Komunální volby 2026 v Horním Slivnu: souvislosti a volební historie
V Horním Slivnu určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva, které bude v dalším čtyřletém období spravovat záležitosti této středočeské obce. Zdejší populace se vyznačuje nadprůměrným zastoupením dětí, neboť podíl obyvatel do čtrnácti let věku dosahuje 17,8 %, což sídlo řadí na 310. příčku z 6254 hodnocených obcí v České republice.
Obyvatelé obce v okrese Mladá Boleslav hlasují nejen v komunálních, ale také v krajských, sněmovních a prezidentských volbách. Tento přehled nabízí pohled na výsledky různých typů voleb v uplynulých letech i na demografické a historické zázemí obce.
Výsledky hlasování do obecního zastupitelstva
Při obecních volbách na podzim roku 2022 se o přízeň voličů ucházela kandidátka s názvem Sdružení nezávislých kandidátů. Toto uskupení získalo celkem 435 hlasů, což odpovídalo 39,30 % z celkového počtu odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidáty, přičemž nejvyšší individuální podporu zaznamenali Petr Bayer (80 hlasů, 7,23 %) a Radek Janata (79 hlasů, 7,14 %).
Pro zájemce o širší regionální souvislosti je k dispozici přehled pro komunální volby v okrese Mladá Boleslav, a pokud někoho zajímá celá oblast středních Čech, může si prohlédnout také souhrn pro komunální volby ve Středočeském kraji. Vývoj na místní úrovni v jednotlivých volebních obdobích dokumentují historické výsledky:
Výsledky při volbách do Poslanecké sněmovny
Rozhodování o složení dolní komory parlamentu přineslo v obci jasný výsledek, když celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ovládlo hnutí ANO se ziskem 70 hlasů, což představovalo 40,69 %. Druhou příčku obsadila koalice SPOLU s 28 hlasy (16,27 %) a těsně za ní skončilo hnutí STAN, pro které se rozhodlo 26 voličů (15,11 %). Zisk hnutí ANO byl v místě ještě výraznější než jeho celostátní prvenství s 34,51 %, zatímco koalice SPOLU zaostala za svým republikovým výsledkem 23,36 %.
V předchozím hlasování v roce 2021 byl souboj o čelo vyrovnanější, přestože i tehdy zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,65 % (48 hlasů) před koalicí SPOLU, jež obdržela 28,57 % (42 hlasů). Na rozdíl od celorepublikového výsledku, kde koalice SPOLU těsně předstihla hnutí ANO poměrem 27,79 % ku 27,12 %, tak v lokálním měřítku pořadí zůstalo obrácené. Zájemci mohou prozkoumat podrobné sněmovní volby v Horním Slivnu na obecní úrovni a pro srovnání jsou dostupné také výsledky pro sněmovní volby v mladoboleslavském okrese i celokrajská data zahrnující sněmovní volby ve Středočeském kraji.
Hlasování při volbě prezidenta republiky
Při souboji o hlavu státu na počátku roku 2023, který přitáhl pozornost k institutu prezidentských voleb, se v prvním kole postavil do čela Petr Pavel se ziskem 69 hlasů (43,39 %). Druhé místo obsadil Andrej Babiš, kterého podpořilo 55 voličů (34,59 %), a třetí skončila Danuše Nerudová s 19 hlasy (11,94 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své vedení upevnil a zvítězil se ziskem 99 hlasů (61,87 %), zatímco Andrej Babiš získal 61 hlasů (38,12 %). Místní hlasování lze detailněji zhodnotit na stránce pro prezidentské volby v Horním Slivnu, přičemž regionální data zachycují prezidentské volby v okrese Mladá Boleslav i přehled pro prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Krajské volby v regionálním kontextu
Zatím poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v obci nejvyšší podporu hnutí ANO, jež oslovilo 32 voličů, což tvořilo 44,44 % odevzdaných lístků. Druhé v pořadí skončilo hnutí STAN s 27 hlasy (37,50 %) a s větším odstupem následovala koalice SPOLU, které dalo důvěru 6 hlasujících (8,33 %).
Zájemci o volební chování obyvatel mohou prozkoumat podrobné krajské volby v Horním Slivnu a k dispozici je také souhrnný pohled na krajské volby na Mladoboleslavsku. Dřívější rozhodování voličů zachycují tyto archivní přehledy:
Portrét obce a demografický vývoj
První písemná zmínka o Horním Slivnu spadá do roku 1223. Tato venkovská obec se rozkládá na ploše 6,7 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 282 metrů a podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, v ní v roce 2024 žilo 374 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 stálo na jejím katastru 137 domů a poštovní zásilky sem putují pod PSČ 294 79. Správa obce spravuje své informace také prostřednictvím webových stránek obce.
Mezi památky obce patří kostel sv. Martina, což je neorománský kostelík z let 1872 až 1873 vybudovaný podle projektu Aloise Turka přímo na návsi, jak ve své evidenci památek uvádí Národní památkový ústav. V demografickém vývoji za rok 2024 převážil vliv stěhování: ačkoli byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou −4, saldo migrace dosáhlo +32, díky čemuž celkový přírůstek činil 28 obyvatel.
Z hlediska věkového složení zjištěného při sčítání v roce 2021 tvořily děti do 14 let 17,8 % (celorepublikový průměr byl 12,9 %), produktivní věková skupina od 15 do 64 let představovala 70,0 % (v ČR 69,7 %) a senioři ve věku 65 a více let zaujímali 12,3 %, což bylo méně než celostátních 17,4 %. U náboženského vyznání ve stejném roce uvedlo 58,7 % obyvatel, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 14,0 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 27,4 % lidí údaj nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Zájem voličů a volební účast
Při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k volebním urnám v obci 62,90 % oprávněných voličů. Místní účast tak podstatně převýšila celorepublikový průměr těchto voleb, který tehdy dosáhl 46,07 %.
V ostatních typech hlasování se však účast pohybovala pod celostátní úrovní. V parlamentních volbách v roce 2025 přišlo volit 63,97 % zapsaných občanů oproti celorepublikovým 68,95 %, přičemž v roce 2021 činila zdejší sněmovní účast 61,22 % při celostátním průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 vykázaly v prvním kole účast 63,60 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 63,75 % (v ČR 70,25 %). Při krajském hlasování v roce 2024 pak volební účast dosáhla 27,27 %, zatímco v celé republice činil průměr 32,91 %.