poslední krajské volby v roce 2024 přinesly vítězství hnutí ANO, které obdrželo 29,78 % hlasů (40 933 voličů). Na druhé pozici se umístilo uskupení 3PK-Pro pros. PaK se ziskem 22,39 % (30 770 hlasů) a třetí skončila Koalice pro PaK, jež oslovila 12,13 % hlasujících (16 680 hlasů).
Hranici pěti procent překročila také koalice ODS+TOP 09 s 11,15 % (15 329 hlasů), hnutí STAN se ziskem 6,96 % (9 576 hlasů), uskupení STAČILO!, jež obdrželo 6,05 % (8 315 hlasů), a formace SPD+Trikol+PRO s 5,87 % (8 069 hlasů). Kompletní přehled je k dispozici pro krajské volby v Pardubickém kraji.
Historické výsledky voleb do krajského zastupitelstva jsou dostupné v následujícím seznamu:
Geografický a společenský profil regionu
Pardubický kraj se rozkládá na ploše 4519 km² a k roku 2024 zde žilo 530 469 obyvatel. Území je rozděleno do 4 okresů a zahrnuje celkem 451 obcí, přičemž průměrný věk zdejších rezidentů dosahuje 43,2 roku. Z hlediska demografické dynamiky zaznamenal Český statistický úřad pro rok 2024 přirozený přírůstek ve výši -1241 osob a přírůstek stěhováním v hodnotě 1150 lidí, což vyústilo v celkový přírůstek -91 obyvatel. Nejvyšším geografickým bodem je Králický Sněžník (1424 m n. m.), který tvoří dominantu stejnojmenného pohoří na severovýchodní hranici.
Krajinný ráz přechází od úrodné Polabské nížiny na západě až po chráněné krajinné oblasti Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory. Na hrubé přidané hodnotě kraje se nejvíce podílejí služby (56,1 %) a průmysl (34,6 %), důležitou roli hraje i doprava s železničními uzly v Pardubicích a České Třebové. Mezi mimořádné památky regionu patří zámecký areál v Litomyšli a Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Aktuální informace o chodu územní samosprávy přinášejí oficiální webové stránky Pardubického kraje.
Zájem voličů a volební účast
Volební chování v regionu vykazuje nadprůměrnou aktivitu občanů při porovnání s celostátními čísly. Během voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo v kraji k volebním urnám 71,41 % oprávněných voličů, zatímco průměr za celou Českou republiku dosáhl 68,95 %. Obdobně při krajských volbách v roce 2024 byla zaznamenána krajská účast 34,35 %, což představovalo vyšší hodnotu než celorepublikových 32,91 %.
Vysoký zájem provázel také volbu prezidenta republiky v roce 2023. V prvním kole dosáhla účast v kraji 71,47 % oproti celostátním 68,24 %, a ve druhém kole hlasovalo 72,67 % místních voličů ve srovnání se 70,25 % v rámci celé republiky. Pro širší kontext lze doplnit, že celostátní účast v komunálních volbách v roce 2022 činila 46,07 %.