54,80 %
45,20 %
Eduard Kolář nástrojař, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 1
14,74 % (37 hlasů)
Martina Brychtová zdravotní sestra, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 2
20,31 % (51 hlasů)
Ludmila Ficová operátor ve výrobě, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 3
10,75 % (27 hlasů)
Radek Zelený lesník, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 4
12,74 % (32 hlasů)
Martin Pavlík stavbyvedoucí, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 1
12,56 % (26 hlasů)
Ing. Tomáš Karásek technik, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 2
20,28 % (42 hlasů)
Zdeněk Vrtal strojník, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 7
17,87 % (37 hlasů)
Eduard Kolář nástrojař, věk: 59 let
Martina Brychtová zdravotní sestra, věk: 49 let
Ludmila Ficová operátor ve výrobě, věk: 55 let
Radek Zelený lesník, věk: 40 let
Mgr. Eva Vlčková zdravotně sociální pracovnice, rodičovská dovolená, věk: 30 let
Vlastimil Macek seřizovač, věk: 60 let
Martina Kolářová úřednice, věk: 60 let
Martin Pavlík stavbyvedoucí, věk: 51 let
Ing. Tomáš Karásek technik, věk: 52 let
Ing. Tomáš Popovič stavbyvedoucí, věk: 35 let
Mgr. Bohumír Šaroun technik, věk: 53 let
Vladimír Karafiát OSVČ, věk: 51 let
Michaela Čechová OSVČ, věk: 32 let
Zdeněk Vrtal strojník, věk: 59 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve středu čekají Izrael klíčové volby, ve kterých zkouší svůj post obhájit premiér Benjamin Netanjahu. Tamní společnost je rozdělená mimo jiné i kvůli vnímání židovství jako takového. Zatímco současnou vládu podporují převážně ultraortodoxní Židé, skupina sekulárních Židů touží po změně.
Moravský Gangnam style, jak se dá přezdívat předvolebnímu tanečku z lidovecké dílny, mohl vypadat úplně jinak. O tom, že Grolich nakonec rytmicky třese koleny a hrozí prstem, nakonec rozhodl sám předseda lidovců. Lidovecký marketingový tým analyzoval internetové virály i Michaela Jacksona, muzikant se nechal inspirovat hitem Umbrella od Rihanny. Díky bizarnímu hitu se podařilo zasáhnout stovky tisíc lidí.
Hnutí ANO oznámilo v uplynulém týdnu první krok pro restart hnutí, o kterém v reakci na „katastrofální“ výsledky senátních voleb mluvil předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Uspořádá do jara čtrnáct krajských sněmů, které si vyhodnotí výsledky voleb. Některé by mohly obměnit vedení krajů, pokud se tak rozhodnou. Podle primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO), který ve městě vyhrál, by se měl v hnutí každý zamyslet. Neúspěšný kandidát na primátora Prahy Jan Hušbauer (ANO) zase uvedl, že je třeba dát větší prostor mladým a mluví o sebereflexi.
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V Hrutově určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude spravovat záležitosti této nevelké vesnice na Jihlavsku. Podle demografických údajů se sídlo vyznačuje poměrně mladou skladbou obyvatel, neboť podíl seniorů ve věku 65 a více let dosahoval při sčítání pouze 12,8 %, což obec řadí na 5655. místo ze 6254 hodnocených sídel v republice.
Kromě lokální samosprávy se zdejší voliči zapojují i do hlasování na celostátní a regionální úrovni. Následující text přináší přehled dosavadních volebních výsledků a zasazuje je do širšího kontextu.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 se o přízeň ucházela jediná kandidátní listina. Uskupení Za Hrutov obdrželo všech 282 odevzdaných hlasů, což představovalo rovných 100,00 %, jiné volební strany se voleb neúčastnily.
Širší pohled na situaci v celém regionu nabízí přehled za okres Jihlava a zájemci mohou porovnat situaci také v rámci souhrnu, který pokrývá celý Kraj Vysočina.
