71,59 %
28,41 %
Sdružení nezávislých kandidátů -… Sdružení nezávislých kandidátů Š…
Pavel Krejsa starosta obce, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 1
18,66 % (190 hlasů)
Ing. Josef Zavoral OSVČ, poradenská a konzultační činnost, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 2
17,09 % (174 hlasů)
Jana Melíková OSVČ, dramaterapeut, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
11,78 % (120 hlasů)
Petr Pala jednatel firmy, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 4
18,17 % (185 hlasů)
Ing. Petra Stříteská OSVČ, hypoteční makléř, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 5
10,31 % (105 hlasů)
Ing. Jiří Mráz konstruktér, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
25,74 % (104 hlasů)
Martin Bureš technolog, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
26,73 % (108 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů -… Sdružení nezávislých kandidátů Š…
Pavel Krejsa starosta obce, věk: 54 let
Ing. Josef Zavoral OSVČ, poradenská a konzultační činnost, věk: 47 let
Jana Melíková OSVČ, dramaterapeut, věk: 51 let
Petr Pala jednatel firmy, věk: 41 let
Ing. Petra Stříteská OSVČ, hypoteční makléř, věk: 40 let
Martin Síla DiS. řidič, věk: 48 let
Mgr. Jaromír Kašpar podnikatel - administrátor veřejných zakázek, věk: 45 let
Miroslav Koutný elektrotechnik, věk: 28 let
Miriam Kašparová studentka gymnázia, členka Youth Advisory Board UNICEF ČR, věk: 18 let
Ing. Jiří Mráz konstruktér, věk: 52 let
Ing. Marcela Mrázová ředitelka střední školy, věk: 51 let
Martin Bureš technolog, věk: 41 let
Bc. Karolína Trnková asistentka, věk: 35 let
Pavla Sumová prodavačka, věk: 37 let
Ing. Petr Blažek projektový manažer, věk: 34 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Široký Důl rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím vedení obce. Zdejší demografický profil nabízí výraznou zajímavost: podle sčítání lidu se obec řadí k místům s nejnižším podílem seniorů v republice, neboť obyvatelé starší 65 let představují pouze 13 % populace, což obec řadí na 5589. pozici z 6254 sídel v Česku.
Tato vesnice se vyznačuje dlouhou historií a stabilním zájmem občanů o věci veřejné. Následující přehled přibližuje nejen dosavadní hlasování do místního zastupitelstva, ale i to, jak se v tomto sídle volilo do parlamentu, kraje či při volbě hlavy státu.
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě lokální uskupení. Vítězství získalo sdružení SNK - Živá obec se ziskem 56,42 % hlasů (712 hlasů), zatímco uskupení SNK Široký Důl obdrželo 43,58 % hlasů (550 hlasů). Obě kandidátky tak mezi sebou rozdělily kompletní přízeň voličů v obci.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti jsou k dispozici také souhrnné výsledky, jaké přinesly komunální volby v okrese Svitavy, a rovněž přehled zahrnující komunální volby v Pardubickém kraji. Starší hlasování v samotné obci zachycují níže uvedené archivní záznamy.
Když se v Česku konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci přesvědčivě zvítězila koalice SPOLU se ziskem 35,39 % (80 hlasů). Na druhém místě skončilo hnutí ANO, jež oslovilo 20,79 % voličů (47 hlasů), následované hnutím STAN s 14,15 % (32 hlasů), hnutím SPD s 9,73 % (22 hlasů), uskupením MOTO s 8,40 % (19 hlasů), stranou PIRÁTI s 6,63 % (15 hlasů), uskupením STAČILO! s 3,09 % (7 hlasů), hnutím PŘÍSAHA s 0,88 % (2 hlasy) a uskupeními VÝZVA i HOP HYDRA, která získala shodně po 0,44 % (po 1 hlasu). Z pohledu celostátního měřítka šlo o odlišné pořadí: zatímco v obci vyhrála koalice SPOLU, v celé republice zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Podobné rozložení sil zaznamenaly i sněmovní volby v roce 2021, kdy v obci rovněž dominovala koalice SPOLU s 42,66 % (96 hlasů), zatímco hnutí ANO získalo 20,44 % (46 hlasů) a koalice Piráti+STAN brala 18,22 % (41 hlasů), přičemž hnutí PŘÍSAHA obdrželo 4,44 % (10 hlasů), hnutí SPD 4,00 % (9 hlasů), formace TSS 3,11 % (7 hlasů), uskupení Volný blok 2,22 % (5 hlasů) a strana ČSSD 1,77 % (4 hlasy). Kompletní vývoj zachycují stránky mapující parlamentní volby v obci Široký Důl, přičemž regionální data nabízejí také souhrny pro parlamentní volby v okrese Svitavy a krajský přehled pro parlamentní volby v Pardubickém kraji.
