Komunální volby 2026 v Hostěradicích: přehled a souvislosti
V jihomoravské obci Hostěradice rozhodnou nadcházející komunální volby o novém rozložení sil v místním zastupitelstvu. Zdejší dějiny jsou přitom mimořádně hluboké, neboť nejstarší písemná zmínka o osídlení pochází již z roku 1200. Tato obec na Znojemsku se pyšní zachovaným historickým jádrem i bohatým památkovým dědictvím, které rámuje každodenní život jejích obyvatel.
Správa této jihomoravské vsi vyžaduje vyvážený přístup k rozvoji infrastruktury i ochraně cenných tradic. Nadcházející hlasování určí směr, kterým se samospráva vydá v příštím volebním období. Následující text nabízí ucelený pohled na politické preference místních voličů v obecních, parlamentních, prezidentských i krajských volbách v kontextu širšího regionu.
Rozložení sil na hostěradické radnici v obecních volbách
Při obecním hlasování v roce 2022 získalo nadpoloviční většinu hlasů uskupení SNK Hostěradice, které si připsalo 52,01 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Na druhé příčce skončila kandidátka HASIČI HOSTĚRADICE - NEZ.KAN. se ziskem 16,45 %. Třetí pozici obsadila Komunistická str.Čech a Moravy, jež obdržela 14,82 % hlasů. Dále následovaly KDU-ČSL s podporou 9,98 % a Občanská demokratická strana, pro niž hlasovalo 6,74 % voličů.
Zájemci o politické dění mohou porovnat obecní výsledky se širším okolím prostřednictvím souhrnu pro okres Znojmo. Pro získání celkového přehledu o situaci na jižní Moravě je k dispozici také souhrnná stránka pro Jihomoravský kraj. Vývoj lokální politické scény v průběhu uplynulých let dokládají záznamy z předchozích volebních období.
Výsledky parlamentních voleb
Celostátní klání o křesla v dolní komoře parlamentu přineslo v obci jednoznačný výsledek, když volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ovládlo hnutí ANO se ziskem 50,93 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU, která obdržela 10,53 %, a třetí skončilo hnutí SPD s 8,54 %. Přes sedm procent voličské přízně zaznamenaly také strana MOTO se 7,96 % a formace STAČILO!, jež získala 7,14 %. Hnutí STAN oslovilo 5,50 % hlasujících, zatímco PIRÁTI obdrželi 4,91 %, uskupení PŘÍSAHA dosáhlo na 2,10 %, hnutí ČR1 získalo 0,70 % a strana VOLT zaznamenala 0,46 %.
V celostátním měřítku hnutí ANO sice rovněž vyhrálo s 34,51 %, avšak v této obci byla jeho převaha znatelně silnější, zatímco koalice SPOLU skončila v republice druhá s podstatně vyšším ziskem 23,36 %. Při předchozím hlasování v roce 2021 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 37,48 %, druhá byla koalice SPOLU s 16,68 % a třetí hnutí SPD s 11,55 %. Ostatní subjekty tehdy získaly menší podíly: formace PŘÍSAHA i KSČM měly shodně 7,83 %, koalice Piráti+STAN dosáhla na 7,44 %, ČSSD na 3,46 %, TSS na 1,92 % a Volný blok na 1,66 %. Přitom v celém Česku roku 2021 koalice SPOLU zvítězila s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %.
Kompletní data mapující sněmovní volby v Hostěradicích ukazují proměnu volebního chování v čase. Pro zájemce o širší souvislosti jsou dostupné rovněž výsledky za okres Znojmo i celokrajské zhodnocení zahrnující volby v Jihomoravském kraji.
Prezidentské volby a volba hlavy státu
Hlasování o hlavě státu v roce 2023 mělo v místě zcela jasného favorita. V prvním kole, které sledovaly celostátní prezidentské volby, dominoval Andrej Babiš se ziskem 53,30 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 21,63 % a Danuše Nerudová si připsala 11,46 %. Ostatní kandidáti obdrželi méně hlasů: Jaroslav Bašta dosáhl na 5,20 %, Pavel Fischer na 4,49 %, Marek Hilšer na 2,71 %, Karel Diviš na 0,82 % a Tomáš Zima na 0,35 %.
