100,00 %
Martina Brůhová úřednice, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 1
12,56 % (51 hlasů)
Pavel Bulka OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 2
13,54 % (55 hlasů)
Vojtěch Němec stavbyvedoucí, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 3
13,05 % (53 hlasů)
Václav Staněk automechanik, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
12,06 % (49 hlasů)
Helena Sudová důchodce, věk: 69 let
pořadí na kandidátce: 5
12,56 % (51 hlasů)
David Šíma OSVČ, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 6
9,35 % (38 hlasů)
Milan Stupka důchodce, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 7
13,05 % (53 hlasů)
Martina Brůhová úřednice, věk: 56 let
Pavel Bulka OSVČ, věk: 58 let
Vojtěch Němec stavbyvedoucí, věk: 31 let
Václav Staněk automechanik, věk: 38 let
Helena Sudová důchodce, věk: 69 let
David Šíma OSVČ, věk: 28 let
Milan Stupka důchodce, věk: 61 let
Libuše Šárová důchodce, věk: 70 let
Marie Strolená důchodce, věk: 69 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
V obci Zborovy určí nadcházející komunální volby 2026 budoucí složení místního zastupitelstva a další směřování správy obce. Podle demografických dat se tato vesnice vyznačuje mimořádně nízkým zastoupením dětí, kdy podíl nejmladší generace do 14 let dosahuje pouhých 7 %, což ji řadí na 6153. místo z 6254 hodnocených obcí v České republice.
Malá samospráva se 130 obyvateli nabízí pestrý pohled do své politické historie. Čtenáři na této stránce naleznou přehledné ohlédnutí za dřívějším hlasováním v různých typech voleb, které ukazují, jakým kandidátům zdejší voliči v minulosti důvěřovali.
Při obecním hlasování v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů ve Zborovech dvě kandidátní uskupení. Vítězství získalo uskupení SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ, pro které hlasovalo 55,17 % voličů se ziskem 224 hlasů. Druhou pozici obsadila kandidátka ZBOROVÁCI, jež oslovila 44,83 % hlasujících a obdržela 182 hlasů.
Zájemci o výsledky hlasování v okolních sídlech mohou prozkoumat komunální volby v okrese Klatovy v přehledném souhrnu. Stejně tak lze sledovat celkovou situaci v širším měřítku prostřednictvím přehledu pro komunální volby v Plzeňském kraji.
Při celostátním měření sil, jaké představují volby do Poslanecké sněmovny, v roce 2025 zvítězilo ve Zborovech hnutí ANO, které obdrželo 38,88 % (28 hlasů). Stejně jako v celé zemi tak toto hnutí stanulo na prvním místě, přičemž celostátně získalo 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 22,22 % (16 hlasů), za níž se umístilo hnutí STAN s 11,11 % (8 hlasů), hnutí SPD s 8,33 % (6 hlasů) a strana PIRÁTI s 6,94 % (5 hlasů). Uskupení STAČILO! získalo 4,16 %, hnutí PŘÍSAHA a hnutí MOTO shodně po 2,77 % a po 1,38 % zaznamenaly formace ČR1 a ŠVÝC. DEM.
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly v obci odlišný výsledek oproti celorepublikovému pořadí. Zatímco celostátně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 27,79 % před hnutím ANO s 27,12 %, u místních voličů jasně dominovalo hnutí ANO se ziskem 36,98 % (27 hlasů). Koalice SPOLU tehdy ve vsi obsadila druhé místo s 24,65 % (18 hlasů), koalice Piráti+STAN získala 17,80 % (13 hlasů) a shodně po 4,10 % (3 hlasy) zaznamenala hnutí SPD, formace TSS, hnutí PŘÍSAHA i KSČM, přičemž ČSSD brala 2,73 % a APB 1,36 %.
