70,00 %
30,00 %
Ing. Ivana Sihlovcová ekonom, starostka obce, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
13,42 % (430 hlasů)
Mgr. Petr Moule státní zaměstnanec, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
12,86 % (412 hlasů)
Mgr. Ludmila Jirotková ředitelka MŠ, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
13,64 % (437 hlasů)
Lenka Pletichová inspektorka kvality, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 4
11,27 % (361 hlasů)
Bc. Jitka Strážnická konzultantka pro veřejnou správu, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 5
11,89 % (381 hlasů)
Ondřej Ekrt patentový zástupce, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 6
9,52 % (305 hlasů)
Vladimír Stehlík důchodce, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 7
8,55 % (274 hlasů)
Ing. Aleš Havelka státní zaměstnanec, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
13,77 % (189 hlasů)
Jiří Sailer řidič sanitního vozidla, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 8
14,13 % (194 hlasů)
Ing. Ivana Sihlovcová ekonom, starostka obce, věk: 58 let
Mgr. Petr Moule státní zaměstnanec, věk: 50 let
Mgr. Ludmila Jirotková ředitelka MŠ, věk: 44 let
Lenka Pletichová inspektorka kvality, věk: 48 let
Bc. Jitka Strážnická konzultantka pro veřejnou správu, věk: 42 let
Ondřej Ekrt patentový zástupce, věk: 33 let
Vladimír Stehlík důchodce, věk: 67 let
Mgr. Tereza Kosnarová právnička, věk: 47 let
Ivana Sklenářová pojišťovací poradce, věk: 45 let
Josef Vilhelm mobilní ostraha, místostarosta obce, věk: 63 let
Ing. Iva Svobodová Regulatory Specialist v Agrochemické společnosti, věk: 39 let
Josef Vlasák živnostník, věk: 55 let
Ing. Aleš Havelka státní zaměstnanec, věk: 52 let
Miloš Křivánek osoba samostatně výdělečně činná, věk: 60 let
Monika Vernerová administrativní pracovník, věk: 48 let
Ing. Marek Sihlovec vedoucí servisní technik, věk: 51 let
Jiří Sailer řidič sanitního vozidla, věk: 38 let
Jitka Gaube Office manager, věk: 42 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Obyvatelé obce Dobroměřice v Ústeckém kraji rozhodnou v komunálních volbách 2026 o novém složení místního zastupitelstva i budoucím vedení své radnice. Při pohledu do celostátních statistik zaujme sídlo mimo jiné tím, že se podílem obyvatel bez náboženského vyznání řadí na 81. místo z 6 254 hodnocených sídel v České republice.
Kromě lokálního hlasování přináší tento text ucelený pohled na to, jak zdejší voliči v minulosti rozhodovali v dalších typech hlasování, ať už šlo o obsazení poslaneckých lavic, volbu hlavy státu, nebo výběr krajských zastupitelů.
Při obecních volbách v roce 2022 se o hlasy ucházela jediná kandidátní listina s názvem Dobroměřice 2022-2026. Toto uskupení obdrželo všech 1 751 odevzdaných hlasů, což představovalo 100,00 %.
Vzhledem k absenci jiných kandidujících subjektů tak voliči neměli na výběr z konkurenčních politických stran či sdružení. Zájemci o celkový kontext mohou nahlédnout do výsledků pro komunální volby v okrese Louny, které ukazují situaci v okolních městech a vesnicích. Podobně lze prozkoumat také širší přehled zahrnující komunální volby v Ústeckém kraji jako celek.
Při celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 47,97 % (391 hlasů). Druhá skončila koalice SPOLU, jež obdržela 14,35 % (117 hlasů), a třetí pozici obsadilo hnutí SPD se ziskem 8,58 % (70 hlasů). Pětiprocentní hranici překročila ještě uskupení STAČILO! se 7,48 % (61 hlasů), hnutí STAN se 7,23 % (59 hlasů), formace MOTO se 6,99 % (57 hlasů) a strana PIRÁTI s 5,27 % (43 hlasů). Přes jedno procento dosáhla formace PŘÍSAHA s 1,10 % (9 hlasů), zatímco uskupení ČR1 i ŠVÝC. DEM. obdržela shodně po 0,24 % (2 hlasy). Stejně jako v celé zemi, kde hnutí ANO vyhrálo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tedy i v Dobroměřicích zvítězilo stejné politické hnutí.
Také v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 v obci dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 40,07 % hlasů, zatímco koalice SPOLU získala 18,17 %, hnutí SPD 11,34 %, koalice Piráti+STAN 8,11 % a KSČM 7,98 %; pod pěti procenty zůstaly ČSSD se 4,89 %, formace PŘÍSAHA se 3,73 %, TSS s 2,31 % a Volný blok s 1,41 %. Celostátně přitom v roce 2021 těsně vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů před hnutím ANO s 27,12 %.
