0,00 %
0,00 %
Sdružení nezávislých kandidátů č… Sdružení nezávislých kandidátů č…
Ing. Vladimír Čížek důchodce, věk: 67 let
Jan Koumar DiS. dispečer dopravy, věk: 56 let
Mgr. Jan Vomela tlumočník, věk: 51 let
Ing. Martin Čada ekonom, věk: 38 let
Luboš Klimeš obsluha CNC strojů, věk: 61 let
Ing. Jiří Kučera důchodce, věk: 60 let
Jaroslav Jirka učitel odborného výcviku, věk: 35 let
Lukáš Pejcha OSVČ, finanční poradce, věk: 39 let
Bohumír Kašík IT správce, věk: 43 let
Radek Mutl obsluha CNC strojů, věk: 45 let
Tomáš Parůžek vedoucí oddělení IT, věk: 48 let
Lukáš Háha řidič ADR, věk: 39 let
Tomáš Skočdopole správce sítě, vývojář SW, věk: 40 let
Tomáš Mutl student, věk: 19 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V obci Zhoř se v souvislosti se složením místního zastupitelstva konají komunální volby pro rok 2026. Tato malá vesnice na Jihlavsku se může pochlubit nečekanou demografickou zajímavostí, neboť při sčítání lidu v roce 2021 se k věřícím přihlásilo neobvyklých 39,4 % zdejších obyvatel.
To řadí zdejší komunitu na 866. pozici z více než šesti tisíc sídel v celé České republice. Kromě duchovního života a správy radnice se místní aktivně zajímají také o dění na celostátní a krajské úrovni, což se odráží v nadprůměrné volební účasti.
Při posledním hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 byla situace pro voliče velmi přímočará. O přízeň se ucházelo jediné uskupení pod názvem SNK 1., které tak bez překvapení získalo plných 100,00 % všech odevzdaných hlasů.
Pokud vás zajímá, jak hlasovali lidé v okolních obcích, můžete se podívat na celkové výsledky v jihlavském okrese. Zároveň je k dispozici také podrobný přehled za celý Kraj Vysočina, kde lze porovnat volební preference napříč regionem.
Když se v roce 2025 konaly poslední volby do Poslanecké sněmovny, odehrálo se ve Zhoři mimořádně dramatické klání. Mezi dvěma nejsilnějšími subjekty rozhodoval pouhý jediný hlas, když hnutí ANO obdrželo 29,47 % (84 hlasů) a koalice SPOLU získala 29,12 % (83 hlasů).
Tento výsledek se výrazně lišil od celostátního průměru, kde hnutí ANO dominovalo s 34,51 % hlasů, zatímco koalice SPOLU skončila v zemi druhá se ziskem 23,36 %. Třetí příčku v obci obsadilo hnutí STAN, pro které se rozhodlo 15,78 % voličů, následované subjektem PIRÁTI s 9,12 % a hnutím MOTO se ziskem 6,31 %. Menší podporu pak zaznamenala SPD a koalice STAČILO!, které obě shodně oslovily 4,21 % hlasujících.
Při předchozím měření sil v roce 2021 přitom v obci Zhoř zvítězila koalice SPOLU se ziskem 29,88 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 21,40 %. Na dalších místech tehdy skončilo spojenectví Piráti+STAN s 19,18 % a příslovečnou pětiprocentní hranici překonala ještě PŘÍSAHA se ziskem 6,64 %, SPD s 5,90 % a ČSSD, pro kterou hlasovalo 5,16 % místních. Pokud se chcete podrobněji podívat na historické trendy a konkrétní výsledky sněmovních voleb, můžete navštívit speciální stránku. V širších souvislostech jsou dostupné také celkové statistiky za celý jihlavský okres a samozřejmě také podrobný přehled pro kraj Vysočina.
Při volbě hlavy státu v roce 2023 panovala v obci vysoká shoda na celkovém vítězi. V prvním kole prezidentských voleb sice nejvíce hlasů obdržel Petr Pavel (33,56 %, tj. 97 hlasů), avšak Andrej Babiš s 23,52 % a Danuše Nerudová s 22,14 % za ním příliš nezaostávali. Pavel Fischer tehdy získal 12,11 % hlasů, zatímco ostatní kandidáti zaznamenali jen nízké jednotky procent.
