100,00 %
Ing. Stanislav Němec MBA farmář, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 1
7,61 % (151 hlasů)
Ing. Zdeněk Růžička důchodce, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 2
6,80 % (135 hlasů)
Jaromír Forman důchodce, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 3
5,90 % (117 hlasů)
Ing. Jiří Hošek hasič, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
6,70 % (133 hlasů)
Jan Diviš zahradník, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 5
7,71 % (153 hlasů)
Ing. et Ing. Tomáš Němec farmář, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 6
6,40 % (127 hlasů)
Radek Baťcha podnikatel, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 7
6,75 % (134 hlasů)
Ing. Jana Bártová potravinář, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 8
6,20 % (123 hlasů)
Petr Janík technik, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 9
6,25 % (124 hlasů)
František Bittner vedoucí údržby obce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 10
7,26 % (144 hlasů)
Ing. Michal Vrba ekonom, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 11
6,85 % (136 hlasů)
Bc. Pavla Hroudová Formanová policistka, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 12
6,20 % (123 hlasů)
Ing. Kristian Ujlaki manažer IT, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 13
6,45 % (128 hlasů)
Michal Matoušek podnikatel, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 14
6,55 % (130 hlasů)
Jan Stypola důchodce, věk: 71 let
pořadí na kandidátce: 15
6,30 % (125 hlasů)
Ing. Stanislav Němec MBA farmář, věk: 62 let
Ing. Zdeněk Růžička důchodce, věk: 67 let
Jaromír Forman důchodce, věk: 66 let
Ing. Jiří Hošek hasič, věk: 50 let
Jan Diviš zahradník, věk: 37 let
Ing. et Ing. Tomáš Němec farmář, věk: 37 let
Radek Baťcha podnikatel, věk: 51 let
Ing. Jana Bártová potravinář, věk: 65 let
Petr Janík technik, věk: 61 let
František Bittner vedoucí údržby obce, věk: 72 let
Ing. Michal Vrba ekonom, věk: 49 let
Bc. Pavla Hroudová Formanová policistka, věk: 33 let
Ing. Kristian Ujlaki manažer IT, věk: 49 let
Michal Matoušek podnikatel, věk: 64 let
Jan Stypola důchodce, věk: 71 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Radonice, obec v okrese Praha-východ, vstupují do komunálních voleb 2026, v nichž se rozhodne o složení místního zastupitelstva a budoucím vedení radnice. Co přitom dělá Radonice zajímavými z pohledu demografa: podle dat ze sčítání 2021 tvoří děti do 14 let rovných 18,2 % obyvatel, což obec řadí na 234. místo z více než šesti tisíc obcí v Česku — jinými slovy, patří k místům s výrazně vyšším podílem nejmladší generace, než je v zemi běžné. Celorepublikový průměr přitom dosahoval 12,9 %. Tato stránka provází výsledky voleb 2026 a nabízí i rozcestník k volbám minulým.
Obec se rozkládá na 4,8 km² ve Středočeském kraji a podle aktuálního údaje z roku 2024 žije v Radonicích 1 148 obyvatel. Text níže mapuje komunální, parlamentní, prezidentské i krajské volby — vždy s ohledem na to, jak si obec stojí v porovnání s celorepublikovými čísly.
Komunální volby 2022 přinesly v Radonicích jednoznačný výsledek: kandidátní listina Společně pro obec 2022 získala plných 100 % odevzdaných hlasů — 2 370 z 2 370. Žádné jiné uskupení do voleb nekandidovalo, takže celá politická vůle obce se soustředila do jediného subjektu.
Pokud vás zajímá, jak dopadly komunální volby v okolních obcích, výsledky ze všech obcí okresu Praha-východ shrnuje přehled za okres Praha-východ. Výsledky za celý Středočeský kraj jsou dostupné na stránce komunálních voleb Středočeského kraje — ta sdružuje výsledky jednotlivých obcí kraje, nikoli souhrnného krajského vítěze, komunální volby totiž ze své povahy probíhají obec od obce.
Nejnovější volby do Poslanecké sněmovny proběhly v roce 2025 a Radonice v nich daly nejvíc hlasů koalici SPOLU — ta tu získala 38,13 %. ANO skončilo na druhém místě s 21,52 %, za ním STAN s 13,89 % a Piráti s 9,49 %. Na celostátní úrovni to bylo jinak: přední místo obsadilo ANO s 34,51 %, zatímco SPOLU se muselo spokojit se 23,36 %. Radonice tedy volily výrazně protikladně vůči celostátnímu výsledku — přednost SPOLU před ANO o více než šestnáct procentních bodů ukazuje na odlišné preference zdejšího elektorátu.
Ve volbách 2021 byl obraz ještě výraznější: SPOLU tu tehdy dominovalo se 44,08 %, zatímco celostátně výsledek koalice dosáhl 27,79 %. ANO dostalo v Radonicích 18,03 % (celorepublikově 27,12 %) a Piráti+STAN 17,85 % (celostátně 15,62 %). Obě volební období tedy ukazují shodný vzorec — obec soustavně nadprůměrně favorizuje SPOLU a dává ANO citelně méně hlasů, než je v Česku zvykem. Výsledky ze všech sněmovních voleb pro Radonice najdete na stránce parlamentních voleb v obci. Širší kontext nabízí také přehled za okres Praha-východ a srovnání na úrovni celého kraje shrnuje stránka Středočeského kraje.