Druhé kolo potvrdilo převahu stejného kandidáta na místní úrovni. Andrej Babiš v něm obdržel 63,15 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 36,84 %. Celkový přehled zachycují prezidentské volby v Hostěradicích, přičemž regionální optiku nabízí statistika za okres Znojmo a prozkoumat lze také souhrn pro celý Jihomoravský kraj.
Krajské volby a krajské zastupitelstvo
Při hlasování o složení krajské samosprávy v roce 2024 přilákaly pozornost voličů krajské volby, v nichž v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 38,21 % hlasů. Druhé místo připadlo koalici SPOLU, pro niž se vyslovilo 20,15 % zúčastněných občanů. Třetí příčku vybojovala formace STAČILO!, jež oslovila 13,08 % voličů.
Další hlasy si rozdělily kandidátky NESTR. PRO JM s 9,16 % a koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 8,37 %. Menší podporu získaly formace PŘÍSAHA se ziskem 4,97 %, Piráti s 2,09 %, STAN PRO JM s 1,83 % a SOCDEM rovněž s 1,83 %. Výsledky zachycují krajské volby v Hostěradicích, přičemž širší pohled na sousední samosprávy nabízí přehled za celý okres Znojmo.
Stručný portrét obce a její památky
Typologicky se jedná o obec rozkládající se na ploše 27,4 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 212 metrů. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 1678 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 stálo na katastru 538 domů. Poštovní směrovací číslo pro zdejší doručovací obvod má formát 671 71. Z hlediska demografické dynamiky zaznamenala samospráva v roce 2024 celkový přírůstek 31 osob, k němuž přispěl mírný přirozený přírůstek 3 obyvatel a zejména kladné saldo migrace ve výši 28 osob.
Zástavba se pyšní hodnotným historickým jádrem kolonizačního městečka založeného před rokem 1308. Národní památkový ústav zde eviduje řadu významných objektů, mezi nimiž vyniká areál kostela sv. Kunhuty s farou a pozůstatky komendy německých rytířů, jehož počátky sahají do 13. století, i vrcholně barokní mariánský sloup z roku 1728 od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Bližší informace o životě ve vsi přinášejí oficiální stránky na adrese hosteradice.cz.
Věková struktura obyvatel v roce 2021 vykazovala 13,1 % dětí ve věku do 14 let oproti celorepublikovým 12,9 %, dále 71,7 % obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let ve srovnání s 69,7 % v celé zemi a 15,2 % seniorů starších 65 let vůči republikovému průměru 17,4 %. Otázka náboženského vyznání v témže roce ukázala, že 46,4 % obyvatel se označilo jako bez vyznání při celostátním průměru 47,8 %, věřících bylo 19,8 % oproti 22,2 % v republice a 33,8 % respondentů údaj neuvedlo, což lehce převyšovalo celostátní podíl 30,1 %.
Volební účast a zájem občanů o hlasování
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 50,12 %. Místní občané se tak k volebním urnám dostavili v hojnějším počtu než v celém Česku, kde celorepublikový průměr činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 65,28 % oprávněných voličů, což bylo o něco méně než celostátních 68,95 %, přičemž v roce 2021 účast dosáhla 60,35 % oproti 65,43 % v celé republice. Během prezidentské volby v roce 2023 odevzdalo hlas v prvním kole 64,76 % zapsaných voličů při celostátním podílu 68,24 % a ve druhém kole účast stoupla na 66,95 % oproti 70,25 % v celém státě. Nejnižší zájem provázel krajské hlasování v roce 2024, kdy k urnám zamířilo 29,43 % místních voličů, zatímco celostátní průměr činil 32,91 %.
