0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Michal Vrběcký Jiří Šlejtr Ing. Michal Souček Zdeněk Pazderka Jan Kořenář Jan Špilka Pavel Klement Roman Petr Martin Venc, DiS.
Michal Vrběcký policista, věk: 50 let
Jiří Šlejtr IT administrátor, věk: 23 let
Ing. Michal Souček kriminalista, věk: 39 let
Zdeněk Pazderka zootechnik, věk: 52 let
Jan Kořenář OSVČ, věk: 37 let
Jan Špilka údržbář, věk: 44 let
Pavel Klement mechanik STK, věk: 56 let
Roman Petr provozní technik, věk: 55 let
Martin Venc DiS. policista, věk: 31 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Kojetíně určí nadcházející komunální volby 2026 nové složení obecního zastupitelstva. Obec na Havlíčkobrodsku se vyznačuje mimo jiné tím, že podíl seniorů ve věku 65 a více let zde v roce 2021 dosahoval 22,5 %, což ji řadilo na 558. místo z 6254 hodnocených sídel v republice.
Zdejší samospráva spravuje území s necelými dvěma stovkami obyvatel. Následující text nabízí souhrn dosavadních voleb do zastupitelstva i pohled na to, jak voliči v tomto sídle rozhodovali ve sněmovních, krajských i prezidentských volbách.
Při obecních volbách v roce 2022 odevzdávali voliči hlasy jednotlivým osobnostem na kandidátní listině. Nejvíce hlasů obdržel Josef Hertl, kterého podpořilo 81 voličů, což odpovídalo 12,68 % ze všech odevzdaných hlasů. Těsně za ním skončil Zdeněk Pazderka se ziskem 79 hlasů (12,36 %). Shodný počet 76 hlasů (11,89 %) zaznamenali Ladislav Venc, Petr Tomášek a Jan Špilka, Michal Vrběcký získal 74 hlasů (11,58 %) a Ivana Melounová 72 hlasů (11,27 %). Hranici sedmi procent překročili také Petr Venc s 57 hlasy (8,92 %) a Pavel Klement s 48 hlasy (7,51 %).
Pokud vás zajímá širší pohled na hlasování v okolních sídlech, prostudujte si komunální volby na Havlíčkobrodsku. K dispozici jsou rovněž souhrnné informace o hlasování ve všech městech a obcích, které zahrnují komunální volby v Kraji Vysočina.
Při celostátním rozhodování, které představují volby do Poslanecké sněmovny, ovládlo v roce 2025 místní hlasování hnutí ANO se ziskem 46 hlasů (36,80 %). Druhá pozice připadla koalici SPOLU, pro niž hlasovalo 39 voličů, tedy 31,20 %. Hnutí ANO zvítězilo stejně jako v celé zemi, kde obdrželo 34,51 %, zatímco koalice SPOLU brala celostátně 23,36 %. Třetí příčku v obci obsadilo hnutí STAN s 10 hlasy (8,00 %), následované hnutím SPD s 9 hlasy (7,20 %), uskupením MOTO s 8 hlasy (6,40 %) a stranou PIRÁTI se 7 hlasy (5,60 %). Po 3 hlasech (2,40 %) obdržela uskupení PŘÍSAHA a STAČILO!.
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly odlišné pořadí na čele, protože v nich zvítězila koalice SPOLU s 33 hlasy (29,20 %) před hnutím ANO, které obdrželo 30 hlasů (26,54 %), což odpovídalo i celostátnímu vítězství koalice SPOLU (27,79 %) nad hnutím ANO (27,12 %). Zájemci si mohou prohlédnout podrobné parlamentní volby v Kojetíně. Regionální souvislosti nabízí přehled za parlamentní volby v okrese Havlíčkův Brod a situaci v celém regionu dokumentují parlamentní volby v Kraji Vysočina.
Rok 2023 patřil souboji o post hlavy státu, kdy se konaly prezidentské volby. V prvním kole podpořilo Petra Pavla 39 voličů (35,45 %) a Andreje Babiše 35 hlasujících (31,81 %). Danuše Nerudová oslovila 15 občanů (13,63 %), Pavel Fischer zaznamenal 10 hlasů (9,09 %), Karel Diviš i Jaroslav Bašta shodně 4 hlasy (3,63 %), Marek Hilšer 2 hlasy (1,81 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,90 %). Ve druhém kole si Petr Pavel náskok udržel a zvítězil se 68 hlasy (61,81 %), zatímco Andrej Babiš získal 42 hlasů (38,18 %).
Průběh tohoto hlasování v obci přibližují prezidentské volby v Kojetíně. Širší výsledky z okolí shrnuje přehled za prezidentské volby v okrese Havlíčkův Brod a celokrajské počty odevzdaných lístků nabízí stránka pro prezidentské volby v Kraji Vysočina.
Zatím poslední krajské volby proběhly v roce 2024. V obci si největší přízeň získalo hnutí ANO, pro které hlasovalo 31 voličů, což činilo 43,05 %. Druhá příčka patřila koalici Společně se Starosty se ziskem 13 hlasů (18,05 %) a třetí skončila KDU-ČSL s 12 hlasy (16,66 %). Po 4 hlasech (5,55 %) zaznamenaly SOCDEM, SPD+Trikol+PRO a STAN PRO VYS, uskupení STAČILO! mělo 2 hlasy (2,77 %) a po 1 hlasu (1,38 %) získali Piráti a PŘÍSAHA.
Zájemci o vývoj na krajské úrovni mohou navštívit krajské volby v Kojetíně. Podrobnější data z celého okresu přináší odkaz na krajské volby na Havlíčkobrodsku.
Kojetín je obcí, jejíž první písemná zmínka se v historických pramenech objevuje k roku 1351. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 174 obyvatel a katastrální území se rozkládá na ploše 8 kilometrů čtverečních v nadmořské výšce 523 metrů. Sčítání v roce 2021 zaznamenalo celkem 62 domů a poštovní směrovací číslo sídla je 580 01. Bližší informace o životě a dění v samosprávě zprostředkovávají oficiální stránky obce.
Pohyb obyvatelstva v roce 2024 vykázal nulový přirozený přírůstek, kdy byl počet narozených i zemřelých vyrovnaný. Celkový přírůstek však dosáhl hodnoty -1, což bylo způsobeno záporným saldem migrace o velikosti -1. Z hlediska věkové struktury zjištěné při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let 10 % obyvatel (celostátní průměr činil 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 67,5 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 22,5 % populace oproti celorepublikovým 17,4 %. Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé v tomtéž roce tak, že 43,3 % se označilo bez vyznání (v ČR 47,8 %), 27,4 % se přihlásilo k věřícím (celostátně 22,2 %) a 29,3 % respondentů údaj neuvedlo (v celé republice 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Kojetíně 72,66 %, což podstatně převýšilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %. Místní obyvatelé se tak do rozhodování o své radnici zapojili v mnohem vyšší míře, než bylo v zemi obvyklé.
Vysoký zájem o hlasování provázel i ostatní typy volebních klání. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 83,33 % voličů, zatímco v celé republice účast dosáhla 68,95 %, a v roce 2021 to bylo 80,14 % oproti celostátním 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 zaznamenaly účast 80,99 % v prvním kole a 79,29 % ve druhém kole, což v obou případech předčilo celostátní průměry (68,24 %, respektive 70,25 %). Při krajských volbách roku 2024 odevzdalo svůj hlas 53,19 % oprávněných voličů, přičemž celorepublikový výsledek tehdy činil 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