V prezidentských volbách 2023 Radonice jasně preferovaly Petra Pavla již v prvním kole — obdržel 52,46 % hlasů, daleko před Andrejem Babišem (22,66 %) a Danuší Nerudovou (13,89 %). Pavel Fischer přidal 6,21 %, ostatní kandidáti zůstali pod dvěma procenty. Ve druhém kole se podpora Pavla ještě zkonsolidovala: získal 71,72 % hlasů, Babiš 28,27 %. Šlo o jednoznačný výsledek, kde vítěz nezískal jen těsnou nadpoloviční většinu, ale celé dvě třetiny hlasů s přehledem.
Výsledky prezidentských voleb pro obec jsou k dispozici na stránce prezidentských voleb v Radonicích. Jak prezidentské volby dopadly v celém okrese Praha-východ, ukazuje přehled za okres Praha-východ, výsledky za Středočeský kraj pak souhrnná stránka kraje.
Do krajských voleb 2024 šlo v Radonicích nejvíc hlasů hnutí STAN — 34,42 %, tedy 84 hlasů. Za ním koalice SPOLU s 26,63 % a ANO s rovnými 25 %. Trojice předních uskupení tak pokryla dohromady přes 86 % hlasů, přičemž rozdíl mezi druhým a třetím místem byl pouhých 1,63 procentního bodu — prakticky těsný souboj o stříbrnou pozici. SPD+Trikol+PRO (4,09 %), Piráti (3,68 %) a další subjekty zůstaly výrazně za vedoucím pelotonem.
Výsledky krajských voleb pro obec jsou na stránce krajských voleb v Radonicích. Jak tyto volby dopadly v sousedních obcích, shrnuje přehled krajských voleb v okrese Praha-východ.
Radonice jsou obec v okrese Praha-východ, Středočeský kraj, první písemná zmínka pochází z roku 1397. Na ploše 4,8 km² stálo v roce 2021 celkem 385 domů a žilo tu podle dat z roku 2024 celkem 1 148 obyvatel. Nadmořská výška obce je 237 metrů, poštovní směrovací čísla pokrývají kódy 250 73 a 250 74. Na oficiálním webu obce najdete aktuální informace o dění v Radonicích.
Demografický obraz Radonic z roku 2024 odhaluje zajímavý vzorec: přirozený přírůstek byl přesně nulový — počty narozených a zemřelých se vyrovnaly. Přesto obec zaznamenala celkový nárůst o 26 obyvatel, a to výhradně díky kladnému saldu migrace: do Radonic se přistěhovalo o 26 lidí více, než se odstěhovalo. Obec tedy roste čistě tím, že přitahuje nové obyvatele — přirozená obměna generací na tom zatím nijak neparticipuje.
Věková struktura z roku 2021 podle dat Českého statistického úřadu ukazuje Radonice jako obec s výrazně mladší populací, než je celorepublikový standard: děti do 14 let tvoří 18,2 % obyvatel (průměr za ČR: 12,9 %), produktivní věk 15–64 let pak 69,7 % — shodně s celostátním průměrem. Seniorů nad 65 let je naproti tomu jen 12,1 %, zatímco v Česku jako celku jich bylo 17,4 %; tím se obec řadí mezi místa s nejnižším zastoupením nejstarší věkové skupiny — konkrétně na 5 831. místo z 6 254 obcí, tedy téměř na chvost žebříčku. Co se náboženského vyznání týče (data také z roku 2021), bez vyznání se hlásilo 49,5 % obyvatel, mírně nad celorepublikovým průměrem 47,8 %; věřících bylo 19,6 % oproti 22,2 % v celé zemi a vyznání neuvedlo 30,9 % obyvatel (průměr ČR: 30,1 %).
V komunálních volbách 2022 dorazilo k urnám 36,18 % oprávněných voličů — celorepublikový průměr přitom dosahoval 46,07 %, takže Radonice zaostaly za průměrem o téměř deset procentních bodů. Nižší účast u komunálních voleb v menší obci, kde se sešla jediná kandidátní listina, je v tomto kontextu pochopitelná, byť číslo samo o sobě hovoří výmluvně.
U sněmovních a prezidentských voleb je situace opačná — zájem Radonic o celostátní politiku je trvale nadprůměrný. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 přišlo hlasovat 76,99 % voličů, o více než osm procentních bodů nad celorepublikovými 68,95 %; ve volbách 2021 byl rozdíl ještě výraznější: 74,97 % v obci oproti 65,43 % v celé zemi. Prezidentské volby 2023 pokračovaly ve stejném trendu — v prvním kole hlasovalo 74,43 % (celorepublikový průměr: 68,24 %), ve druhém kole dokonce 76,90 % (průměr ČR: 70,25 %). Krajské volby 2024 pak skončily těsně pod průměrem: 31,49 % v obci versus 32,91 % za celou zemi, tedy rozdíl pouhých 1,42 procentního bodu — prakticky na republikové úrovni.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