Podrobnější data o náladách voličů shrnují parlamentní volby ve Zborovech v ucelené podobě. Širší regionální souvislosti zachycují aktuální parlamentní volby v okrese Klatovy a zájemci mohou porovnat situaci také přes parlamentní volby v Plzeňském kraji.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, přineslo hlasování v obci dramatický obrat mezi oběma koly. V prvním kole s výrazným náskokem vedl Andrej Babiš, jenž obdržel 47,22 % (34 hlasů), zatímco Danuše Nerudová a Petr Pavel získali shodně po 19,44 % (14 hlasů). Další hlasy tehdy obdrželi Pavel Fischer (6,94 % a 5 hlasů), Marek Hilšer i Tomáš Zima (oba 2,77 % a 2 hlasy) a Jaroslav Bašta (1,38 % a 1 hlas).
Ve finálním druhém kole se však poměr sil změnil a těsné vítězství nakonec vybojoval Petr Pavel, pro něhož hlasovalo 53,03 % voličů (35 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 46,96 % (31 hlasů).
Kompletní data mapují prezidentské volby ve Zborovech včetně všech podrobností. Pohled na hlasování v okolí nabízejí prezidentské volby v okrese Klatovy a k dispozici jsou rovněž prezidentské volby v Plzeňském kraji.
Při hlasování o regionálním parlamentu v roce 2024, kdy proběhly krajské volby, si v obci nejvyšší podporu zajistilo hnutí ANO s nadpoloviční většinou 54,28 % (19 hlasů). Druhou příčku obsadilo hnutí STAN s 17,14 % (6 hlasů) a třetí skončila koalice ODS+TOP 09, které dalo důvěru 8,57 % voličů (3 hlasy). Uskupení PŘÍSAHA a koalice SPD+Trikolora obdržely shodně po 5,71 % (2 hlasy), zatímco subjekty PRO NÁŠ KRAJ, DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a formace STAČILO! si připsaly po 2,85 % (1 hlas).
Zájemci o volební chování v celé lokalitě si mohou otevřít krajské volby ve Zborovech na samostatné stránce s podrobnými údaji. Širší kontext celého klatovského regionu pak poskytují krajské volby v okrese Klatovy.
Obec Zborovy, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1418, se rozkládá v nadmořské výšce 577 metrů na katastrální výměře 6,8 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 130 obyvatel. V roce 2021 stálo na území obce celkem 73 domů a místní poštovní adresa využívá směrovací číslo 340 34. Informace o obecním dění a samosprávě zveřejňují oficiální stránky obce Zborovy.
Kulturní dědictví evidované v databázích, které spravuje Národní památkový ústav, reprezentuje zejména kostel sv. Jana Křtitele, jehož jádrem je původně románská rotunda z přelomu 12. a 13. století, později zbarokizovaná v průběhu 17. a 18. století. Nad vsí se rovněž dochovala zřícenina hradu představující relikty menšího, zřejmě středověkého panského sídla. Z demografického pohledu zaznamenala obec v roce 2024 vyrovnaný přirozený přírůstek na hodnotě 0, avšak kvůli odchodu obyvatel s migračním saldem -11 dosáhl celkový přírůstek hodnoty -11.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti ve věku 0 až 14 let 7 % obyvatelstva, zatímco celostátní průměr činil 12,9 %. Produktivní skupina ve věku 15 až 64 let představovala 70,4 % (v celé ČR 69,7 %) a senioři od 65 let výše zastupovali 22,6 %, což převyšovalo republikových 17,4 %. V otázce náboženského vyznání v témže roce 2021 uvedlo 28,2 % lidí, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %), jako věřící se profilovalo 26,2 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 45,6 % obyvatel své vyznání neuvedlo, což bylo znatelně více než celorepublikový podíl 30,1 %.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast ve Zborovech 62,63 %. Místní občané tak k volebním urnám dorazili v podstatně vyšší míře, než jaký byl celostátní průměr komunálních voleb, který činil 46,07 %.
Zvýšený zájem o hlasování provázel i další volební klání. Ve sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 69,90 % oprávněných voličů, což lehce převýšilo celorepublikovou účast 68,95 %, přičemž v roce 2021 byla místní účast 75,26 % ve srovnání s celostátními 65,43 %. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo 72,00 % voličů oproti 68,24 % v celé zemi, zatímco ve druhém kole účast klesla na 67,00 %, čímž zaostala za celorepublikovými 70,25 %. Při krajských volbách v roce 2024 pak volební účast dosáhla 36,08 %, což představovalo nadprůměrný výsledek vůči celostátnímu průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
