100,00 %
Ing. Jan Bábek dendrolog, arborista, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 1
6,88 % (23 hlasů)
Radim Kalus DiS. hajný, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 2
16,16 % (54 hlasů)
Alena Krystková důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 3
14,67 % (49 hlasů)
Lukáš Valábek operátor lesní techniky, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 4
11,07 % (37 hlasů)
Květoslav Schmidt důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 5
9,28 % (31 hlasů)
Martin Kuběna obsluha CNC strojů, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 6
10,77 % (36 hlasů)
Marcela Mikšová mzdová účetní, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 7
13,47 % (45 hlasů)
Ing. Jan Bábek dendrolog, arborista, věk: 48 let
Radim Kalus DiS. hajný, věk: 35 let
Alena Krystková důchodce, věk: 70 let
Lukáš Valábek operátor lesní techniky, věk: 30 let
Květoslav Schmidt důchodce, věk: 70 let
Martin Kuběna obsluha CNC strojů, věk: 40 let
Marcela Mikšová mzdová účetní, věk: 44 let
Josef Chrastina řidič-strojník, věk: 57 let
Zuzana Hodsdon DiS. všeobecná zdravotní sestra, věk: 50 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Výsledky amerických kongresových voleb už člověk dávno nemusí odhadovat jen z tradičních předvolebních průzkumů, silná vodítka poskytují i takzvané predikční trhy. Na nich uživatelé sázejí na nejrůznější události a ve velkém právě i na blízké volby do Kongresu. Jen u sázky spojené s ovládnutím Senátu leží na platformě Kalshi v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Politika je o marketingu a opozice nemůže nabízet blahobyt a ekonomickou kompetenci, protože za čtyři roky dodrbala, co šlo. Těmito slovy hodnotil ve vysílání CNN Prima NEWS šance opozičních stran v dalších volbách komentátor Thomas Kulidakis. Minulá vláda nebyla ekonomicky neúspěšná, ale neuměla své úspěchy prodat, oponoval jeho kolega Martin Schmarcz. Podle něj se lidem po Fialově kabinetu už stýská.
Vyjednávací tým pražských Pirátů si v pondělí vyslechl nabídku vítězného STAN na možnou magistrátní koalici, odpoví do středečního večera. Novinářům to po pondělní schůzce řekli lídr STAN Petr Hlaváček a lídryně Pirátů Tereza Nislerová. Ta dále uvedla, že Piráti nevyžadují gesci dopravy, kterou měli v dosluhující radě. Piráti by tak mohli být třetím koaličním partnerem Starostů a Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) – jak Hlaváček, tak lídr Spolu Tomáš Portlík (ODS) již dříve dávali najevo, že by spolu v koalici rádi zasedli. Praha sobě, která ve volbách skončila třetí, by naopak zamířila do opozice. S Prahou sobě se STAN sejde ve středu, ve čtvrtek má na programu další jednání se Spolu. Podle Hlaváčka by o koaličním formátu mohlo být jasno v pátek.
Neúspěšný kandidát do Senátu na Žďársku Radek Černý (ODS) podá k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na neplatnost hlasování. Do druhého kola voleb, které se konalo 16. a 17. října, neprošel o jediný hlas. Volby v obvodu Žďár vyhrál Josef Klement (KDU-ČSL), který mandát obhajoval. Do druhého kola voleb ho dostalo 11 373 hlasů, třetí Černý měl 11 372 hlasů.
Hnutí STAN v pondělí podepsalo v Olomouci koaliční smlouvu s ProOlomouc, KDU-ČSL, spOLečně a Milujeme Olomouc. Primátorem se stane lídr STAN Marek Zelenka. Dohodnutá pětikoalice bude mít v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu Olomouce 25 mandátů. Nové zastupitelstvo by mělo zvolit vedení města v první polovině listopadu. Vítězné ANO jde spolu s ODS a SPD do opozice. V uplynulých čtyřech letech v Olomouci vládlo ANO spolu s ProOlomouc, spOLečně a Piráty.
Všech 34 zastupitelů za ANO, STAN a Pro Plzeň s podporou lidovců podepsalo v Plzni koaliční smlouvu. V zastupitelstvu se 47 členy má koalice pohodlnou většinu. Koalice se dohodla, že sníží počet radních z dosavadních jedenácti na devět, ze 13 na 11 klesne také počet poradních komisí. Koalice zatím zveřejnila pouze jméno primátora, kterým bude opět Roman Zarzycký z ANO, jeho prvního náměstka Aleše Tolara ze STAN a náměstka Tomáše Morávka z Pro Plzeň. Jména ostatních radních budou známá v tomto týdnu, řekl v pondělí Zarzycký.
V obci Hraničné Petrovice rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje specifickým demografickým složením, neboť podíl seniorů řadí vesnici mezi deset procent sídel s nejvyšším zastoupením této věkové skupiny v republice.
Malá obec čítá necelých sto padesát obyvatel. Následující text přibližuje dosavadní volební historii i širší společenský kontext obce.
Při hlasování do obecního zastupitelstva na podzim 2022 se v obci neodehrálo soupeření více stran. O přízeň voličů usilovala jediná kandidátní listina s názvem Nezávislí pro Hran. Petrovice, která obdržela všech 369 odevzdaných platných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk.
