13,66 %
13,27 %
13,27 %
12,67 %
12,08 %
10,10 %
9,70 %
8,91 %
6,34 %
Libor Kostinec Pavel Šimon Milan Vidourek Josef Dostál Vlastimil Pešek Nikola Vašková Milan Čapek
Libor Kostinec zootechnik, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (69 hlasů)
Pavel Šimon vývojový pracovník, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (67 hlasů)
Milan Vidourek ošetřovatel skotu, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (67 hlasů)
Josef Dostál důchodce, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (64 hlasů)
Vlastimil Pešek státní zaměstnanec, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (61 hlasů)
Nikola Vašková oblastní manager, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (51 hlasů)
Milan Čapek řidič, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 1
100,00 % (49 hlasů)
Libor Kostinec Pavel Šimon Milan Vidourek Josef Dostál Vlastimil Pešek Nikola Vašková Milan Čapek Petr Provazník Zdeněk Gerstner
Libor Kostinec zootechnik, věk: 50 let
Pavel Šimon vývojový pracovník, věk: 42 let
Milan Vidourek ošetřovatel skotu, věk: 54 let
Josef Dostál důchodce, věk: 64 let
Vlastimil Pešek státní zaměstnanec, věk: 50 let
Nikola Vašková oblastní manager, věk: 28 let
Milan Čapek řidič, věk: 55 let
Petr Provazník učitel, věk: 34 let
Zdeněk Gerstner důchodce, věk: 73 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky senátních voleb jsou pro hnutí ANO ťafka a budíček. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl poslanec Radek Vondráček (ANO), podle kterého je namístě otevřít debatu o volebním systému a jeho možné změně na jednokolový. S touto myšlenkou ale v debatě nesouhlasil poslanec Karel Dvořák (STAN) ani první místopředseda ODS Tomáš Portlík.
Ještě v pátek nepanovala mezi představiteli ODS s ohledem na výsledek komunálních voleb a prvního kola těch senátních příliš dobrá nálada. Volební sobota a zisk sedmi mandátů z devíti ale rozpoložení občanských demokratů značně zlepšily. Druhé kolo sice vyhráli Starostové a nezávislí. Ze čtyř obvodů, kde soupeřili s ODS, ale ve třech prohráli. To může znovu oživit debaty o tom, kdo je lídrem opozice. Druhé kolo zároveň přineslo velký debakl pro hnutí ANO. Poprvé v senátních volbách nezískalo ani jeden mandát; v ANO zřejmě nastanou velké změny. Což už avizoval předseda hnutí Andrej Babiš.
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 14. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové. Dosavadních 17 senátorek byl dosud nejvyšší počet a ženy tvořily 21 procent všech senátorů. Nyní jich bude asi 17 procent. Ve Sněmovně tvoří ženy třetinu.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Řekl to novinářům při příchodu do volebního štábu. Na tiskové konferenci následně uvedl, že Starostové chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Výsledek senátních voleb je pro hnutí ANO katastrofální. Na tiskovém brífinku to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad svým restartem a nad tím, kdo v něm skutečně odvádí práci.
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
V Rušinově rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o složení obecního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Zdejší demografický profil je charakteristický vysokým zastoupením starší generace, neboť lidé ve věku 65 a více let tvořili při sčítání 28,2 % obyvatel, což vesnici zařadilo na 120. místo z 6 254 hodnocených sídel v republice.
Rušinov je malá obec v okrese Havlíčkův Brod. Následující text nabízí pohled do nedávné politické historie této lokality i na výsledky hlasování v dalších typech volebních klání.
Hlasování o složení místní samosprávy přineslo v roce 2022 podporu jednotlivým kandidátům. Nejvyšší zisk zaznamenal Pavel Šimon, který obdržel 46 hlasů (18,62 %). Následovali Mgr. Libor Čapek se ziskem 42 hlasů (17,00 %), Lucie Augustinová se 40 hlasy (16,19 %) a Vlastimil Pešek, pro kterého hlasovalo 36 voličů (14,57 %). Další hlasy připadly Milanu Vidourkovi s 32 hlasy (12,96 %), Josefu Dostálovi s 30 hlasy (12,15 %) a Nikole Vaškové, jež získala 21 hlasů (8,50 %).
V širším měřítku si lze projít výsledky voleb v okrese Havlíčkův Brod, případně sledovat celkové uspořádání, jaké nabízejí komunální volby v Kraji Vysočina z pohledu jednotlivých sídel.
Když se v roce 2025 konaly volby do Poslanecké sněmovny, v obci přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 53 hlasů (46,90 %), stejně jako tomu bylo v rámci celé země, kde obdrželo 34,51 % hlasů. Druhé skončilo uskupení STAČILO!, které podpořilo 18 voličů (15,92 %). Shodně 9 hlasů (7,96 %) získaly strana SPD a uskupení MOTO. Dále 7 hlasů (6,19 %) obdržela koalice SPOLU i strana PIRÁTI, 4 hlasy (3,53 %) uskupení JASAN, 3 hlasy (2,65 %) hnutí PŘÍSAHA, 2 hlasy (1,76 %) hnutí STAN a 1 hlas (0,88 %) hnutí VÝZVA.