Detailní čísla z nedávného hlasování shrnují sněmovní volby v Dobroměřicích na naší stránce. Pokud vás zajímá hlasování v širším měřítku, můžete navštívit přehled pro sněmovní volby v okrese Louny a sledovat lze také souhrn pro sněmovní volby v Ústeckém kraji.
V roce 2023 se pozornost obrátila k prezidentským volbám, v jejichž prvním kole v obci získal nejvíce hlasů Andrej Babiš se ziskem 50,65 % (423 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel, kterého podpořilo 26,34 % voličů (220 hlasů), na třetím místě se umístila Danuše Nerudová s 8,98 % (75 hlasů), Jaroslav Bašta obdržel 5,02 % (42 hlasů), Pavel Fischer 4,07 % (34 hlasů), Marek Hilšer 2,27 % (19 hlasů), Karel Diviš 2,15 % (18 hlasů) a Tomáš Zima 0,47 % (4 hlasy). Ve druhém kole Andrej Babiš své vedení zde ještě navýšil na 60,00 % (510 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 40,00 % (340 hlasů).
Kompletní zápis o obou kolech nabízejí prezidentské volby v Dobroměřicích na specializované stránce. Pro srovnání v rámci celého regionu jsou k dispozici také prezidentské volby v okrese Louny a rovněž krajský souhrn představující prezidentské volby v Ústeckém kraji.
Při hlasování o regionální samosprávě si voliči vybírali nové zástupce v rámci krajských voleb v roce 2024. V Dobroměřicích zvítězilo hnutí ANO, kterému dalo hlas rovných 50,00 % voličů (204 hlasů). Druhé místo patřilo uskupení STAČILO! se ziskem 12,99 % (53 hlasů) a třetí skončila koalice SPD+Trikol+PRO s 9,31 % (38 hlasů). Dále následovaly ODS se 7,59 % (31 hlasů), uskupení LEPŠÍ SEVER se 6,12 % (25 hlasů), STAN PRO ÚLK s 5,39 % (22 hlasů), Spojenci pro kraj s 2,94 % (12 hlasů) a shodně po 1,47 % (6 hlasů) získaly subjekty HLAS Regionů a PŘÍSAHA.
Zájemci o podrobnější rozbor mohou otevřít krajské volby v Dobroměřicích s kompletním přehledem zisků jednotlivých kandidátek. Regionální rozměr hlasování pak přehledně zachycují krajské volby v okrese Louny pro celé okolí.
Sídlo leží v nadmořské výšce 185 metrů a jeho první písemná zmínka pochází z roku 1219. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, žilo v Dobroměřicích v roce 2024 celkem 1 407 obyvatel a katastrální území zaujímá rozlohu 4,8 kilometru čtverečního. Při sčítání lidu v roce 2021 se na tomto území nacházelo 467 domů a poštovní zásilky sem směřují pod PSČ 440 01. Významnou historickou dominantu představuje kostel sv. Matouše s věží ze 13. století, který byl jako farní zmiňován už roku 1331 a o jehož památkové hodnotě vede záznamy Národní památkový ústav, stejně jako o místní staré škole s reliéfem znaku města ve štítu.
Demografický vývoj v roce 2024 přinesl celkový úbytek o 32 obyvatel, na němž se podílel jak přirozený přírůstek s hodnotou -8, tak záporné saldo migrace ve výši -24 osob. Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 13,7 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 68,6 % (v republice 69,7 %) a lidé starší 65 let tvořili 17,7 % obyvatelstva (v celé ČR 17,4 %).
Otázka náboženského vyznání ukázala při sčítání lidu v roce 2021 velmi vysoký podíl lidí bez vyznání, kterých bylo 67,9 % oproti 47,8 % v celé republice. K věřícím se v obci hlásilo 8,1 % obyvatel, což je méně než celorepublikový průměr 22,2 %, a zbývajících 23,9 % občanů kolonku nevyplnilo (v celostátním měřítku tato skupina činila 30,1 %). Dění v samosprávě i praktické informace pro život v místě prezentují oficiální stránky obce.
Při obecních volbách v roce 2022 byla účast u volebních uren v Dobroměřicích nízká a dosáhla 27,46 %. Ve srovnání s celostátním průměrem komunálních voleb, jenž činil 46,07 %, tak k hlasování přišla výrazně menší část místních voličů.
V dalších typech voleb byla však účast zdejších občanů naopak nadprůměrná. U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 72,89 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice účast dosáhla 68,95 %; v roce 2021 pak k urnám dorazilo 70,63 % voličů oproti celostátním 65,43 %. Zájem provázel také volbu prezidenta v roce 2023, kde se v prvním kole účast vyšplhala na 74,30 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole na 76,74 % (v ČR 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla volební účast 36,70 %, což znamenalo vyšší zájem než celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
