Komunální volby 2026 v Pitíně: přehled a souvislosti
V Pitíně se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o tom, kdo usedne v místním zastupitelstvu a povede správu této obce ve Zlínském kraji. Místní prostředí se vyznačuje mimo jiné tím, že se zde k víře hlásí výrazně vyšší podíl lidí než ve většině ostatních koutů republiky, neboť podle sčítání lidu se k věřícím přihlásila nadpoloviční většina obyvatelstva.
Při posledních obecních volbách v roce 2022 přišlo k urnám 65,15 % oprávněných voličů. Vedle dění na radnici však pitínští voliči pravidelně promlouvají i do celostátního politického dění, jak ukazují výsledky volebních klání z uplynulých let.
Vyrovnaný souboj o radnici v Pitíně
Při hlasování do obecního zastupitelstva na podzim 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě uskupení a konečný výsledek byl mimořádně vyrovnaný. Vítězství nakonec připadlo sdružení SPOLEČNĚ PRO PITÍN, jež obdrželo 3 323 hlasů, což představovalo 51,40 %. Konkurenční kandidátka KDU-ČSL získala 3 142 hlasů a dosáhla na 48,60 %.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat celkový výsledek za okres Uherské Hradiště, případně si projít podrobný souhrn za celý Zlínský kraj.
Poslanecká sněmovna a hlasování místních voličů
Celostátní politika se v obci projevila například při hlasování do Poslanecké sněmovny v roce 2025, kdy zde zvítězilo hnutí ANO se ziskem 36,12 % hlasů (181 hlasů). Na druhém místě skončila koalice SPOLU, které dalo hlas 19,56 % voličů (98 hlasů), třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 9,38 % (47 hlasů) a shodně po 7,98 % si připsaly SPD a uskupení MOTO (obě po 40 hlasech). Stejně jako v celé zemi se tedy na prvním místě umístilo hnutí ANO, jež celostátně získalo 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozích sněmovních volbách v roce 2021 byla situace mnohem těsnější. Tehdy v obci zvítězilo hnutí ANO s 24,38 % (119 hlasů), zatímco koalice SPOLU zaostala s 23,56 % (115 hlasů) o necelý procentní bod, ačkoliv celorepublikově koalice SPOLU s 27,79 % těsně předstihla hnutí ANO s 27,12 %. Jak dopadly jednotlivé strany v obci, přibližují sněmovní výsledky v Pitíně, přičemž regionální data pokrývá přehled za okres Uherské Hradiště a celokrajské počty nabízí stránka pro celý Zlínský kraj.
Volba hlavy státu přinesla obrat mezi koly
Leden 2023 přivedl občany k urnám v rámci prezidentských voleb. V prvním kole se na čele usadil Andrej Babiš se ziskem 40,00 % (218 hlasů), následován Petrem Pavlem, který obdržel 25,32 % (138 hlasů), a Danuší Nerudovou se 17,06 % (93 hlasů). Ve druhém kole však nastal obrat a Petr Pavel zvítězil se ziskem 52,47 % (276 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 47,52 % (250 hlasů).
Podrobnosti zachycují výsledky prezidentských voleb v Pitíně, v širším měřítku jsou k dispozici data za okres Uherské Hradiště a celkové hlasování v rámci regionu shrnuje stránka pro Zlínský kraj.
Krajské volby a rozložení sil v regionu
Na podzim 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v obci dosáhlo nejlepšího výsledku hnutí ANO s 26,69 % (67 hlasů). Druhou příčku obsadila koalice KDU-ČSL+Z21 se ziskem 20,71 % (52 hlasů) a na třetím místě se umístilo uskupení Nez. HLAS pro ZLK, které podpořilo 14,74 % voličů (37 hlasů).
Detailní pohled na hlasování nabízejí krajské volby v Pitíně, přičemž kontext okolních měst a vsí dokresluje přehled za celý okres Uherské Hradiště.
Základní profil a demografie obce
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, měl Pitín v roce 2024 celkem 907 obyvatel, přičemž se rozkládá na ploše 23,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 324 metrů a obsluhuje jej PSČ 687 71. V roce 2021 zde stálo 341 domů. Během roku 2024 činil přirozený přírůstek 0, avšak záporné saldo migrace ve výši -16 vedlo k celkovému úbytku o 16 obyvatel. Obec provozuje své oficiální stránky na adrese pitin.cz.
Z hlediska věkového složení evidoval ČSÚ v roce 2021 ve věku 0 až 14 let 13,3 % obyvatel (celostátně 12,9 %), v produktivní skupině 15 až 64 let 72,3 % (v ČR 69,7 %) a ve věku 65 a více let 14,4 % (v republice 17,4 %). Záznamy o náboženském vyznání ze stejného roku ukazují, že se 53,3 % obyvatel označilo za věřící (oproti 22,2 % v celé zemi), zatímco 19,2 % bylo bez vyznání (celostátní podíl činil 47,8 %) a 27,5 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Místní pamětihodnosti eviduje Národní památkový ústav, mezi nimiž vyniká novostavba farního kostela sv. Stanislava z roku 1851 tvořící dominantu zástavby nebo kamenná socha Panny Marie z poloviny 18. století na návsi u základní školy.
Volební účast při hlasováních
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast hodnoty 65,15 %, což představovalo výrazně vyšší zájem než v rámci celorepublikového průměru, který činil 46,07 %.
Zájem o hlasování byl patrný i u dalších volebních událostí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 68,90 % oprávněných občanů, což téměř přesně odpovídalo celostátnímu průměru 68,95 %, zatímco v roce 2021 byla účast 66,26 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentské volby 2023 hlasovalo 73,92 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole dorazilo 72,07 % oproti celostátním 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla účast 34,06 %, což bylo mírně nad celostátní hodnotou 32,91 %.