Předchozí parlamentní klání v roce 2021 se neslo v odlišném duchu, byť vítěz byl na lokální úrovni stejný. Zatímco v celé republice vyhrála koalice SPOLU s 27,79 %, v Rušinově se na čele umístilo hnutí ANO se ziskem 51 hlasů (41,12 %). Druhá zde skončila KSČM s 20 hlasy (16,12 %), třetí ČSSD s 12 hlasy (9,67 %), čtvrtá SPD s 11 hlasy (8,87 %), pátá koalice SPOLU s 10 hlasy (8,06 %), následovaná koalicí Piráti+STAN s 9 hlasy (7,25 %) a hnutím PŘÍSAHA s 6 hlasy (4,83 %). Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní volby v Rušinově na samostatné stránce.
Celkový obraz o rozložení sil v regionu doplňují parlamentní volby v okrese Havlíčkův Brod i širší přehled, který představují parlamentní volby v Kraji Vysočina s podrobnými údaji.
Při hlasování, jehož předmětem byly celostátní prezidentské volby v roce 2023, dominoval v obou kolech Andrej Babiš. V prvním kole obdržel 53 hlasů (51,45 %), zatímco Petr Pavel získal 24 hlasů (23,30 %). Jaroslav Bašta si připsal 9 hlasů (8,73 %), Danuše Nerudová 8 hlasů (7,76 %), Pavel Fischer 6 hlasů (5,82 %), Tomáš Zima 2 hlasy (1,94 %) a Marek Hilšer 1 hlas (0,97 %).
Druhé kolo potvrdilo vedení Andreje Babiše, pro něhož hlasovalo 67 voličů (67,00 %), zatímco Petr Pavel oslovil 33 místních občanů (33,00 %). Kompletní data nabízí odkaz na prezidentské volby v Rušinově se souhrnem hlasování. Pro srovnání jsou dostupné také prezidentské volby v okrese Havlíčkův Brod a krajský přehled, který mapují prezidentské volby v Kraji Vysočina v obou kolech.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž místní voliči nejvíce podpořili hnutí ANO, které obdrželo 25 hlasů (43,85 %). Na druhé pozici skončilo uskupení STAČILO! se ziskem 12 hlasů (21,05 %) a třetí byla SOCDEM se 7 hlasy (12,28 %).
Čtveřici nejvýraznějších subjektů doplnila koalice SPD+Trikol+PRO s 5 hlasy (8,77 %). Koalice STAN PRO VYS, hnutí PŘÍSAHA i strana KDU-ČSL získaly shodně po 2 hlasech (3,50 %), uskupení Společně se Starosty a hnutí NeKa obdržela po 1 hlasu (1,75 %). Detailní čísla shromažďuje stránka pro krajské volby v Rušinově a kontext nabízí souhrn pro krajské volby v okrese Havlíčkův Brod s výsledky z okolí.
Obec Rušinov leží v nadmořské výšce 578 metrů na rozloze 7,6 km² a doručovací poštovní směrovací číslo má tvar 583 01. První písemná zmínka pochází z roku 1406 a samospráva provozuje své oficiální webové stránky obce. Podle údajů, které eviduje Národní památkový ústav, je zdejší památkou barokní kostel sv. Anny, vybudovaný na místě původní dřevěné poutní kaple uprostřed vsi.
Podle statistických zjištění, jež publikuje Český statistický úřad, žilo v sídle v roce 2024 celkem 161 obyvatel a v roce 2021 zde stálo 86 domů. Demografický pohyb v roce 2024 zahrnoval přirozený přírůstek ve výši 1 obyvatele a saldo migrace -3 obyvatele, z čehož vzešel celkový přírůstek -2 obyvatele.
Sčítání lidu v roce 2021 ukázalo věkové složení tvořené dětmi do 14 let z 10 % (v celé ČR 12,9 %), obyvateli ve věku 15 až 64 let z 61,8 % (ČR 69,7 %) a seniory od 65 let z 28,2 % (ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 53,3 % obyvatel označilo jako bez vyznání (celostátně 47,8 %), podíl věřících dosáhl 20,6 % (v republice 22,2 %) a zbývajících 26,1 % lidí vyznání neuvedlo, přičemž celorepublikový podíl neuvedených odpovědí činil 30,1 %.
Při volbě místního zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 60,43 %, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
Zájem o ostatní typy hlasování byl rovněž nadprůměrný. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 79,86 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 to bylo 78,26 % při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 75,91 % oprávněných osob (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 75,94 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 41,30 %, což předčilo celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