Ve druhém kole se pak voliči ve Zhoři přiklonili výraznou většinou k Petru Pavlovi, který získal 68,92 % hlasů (193 hlasů), zatímco Andreje Babiše podpořilo 31,07 % hlasujících. Podrobná čísla a statistiky nabízí přehled prezidentských voleb přímo pro toto sídlo. Pro srovnání se sousedními obcemi se můžete podívat rovněž na data za celý okres Jihlava nebo podrobně sledovat nálady v kraji Vysočina.
Regionální politika a složení krajského zastupitelstva zajímaly místní občany při posledním hlasování v roce 2024. V této obci tehdy zvítězilo uskupení Společně se Starosty, které získalo 37,42 % (64 hlasů). Na druhé příčce skončilo hnutí ANO se ziskem 24,56 % a třetí pozici obsadila KDU-ČSL, pro kterou hlasovalo 11,11 % voličů. Další subjekty, jako například STAN PRO VYS (5,84 %) nebo koalice STAČILO! (5,26 %), již získaly podstatně menší podporu.
Kompletní výsledky pro obec Zhoř si můžete prohlédnout na stránce věnované výsledkům krajských voleb, kde jsou k dispozici podrobná data. Pokud vás zajímá širší kontext, můžete prozkoumat také celková čísla pro celý okres Jihlava. Tato data umožňují porovnat, jak se volební chování v obci lišilo od jejího bezprostředního okolí v rámci krajských voleb jako celku.
Obec Zhoř se poprvé v historických pramenech objevuje v roce 1393. Tato malebná vesnice se rozkládá na ploše 5,8 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 592 metrů nad mořem a její obyvatelé používají poštovní směrovací číslo 588 26. V roce 2024 zde žilo celkem 485 obyvatel, přičemž k tomuto datu vykazovala místní populace mírný nárůst. Celkový roční přírůstek dosáhl hodnoty 4 osob, což bylo způsobeno jak přirozeným přírůstkem o 1 osobu, tak kladným saldem migrace, které činilo 3 osoby.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 tvořilo věkovou strukturu místního obyvatelstva 15,2 % dětí do 14 let, 69,9 % lidí v produktivním věku od 15 do 64 let a zbylých 14,9 % tvořili senioři nad 65 let. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (12,9 % dětí, 69,7 % produktivních a 17,4 % seniorů) tak má tato komunita o něco vyšší podíl mladší generace. Zajímavé výsledky přineslo také sčítání v oblasti náboženského vyznání v roce 2021, kdy se k věřícím přihlásilo 39,4 % místních obyvatel, zatímco bez vyznání bylo 31,0 % a zbylých 29,6 % dotázaných otázku nezodpovědělo. V celém Česku je přitom podíl věřících výrazně nižší (22,2 %), bez vyznání je 47,8 % a neuvedeno zůstalo u 30,1 % obyvatel.
Z pamětihodností evidovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ) vyniká zejména monumentální pozdně barokní jednolodní kostel sv. Markéty, vybudovaný v letech 1764-65 na místě románské svatyně, jehož věž nese dva vzácné zvony odlité v letech 1400 a 1515. Pozornost poutá také architektonicky náročněji řešený objekt jednopatrové zděné sýpky z počátku 19. století, která se nachází v areálu místní zemědělské usedlosti. Poblíž polní cesty severně za zastavěným územím pak stojí robustní kamenný kříž z roku 1807 s břevny ve tvaru trojlistu.
Občané se vyznačují mimořádným zájmem o veřejné záležitosti, což se projevuje vysokou volební účastí. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 57,42 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Podobně vysokou disciplínu vykazuje místní populace také při jiných typech hlasování. Například ve sněmovních volbách v roce 2025 dosáhla účast 78,57 % (v celé ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 78,32 % (v celé ČR 65,43 %). Zájem o volbu prezidenta v roce 2023 byl rovněž enormní, když v prvním kole přišlo k urnám 81,11 % voličů a ve druhém kole 76,71 %, což v obou případech předčilo celostátní průměry (68,24 % pro první kolo a 70,25 % pro kolo druhé). Během krajských voleb v roce 2024 pak komunitní zájem reprezentovala účast 46,74 %, což bylo opět citelně více než celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