Při volbách, které určují složení dolní komory Parlamentu, odevzdali místní lidé nejvíce hlasů koalici SPOLU. V celostátním měřítku však volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 ovládlo hnutí ANO se ziskem 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU skončila v republice druhá s 23,36 %. V samotném Hrutově tomu bylo opačně, koalice SPOLU získala 23 hlasů (36,50 %) a hnutí ANO skončilo na druhém místě s 18 hlasy (28,57 %). Následovali PIRÁTI s 9 hlasy (14,28 %), hnutí MOTO s 5 hlasy (7,93 %), hnutí STAN se 4 hlasy (6,34 %), hnutí SPD se 3 hlasy (4,76 %) a hnutí PŘÍSAHA s 1 hlasem (1,58 %).
Koalice SPOLU stála v čele preferencí v obci také v roce 2021, kdy získala 18 hlasů (29,03 %), zatímco hnutí ANO tehdy volilo 9 občanů (14,51 %). Pro zájemce o detailní data jsou dostupné parlamentní volby v Hrutově na samostatné stránce. Pokud vás zajímají širší souvislosti v okolí, můžete si prohlédnout přehled za okres Jihlava nebo výsledky pro celou Vysočinu přes krajský souhrn sněmovních voleb.
Celostátní prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obci v obou kolech odlišné pořadí na prvním místě. V úvodním kole obdržel nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 19 voličů (30,15 %). Na druhé příčce stanul Petr Pavel s 15 hlasy (23,80 %), třetí skončila Danuše Nerudová se 14 hlasy (22,22 %), čtvrtý Pavel Fischer s 9 hlasy (14,28 %), pátý Jaroslav Bašta se 4 hlasy (6,34 %) a šestý Karel Diviš se 2 hlasy (3,17 %).
Ve finálním druhém kole se pořadí obrátilo a vítězem v obci se stal Petr Pavel, jemuž dalo hlas 36 občanů (60,00 %), zatímco Andrej Babiš získal 24 hlasů (40,00 %). Kompletní průběh zachycují prezidentské volby v Hrutově a sledovat lze také vývoj za okres Jihlava i celou Vysočinu prostřednictvím přehledu pro Kraj Vysočina.
Při hlasování do krajského zastupitelstva v roce 2024 nastala v sídle nevšední shoda na čele tabulky. Tři politické subjekty dosáhly naprosto stejného výsledku, když uskupení Společně se Starosty, KDU-ČSL a hnutí ANO obdržely shodně po 6 hlasech (23,07 %). Čtvrtá skončila strana SOCDEM se 4 hlasy (15,38 %), koalice STAČILO! si připsala 2 hlasy (7,69 %) a po 1 hlasu (3,84 %) získala uskupení SPD+Trikol+PRO a Piráti.
Zájemci o podrobné údaje mohou prozkoumat krajské volby z roku 2024 na speciální stránce pro krajské volby v Hrutově. Širší přehled o hlasech odevzdaných v dalších obcích nabízí odkaz na okres Jihlava.
První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1490. Vesnice se rozkládá na ploše 2,6 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 578 metrů a pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 675 27. K roku 2024 zde žilo 100 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo v obci evidováno 53 domů. Místní samospráva spravuje své záležitosti také prostřednictvím webových stránek obce.
V roce 2024 byl přirozený přírůstek nulový, avšak kvůli zápornému saldu migrace ve výši -1 dosáhl celkový přírůstek rovněž hodnoty -1. Ze statistických zjištění Českého statistického úřadu v roce 2021 vyplývá, že obyvatelé ve věku 0 až 14 let tvořili 14,0 % populace (v ČR 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 73,3 % (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let zaujímali 12,8 % (v ČR 17,4 %). Ve stejném roce se k věřícím hlásilo 30,8 % obyvatel (celostátně 22,2 %), podíl osob bez vyznání činil 39,4 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 29,8 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v sídle 72,84 %, což výrazně předčilo celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Rovněž při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 80,77 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr dosáhl 68,95 %. Vyšší účast zaznamenala obec i v roce 2021 s hodnotou 75,61 % oproti celorepublikovým 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 hlasovalo v prvním kole 77,78 % voličů při celostátním průměru 68,24 % a ve druhém kole 75,00 % oproti republikovým 70,25 %. Výjimku představovaly krajské volby v roce 2024, kde místní účast 32,91 % přesně odpovídala celorepublikovému průměru 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
