59,89 %
25,51 %
14,59 %
Čestmír Šíma obchodní zástupce, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 1
7,30 % (482 hlasů)
Mgr. Ing. Jana Krupičková místostarostka obce (advokát), věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
7,33 % (484 hlasů)
David Kváč DiS. profesionální hasič - velitel, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
7,50 % (495 hlasů)
Radek Smaha vedoucí servisu, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 4
7,02 % (463 hlasů)
Michal Soroka požární technik, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 5
6,82 % (450 hlasů)
Václav Světlík vrchní správce správy železnic, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 6
6,89 % (455 hlasů)
Bc. Silvie Körnerová účetní ZŠ Dýšina, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 7
6,50 % (429 hlasů)
Ing. Jaroslav Egrmajer starosta obce (elektroprojektant), věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 8
7,65 % (505 hlasů)
Ing. Petr Pěč technik, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 9
6,48 % (428 hlasů)
MUDr. Mgr. Simona Kaftanová lékařka, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
8,82 % (248 hlasů)
MgA. Rostislav Florian pedagog ZUŠ, umělec, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 2
6,83 % (192 hlasů)
Kristýna Lišková vychovatelka v dětském domově, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 3
7,40 % (208 hlasů)
Mgr. Aleš Adámek učitel, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 6
7,54 % (212 hlasů)
Ing. Pavel Rous jednatel společnosti, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
13,00 % (209 hlasů)
Ing. Ladislav Rous ředitel společnosti, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 6
13,62 % (219 hlasů)
Čestmír Šíma obchodní zástupce, věk: 57 let
Mgr. Ing. Jana Krupičková místostarostka obce (advokát), věk: 51 let
David Kváč DiS. profesionální hasič - velitel, věk: 43 let
Radek Smaha vedoucí servisu, věk: 50 let
Michal Soroka požární technik, věk: 45 let
Václav Světlík vrchní správce správy železnic, věk: 50 let
Bc. Silvie Körnerová účetní ZŠ Dýšina, věk: 42 let
Ing. Jaroslav Egrmajer starosta obce (elektroprojektant), věk: 47 let
Ing. Petr Pěč technik, věk: 61 let
Bc. Aneta Hájková obchodní ředitelka realitní kanceláře, věk: 37 let
Mgr. Miroslav Košař manažer obchodu, věk: 33 let
Marie Kašparová důchodce, věk: 72 let
Stanislav Švec vedoucí údržby, věk: 53 let
Luděk Smaha OSVČ, věk: 50 let
Miroslav Kloboučník mlynář, věk: 50 let
MUDr. Mgr. Simona Kaftanová lékařka, věk: 49 let
MgA. Rostislav Florian pedagog ZUŠ, umělec, věk: 34 let
Kristýna Lišková vychovatelka v dětském domově, věk: 42 let
Michal Dolejš kameraman ČT, věk: 39 let
Vendula Pěchoučková OSVČ, věk: 42 let
Mgr. Aleš Adámek učitel, věk: 52 let
Ing. Petr Brůček technik, věk: 56 let
Vladimír Cihla OSVČ, věk: 52 let
Bc. Vlasta Maršálková odborná referentka, věk: 43 let
Michal Hričina student, věk: 18 let
Dagmar Tomšíková finanční účetní v důchodu, věk: 65 let
Bc. Michal Hala IT konzultant, věk: 54 let
Kryštof Kaftan student, věk: 19 let
Mgr. Václav Prášil kynolog, věk: 40 let
Jan Nesvadba důchodce, věk: 78 let
Mgr. Radek Výrut akademický pracovník, věk: 48 let
Ing. Pavel Rous jednatel společnosti, věk: 51 let
Mgr. Ing. Jiří Johánek advokát, věk: 53 let
Ing. Petr Kvapil ekonom, věk: 58 let
Václav Kabrna jednatel společnosti, věk: 44 let
Ing. Ladislav Rous ředitel společnosti, věk: 56 let
Ing. Magdaléna Čepičková pedagog na SŠ, věk: 45 let
Miloslav Spiner IWT technolog svařování, věk: 49 let
Ing. Ján Pekár biochemik, věk: 61 let
Milan Skočovský důchodce, věk: 73 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Dýšina rozhodnou nadcházející komunální volby o budoucí podobě místního zastupitelstva i směřování správy obce. Dějiny tohoto sídla sahají hluboko do minulosti, neboť první dochovaná písemná zmínka pochází již z roku 1242.
Kromě výběru obecních zastupitelů se voliči v průběhu let pravidelně účastní i dalších hlasování celostátního a regionálního významu. Následující přehled přibližuje dosavadní volební chování občanů i demografické a společenské reálie obce.
Při komunálním hlasování v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů dvě uskupení. Jednoznačné vítězství si připsalo sdružení ŽIVOT PRO OBEC, které obdrželo 62,31 % hlasů (celkem 5 764 hlasů). Druhá kandidátní listina nesoucí název Dýšina 2022 získala podporu 37,69 % voličů, což představovalo 3 486 hlasů.
