0,00 %
0,00 %
Josef Alexa řidič, věk: 62 let
Jaroslava Dobiášová důchodkyně, věk: 64 let
Ing. Jiří Havíř vedoucí pracovník VAK, věk: 47 let
Michal Staněk státní zaměstnanec, věk: 45 let
Ivana Vydrová pečující osoba, věk: 43 let
Mgr. Veronika Fliegerová asistent soudce, věk: 28 let
Tomáš Bílek skladník, věk: 36 let
Josef Kotoulek důchodce, věk: 65 let
Jiří Bednář technický pracovník, věk: 50 let
Radmila Malachová referentka úřadu, věk: 60 let
Václav Barák podnikatel, věk: 61 let
Nikola Dvořáčková manažerka skladu, věk: 35 let
Ing. Ondřej Borek technolog, konstruktér, věk: 32 let
Jana Včelařová asistentka dispečera, věk: 63 let
David Čada vedoucí pracovník, věk: 37 let
Mgr. Adriana Peterková mateřská dovolená, věk: 29 let
Jana Kubínová technický pracovník, věk: 58 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
Obora je jihomoravská obec v okrese Blansko, která se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o novém složení obecního zastupitelstva. Svou první písemnou zmínkou z roku 1360 patří obec k těm středověkým — a přitom se tu dnes žije překvapivě mladě: děti a mládež do 14 let tvoří podle dat ze sčítání lidu z roku 2021 celých 15,1 % obyvatel, což je výrazně nad celostátním průměrem 12,9 %, a obec se v tomto ukazateli řadí na 1 435. místo z více než šesti tisíc obcí.
S necelými čtyřmi stovkami obyvatel jde o malou venkovskou obec, kde se každý hlas počítá doslova — a jak ukazují výsledky posledních let, zájem místních o volby je mimořádný. Text na této stránce přibližuje komunální historii Obory i výsledky parlamentních, prezidentských a krajských voleb.
V komunálních volbách 2022 zvítězilo Sdružení nezávislých kandidátů s 60,44 % hlasů, přičemž druhé uskupení Naše Obora získalo zbývajících 39,56 %. Šlo tedy o přímý souboj dvou subjektů, jehož výsledek byl jasný, byť ani poražené uskupení nezůstalo bez výrazné podpory — více než třetina voličů dala přednost místní alternativě.
Přehled komunálních voleb za ostatní obce blanenského okresu nabízí souhrn na stránce komunálních voleb okresu Blansko, a kdo chce srovnání v rámci celého Jihomoravského kraje, najde ho v přehledu komunálních voleb Jihomoravského kraje.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny proběhly v roce 2025 a v Obořě z nich ANO vyšlo jako jednoznačný vítěz se 37,05 % hlasů. Na druhém místě skončilo SPOLU s 14,73 %, třetí skončila SPD (12,94 %) a čtvrtý STAN (8,92 %). Pátý byl MOTO (8,03 %), shodně po 7,58 % pak získali Piráti a STAČILO!. Celostátně vyhrálo rovněž ANO s 34,51 %, takže místní preference vítěze kopírovaly celorepublikový výsledek — v Obořě mu ale voliči přidali ještě o přibližně dva a půl procentního bodu více, než byl celostátní průměr.
V předchozích sněmovních volbách v roce 2021 získalo ANO 26,23 % a vedlo i tehdy, zatímco SPOLU s 16,33 % zaostalo za svým tehdejším celostátním výsledkem (27,79 %, kdy koalice volby vyhrála). SPD tehdy v obci dosáhlo na 14,85 %, což bylo výrazně nad celostátním ziskem 9,56 %. Aktuální výsledky za obec jsou k dispozici na stránce parlamentních voleb v Obořě. Kdo chce srovnání v blanenském okrese, nabízí ho přehled sněmovních voleb za okres Blansko, širší jihomoravský pohled pak poskytuje přehled za celý Jihomoravský kraj.