Když se v roce 2023 konaly prezidentské volby, v obci vedl Petr Pavel již v prvním kole se ziskem 44,44 % (104 hlasů). Za ním se umístila Danuše Nerudová se ziskem 17,94 % (42 hlasů), Andrej Babiš získal 17,52 % (41 hlasů), Pavel Fischer 14,52 % (34 hlasů), Marek Hilšer 3,84 % (9 hlasů) a Karel Diviš spolu s Jaroslavem Baštou zaznamenali shodně 0,85 % (po 2 hlasech). Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 75,86 % (176 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 24,13 % (56 hlasů).
Výsledky obou kol shrnují podrobné údaje pro prezidentské volby v obci Široký Důl, které lze porovnat s celým okresem prostřednictvím stránky pro prezidentské volby v okrese Svitavy i krajským výstupem pro prezidentské volby v Pardubickém kraji. Předchozí přímé volby hlavy státu v obci přibližují níže připojené odkazy.
Také pravidelné krajské volby v roce 2024 přinesly v obci jasné rozdělení hlasů mezi několik politických sil. Nejúspěšnější byla koalice ODS+TOP 09, která získala 26,72 % (31 hlasů), v těsném závěsu skončilo hnutí ANO s 24,13 % (28 hlasů) a Koalice pro PaK s 21,55 % (25 hlasů). Uskupení 3PK-Pro pros. PaK si připsalo 13,79 % (16 hlasů), hnutí STAN obdrželo 6,89 % (8 hlasů), uskupení SPD+Trikol+PRO 3,44 % (4 hlasy) a formace STAČILO! dosáhla na 2,58 % (3 hlasy).
Detailní pohled na místní hlasování nabízejí krajské volby v obci Široký Důl, přičemž regionální kontext vykreslují krajské volby v okrese Svitavy. Zpětně lze výsledky sledovat v odkazech na předešlá volební období.
Vesnice leží v nadmořské výšce 512 metrů, rozkládá se na ploše 6 kilometrů čtverečních a obsluhuje ji poštovní směrovací číslo 572 01. První písemná zmínka pochází z roku 1269. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 389 obyvatel. V roce 2021 se v obci nacházelo 134 domů. Z demografických ukazatelů za rok 2024 vyplývá, že přirozený přírůstek byl nulový (0), avšak záporné saldo migrace ve výši -11 vedlo k celkovému přírůstku -11 obyvatel. Bližší informace ze samosprávy zveřejňuje oficiální web obce.
Z hlediska věkového složení v roce 2021 tvořily děti do 14 let 17,2 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let představoval 69,8 % (celorepublikově 69,7 %) a skupina od 65 let činila 13 % (naproti tomu v celé zemi 17,4 %). Podle téhož sčítání lidu se k věřícím přihlásilo 40,2 % obyvatel, což převyšuje celostátních 22,2 %, zatímco podíl lidí bez vyznání dosáhl 30,4 % (v ČR 47,8 %) a zbývajících 29,4 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v Česku 30,1 %). Národní památkový ústav v katastru obce eviduje několik významných staveb lidového stavitelství i sakrální architektury: dominantu tvoří areál původně středověkého kostela sv. Jana Křtitele s gotickou klenbou presbyteria a sgrafitovou výzdobou, přičemž mimořádnou památkou je také roubená polygonální stodola s vysokou doškovou střechou, dochovaná jako ojedinělý příklad archaického stavitelství na celém Poličsku.
Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 62,82 %, což představovalo hodnotu výrazně nad celostátním průměrem komunálních voleb, jenž činil 46,07 %.
Zájem o hlasování byl v obci nadprůměrný také u dalších volebních klání. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 73,70 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice činila účast 68,95 %; při sněmovním hlasování v roce 2021 to bylo 72,20 % oproti celostátním 65,43 %. Během prezidentské volby v roce 2023 hlasovalo v prvním kole 75,08 % voličů při celorepublikové účasti 68,24 % a ve druhém kole 74,36 % oproti 70,25 % v celém státě. Rovněž krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 39,93 %, což převýšilo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