Širší kontext komunálního soupeření v okolních sídlech nabízí souhrnný přehled za okres Plzeň-město. Pokud vás zajímá situace v celém západočeském regionu, prostudovat lze také výsledky v Plzeňském kraji.
Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 vynesly na první místo v obci hnutí ANO se ziskem 30,32 % hlasů (302 hlasů), stejně jako tomu bylo na celostátní úrovni, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 24,19 %, následovaná hnutím STAN, které oslovilo 15,16 % voličů. Přes pět procent se dostali ještě PIRÁTI s 8,13 %, hnutí SPD s 8,03 % a uskupení MOTO se ziskem 7,42 %. Menší podporu zaznamenaly formace STAČILO! (2,61 %), hnutí PŘÍSAHA (1,90 %), ČR1 (0,60 %) a ŠVÝC. DEM. (0,30 %).
Předchozí sněmovní volby v roce 2021 přinesly odlišné pořadí na čele, neboť tehdy zvítězila koalice SPOLU s 34,85 % hlasů před hnutím ANO, jež získalo 27,20 %, a koalicí Piráti+STAN se ziskem 14,45 %. Zastoupení dalších stran tehdy doplnily SPD (7,01 %), hnutí PŘÍSAHA (4,88 %), ČSSD (4,25 %), TSS (2,33 %) a KSČM (1,91 %). Podrobné údaje přinášejí sněmovní výsledky pro Dýšinu. Zájemci o širší data mohou prozkoumat parlamentní volby v okrese nebo nahlédnout na celkový přehled za Plzeňský kraj.
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, vedl v prvním kole Petr Pavel, který získal 41,34 % hlasů (418 hlasů). Druhou příčku obsadil Andrej Babiš se ziskem 30,46 % hlasů (308 hlasů). Z dalších uchazečů získala Danuše Nerudová 15,03 %, Pavel Fischer 5,44 %, Jaroslav Bašta 3,06 %, Marek Hilšer 2,27 %, Karel Diviš 1,58 % a Tomáš Zima 0,79 %.
Ve druhém kole Petr Pavel své vedení výrazně posílil a zvítězil se ziskem 65,44 % (663 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 34,55 % hlasů (350 hlasů). Konkrétní čísla z obou kol shrnují výsledky prezidentské volby v Dýšině. Zajímat by vás mohl i celkový výsledek za okres Plzeň-město a data nabízí rovněž krajský prezidentský přehled.
Regionální krajské volby v roce 2024 přinesly v obci prvenství hnutí ANO, jež získalo 33,55 % hlasů (153 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí STAN s podporou 22,14 % (101 hlasů) a třetí pozici obsadila koalice ODS+TOP 09, které dalo hlas 15,35 % voličů (70 hlasů).
Další hlasy získali Piráti (8,11 %), koalice PRO NÁŠ KRAJ (6,79 %), uskupení SPD+Trikolora (6,79 %), formace STAČILO! (2,85 %) a uskupení LEPŠÍ ŽIVOT (1,53 %). Místní hlasování zachycují krajské výsledky pro Dýšinu a porovnání s okolními městy a obcemi zprostředkuje okresní krajský souhrn.
Dýšina se rozkládá na ploše 10,4 km² v nadmořské výšce 361 metrů a k doručování pošty slouží PSČ 330 02. V roce 2024 zde žilo 2 112 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 514 domů. Z demografických statistik za rok 2024 vyplývá, že ačkoli byl přirozený přírůstek mírně záporný s hodnotou -2, díky výraznému stěhování dosáhlo saldo migrace hodnoty 138 a celkový přírůstek činil 136 obyvatel.
Z hlediska věkového složení tvořily v roce 2021 děti do 14 let 13,5 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 70,7 % lidí (v ČR 69,7 %) a senioři nad 65 let představovali 15,8 % (v celé republice 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé v tomtéž roce tak, že 55,1 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), věřících bylo 15,7 % (v ČR 22,2 %) a 29,2 % obyvatel vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %), jak dokládají souhrny, jež eviduje Český statistický úřad.
Kulturní dědictví reprezentuje podle záznamů, které spravuje Národní památkový ústav, zejména původně gotický kostel Nejsvětější Trojice a sv. Šimona a Judy ze druhé poloviny 14. století či barokní budova fary navržená plzeňským stavitelem Jakubem Augustonem. Informace o aktuálním dění i správě obce uvádějí oficiální stránky Dýšiny.
Účast v komunálních volbách v roce 2022 dosáhla v obci 49,28 %, což představovalo vyšší zapojení občanů než celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Také při dalších typech hlasování chodili zdejší obyvatelé k urnám ve větším počtu, než činil celostátní průměr. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 byla účast 73,50 % oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 přišlo volit 69,96 % oprávněných osob při celorepublikové účasti 65,43 %. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 74,51 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 75,11 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 pak účast dosáhla 33,19 %, což bylo mírně nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