V prezidentských volbách 2023 dominoval Andrej Babiš již v prvním kole, kdy získal 45,77 % hlasů v Obořě — téměř dvojnásobek výsledku Petra Pavla (23,88 %). Na třetím místě skončil Jaroslav Bašta s 10,94 %, za ním Danuše Nerudová s 8,45 %. Ve druhém kole si Babiš svůj výrazný náskok udržel a zvítězil s 56,31 %, přičemž Petr Pavel obdržel 43,68 %.
Aktuální výsledky prezidentských voleb za obec jsou dostupné na stránce prezidentských voleb v Obořě. Pro srovnání se sousedními obcemi poslouží přehled prezidentských voleb v okrese Blansko a kontext celého kraje pak nabídne stránka prezidentských voleb za Jihomoravský kraj.
Jihomoravský kraj volil své zastupitele v roce 2024 a v Obořě si krajské volby podmanil ANO s 39,13 % hlasů — tedy s náskokem přibližně dvanácti procentních bodů před druhým SPOLU (26,95 %). Třetí příčku obsadilo STAČILO! s 8,69 %, čtvrté SPD+Tri+PRO+Svo získalo 6,95 % a pátá NESTR. PRO JM 6,08 %. Zbývající tři uskupení (Piráti, STAN PRO JM a ZA MORAVU!) se v součtu vešla pod deset procent.
Podrobné výsledky za Oboru nabízí přehled krajských voleb v Obořě, zatímco kontext celého okresu nabídne stránka krajských voleb v okrese Blansko.
Obora leží v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko, ve výšce 413 metrů nad mořem a rozkládá se na ploše 4,3 km². K roku 2024 zde žije 366 obyvatel ve 127 domech (stav domů k roku 2021). Poštovní směrovací číslo je 679 01. Obec se poprvé připomíná v písemných pramenech roku 1360. Oficiální stránky obce najdete na adrese obecobora.cz.
Co se týče demografické dynamiky, v roce 2024 obec celkově přirostla o 3 obyvatele. Přirozený přírůstek byl mírně záporný (−1, tedy o jedno úmrtí více než narození), ale kladné saldo migrace ve výši +4 tento pokles vyrovnalo a ještě překonalo — přistěhovalí tedy drží obec v mírném růstu. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí a mladých do 14 let (15,1 %) znatelně překračuje celorepublikový průměr 12,9 %, zatímco senioři nad 65 let tvoří 15,2 %, tedy méně, než kolik odpovídá celostátnímu průměru 17,4 %; produktivní ročníky (15–64 let) jsou na 69,8 %, statisticky téměř totožně s průměrem České republiky (69,7 %). Demografická data pocházejí od Českého statistického úřadu.
Při sčítání v roce 2021 se k víře hlásil nadprůměrný podíl obyvatel: věřící tvoří 28,4 % obyvatel, což je citelně nad celostátním průměrem 22,2 %. Bez vyznání se naopak hlásí 33,4 % oproti 47,8 % v celé republice, a podíl těch, kteří vyznání neuvedli, dosahuje 38,2 %.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Obořě hlasovat 77,82 % oprávněných voličů — celorepublikový průměr účasti v komunálních volbách přitom tehdy dosáhl 46,07 %. Rozdíl přes třicet procentních bodů je mimořádný a ukazuje, že zájem místních o samosprávu byl u těchto voleb výjimečně silný.
Podobně nadprůměrná aktivita se opakuje i u dalších typů voleb. Ve sněmovních volbách 2025 dosáhla Obora účasti 81,82 %, přičemž celorepublikový průměr byl 68,95 %; v předchozích sněmovních volbách 2021 volilo v obci 75,94 % voličů oproti 65,43 % v celé zemi. V prvním kole prezidentských voleb 2023 přišlo k urnám 75,94 % místních voličů (ČR: 68,24 %), ve druhém kole pak dokonce 77,82 % (ČR: 70,25 %). Nadprůměrná zůstala i účast v krajských volbách 2024: 41,82 % v Obořě versus 32,91 % v celé republice — znovu takřka o devět procentních bodů nad průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