Regionální souvislosti hlasování v širším okolí zachycují výsledky za komunální volby na Olomoucku, přičemž komplexní situaci v celém kraji dokumentuje souhrn pro komunální volby v Olomouckém kraji. Starší hlasování v samotné vsi přibližují níže uvedené odkazy.
V celostátním měřítku přitahují pozornost volby do Poslanecké sněmovny, v nichž roku 2025 v obci získalo nejvíce hlasů hnutí ANO se ziskem 26 hlasů, což odpovídalo 34,21 %. Stejně jako v celé zemi, kde toto hnutí zvítězilo s podílem 34,51 %, se stalo vítězem i zde. Na druhém místě skončilo hnutí SPD se 14 hlasy (18,42 %), zatímco koalice SPOLU i strana PIRÁTI obdržely shodně po 9 hlasech (11,84 %). Následovalo uskupení MOTO s 8 hlasy (10,52 %), formace STAČILO! s 5 hlasy (6,57 %), hnutí STAN se 3 hlasy (3,94 %) a po jednom hlasu (1,31 %) zaznamenaly PŘÍSAHA a KČ.
Při předchozím hlasování do dolní komory v roce 2021 bylo pořadí odlišné: hnutí ANO obdrželo 16 hlasů (20,00 %) a KSČM 15 hlasů (18,75 %), přičemž na celostátní úrovni zvítězila koalice SPOLU s 27,79 %, která v obci obsadila třetí příčku se 14 hlasy (17,50 %). Výsledky zájemci najdou v přehledu pro parlamentní volby v Hraničných Petrovicích, širší pohled nabízí sněmovní volby na Olomoucku a rovněž přehled pro parlamentní volby v Olomouckém kraji.
Přímé prezidentské volby v lednu 2023 přinesly v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 41 hlasů (52,56 %). Druhý Petr Pavel zaznamenal 13 hlasů (16,66 %), Jaroslav Bašta získal 8 hlasů (10,25 %), Marek Hilšer 7 hlasů (8,97 %), Danuše Nerudová 5 hlasů (6,41 %) a Pavel Fischer 4 hlasy (5,12 %).
Ve druhém kole potvrdil vedoucí postavení Andrej Babiš se ziskem 53 hlasů (67,94 %), zatímco Petr Pavel obdržel 25 hlasů (32,05 %). Místní hlasování přibližují prezidentské volby v Hraničných Petrovicích, přičemž zájemci mohou porovnat také prezidentské volby na Olomoucku a souhrnné údaje pro prezidentské volby v Olomouckém kraji.
Na podzim 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž mezi místními voliči obdrželo nejvíce hlasů hnutí ANO, pro které hlasovalo 15 občanů (26,31 %). Na druhé pozici skončila koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 10 hlasy (17,54 %) a třetí místo obsadilo uskupení Spojenci 24 s 8 hlasy (14,03 %).
Z dalších kandidátek oslovila voliče koalice STAČILO! se 7 hlasy (12,28 %) a STAN PRO OLK se 6 hlasy (10,52 %), zatímco Piráti s podporou získali 3 hlasy (5,26 %). Po 2 hlasech (3,50 %) měly PŘÍSAHA, Hlas pro náš kraj i ODS a po 1 hlasu (1,75 %) obdrželi Moravané a SPR-RSČMS. Konkrétní čísla zprostředkovávají krajské volby v Hraničných Petrovicích a srovnání nabízí odkaz na krajské volby v okrese Olomouc.
Hraničné Petrovice jsou samostatnou obcí ležící v nadmořské výšce 587 metrů, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1353. Katastrální území se rozkládá na ploše 12,2 kilometru čtverečních a poštovní směrovací číslo má tvar 783 06. Podle údajů, které zpracoval Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 141 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 stálo na území vsi 46 domů. Obecní záležitosti přibližují oficiální stránky obce.
V roce 2024 byl celkový přírůstek kladný a činil 8 obyvatel, k čemuž přispěl přirozený přírůstek 2 osob i převaha přistěhovalých, vyjádřená saldem migrace o hodnotě 6. Ze statistik ČSÚ z roku 2021 vyplývá věková struktura: děti do 14 let tvořily 13,6 % (v celé ČR 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 64,1 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše dosahovala 22,3 % (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 18 % obyvatel označilo za věřící (v ČR 22,2 %), 48,1 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 33,8 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 58,12 %, což představovalo vyšší hodnotu než celorepublikový průměr 46,07 %. K urnám tak přistoupila více než polovina oprávněných voličů.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 70,00 % voličů, což mírně překonalo celostátní účast 68,95 %, a podobně v roce 2021 účast dosáhla 70,80 % oproti 65,43 % v celé republice. V prezidentských volbách 2023 hlasovalo v prvním kole 69,91 % voličů při celostátním průměru 68,24 %, ve druhém kole pak účast činila 69,03 %, zatímco celorepublikově dosáhla 70,25 %. Během krajských voleb 2024 odevzdalo svůj hlas 52,25 % zapsaných voličů, což bylo podstatně více než celorepublikových 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
