100,00 %
Petra Záveská starostka, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 1
24,50 % (74 hlasů)
Ing. Jiří Kopejtko investiční referent, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 2
17,88 % (54 hlasů)
Bc. Lenka Čabinová archivářka, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 3
16,22 % (49 hlasů)
Mgr. Svatava Krupková učitelka, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
18,54 % (56 hlasů)
Luboš Kilian OSVČ, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 5
19,20 % (58 hlasů)
Petra Záveská starostka, věk: 38 let
Ing. Jiří Kopejtko investiční referent, věk: 50 let
Bc. Lenka Čabinová archivářka, věk: 64 let
Mgr. Svatava Krupková učitelka, věk: 38 let
Luboš Kilian OSVČ, věk: 57 let
Jana Filipová investiční expert, věk: 31 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Miřejovicích se v komunálních volbách 2026 bude rozhodovat o složení obecního zastupitelstva. Tato malá obec v okrese Litoměřice nabízí překvapivě výmluvná čísla — stačí se podívat na věkovou strukturu obyvatel: v roce 2021 tvořili lidé v produktivním věku 15–64 let rovných 75,4 % populace, což Miřejovice řadilo na 177. místo z 6 254 obcí v Česku a výrazně převyšovalo celorepublikový průměr 69,7 %.
Obec čítá podle dat z roku 2024 pouze 219 obyvatel a k volbám chodí výrazně variabilně podle toho, o jaký typ hlasování jde — s dramatickými rozdíly mezi komunálními a celostátními volbami. Text níže shrnuje výsledky komunálních, parlamentních, prezidentských i krajských voleb a doplňuje základní portrét obce.
V komunálních volbách 2022 nekandidovalo v Miřejovicích žádné stranické uskupení — o hlasy soutěžili výhradně Nezávislí a získali všech 183 odevzdaných hlasů, tedy plných 100 %. Výsledek byl přirozeně jednoznačný, protože na výběr zkrátka nebyla alternativa.
Kdo má zájem porovnat, jak dopadly komunální volby v okolních obcích okresu Litoměřice, může sáhnout po přehledu za celý litoměřický okres. Výsledky komunálních voleb v celém Ústeckém kraji nabízí pak souhrn za Ústecký kraj, kde je přehledně vidět, jak se situace v jednotlivých obcích regionu liší.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 skončily v Miřejovicích SPOLU a ANO se zcela shodným výsledkem — každá ze dvou stran sebrala 38 hlasů, tedy po 28,35 %. Za nimi se výrazněji odtrhl STAN s 16,41 %, následovali SPD (7,46 %), Piráti a STAČILO! (oba shodně 6,71 %). Celorepublikově přitom volby 2025 vyhrálo ANO se zřetelným náskokem 34,51 %, zatímco SPOLU obsadilo druhé místo s 23,36 % — v Miřejovicích tedy obě strany dorazily do cíle bok po boku, bez vítěze, zatímco celá republika jasně rozhodla ve prospěch ANO.
V předchozích parlamentních volbách 2021 vedlo v obci SPOLU s 30,70 % a těsně za ním bylo ANO s 25,98 %, přičemž celostátně byl souboj obou stran o něco vyrovnanější (SPOLU 27,79 %, ANO 27,12 %). Miřejovice tehdy koaličnímu SPOLU přidávaly o něco výraznější podporu, než byl celostátní výsledek. Podrobné výsledky za obec jsou dostupné na stránce parlamentních voleb v Miřejovicích, širší kontext nabídne souhrn za litoměřický okres a ještě větší záběr pak přehled za Ústecký kraj jako celek.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Miřejovicích Petr Pavel s 40,00 % hlasů, za ním se umístil Andrej Babiš s 30,39 % a třetí skončila Danuše Nerudová s 13,60 %. Zbývající kandidáti — Jaroslav Bašta, Pavel Fischer a Marek Hilšer — se dohromady vešli do necelých 16 %. Ve druhém kole potom Pavel svůj náskok ještě výrazně rozšířil a v obci zvítězil se 63,12 % hlasů, zatímco Babiš získal 36,87 % — pořadí obou finalistů se tedy nezměnilo, ale vzdálenost mezi nimi narostla.
Výsledky obou kol v Miřejovicích jsou k dispozici na přehledu prezidentských voleb v obci. Jak hlasovaly okolní obce litoměřického okresu, shrnuje výsledkový souhrn za okres Litoměřice, celkový obraz Ústeckého kraje nabízí pak přehled za Ústecký kraj.
V krajských volbách 2024 obsadily v Miřejovicích první místo hned dvě strany současně — ANO i ODS posbíraly shodně 20 hlasů, tedy po 22,98 %. Za nimi se s odstupem umístilo uskupení SPD+Trikol+PRO s 13,79 % a STAN PRO ÚLK s 11,49 %. Zbývající uskupení — LEPŠÍ SEVER, PŘÍSAHA, HLAS Regionů, Piráti a Spojenci pro kraj — se pohybovala na 4,59 %, STAČILO! uzavíralo přehled se 3,44 %.
Detailní výsledky za obec jsou přístupné na stránce krajských voleb v Miřejovicích, kdo chce vidět výsledky sousedních obcí, najde je v přehledu za okres Litoměřice.
Miřejovice jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, poprvé písemně zmiňovaná roku 1322. V roce 2024 žilo v obci 219 obyvatel na rozloze 2 km², přičemž podle dat z roku 2021 stálo v katastru 83 domů. Nadmořská výška obce je 273 metrů a poštovní směrovací číslo je 412 01. Pokud vás zajímají aktuální informace přímo od obecního úřadu, najdete je na oficiálních stránkách Miřejovic.
Demograficky patří obec k zajímavým příkladům toho, jak může vesnice celkově mírně růst i bez přirozeného přírůstku. Podle dat Českého statistického úřadu za rok 2024 byl přirozený přírůstek nulový (stejný počet narozených a zemřelých), ale saldo migrace dosáhlo +3 osoby — a právě přistěhovalci přinesli celkový přírůstek +3. Věková struktura z roku 2021 ukazuje, že podíl produktivního obyvatelstva ve věku 15–64 let dosahoval 75,4 %, zatímco celorepublikový průměr byl 69,7 %. Naopak dětí do 14 let bylo v obci jen 8,5 % oproti 12,9 % v celém Česku. Seniorů 65 a více let bylo 16,1 %, mírně pod celorepublikovým průměrem 17,4 %.
Z hlediska náboženského vyznání (data ČSÚ, sčítání 2021) se Miřejovice řadí mezi výrazně sekulární obce: bez vyznání se tehdy označilo 63,2 % obyvatel, což je podstatně víc než celorepublikový průměr 47,8 % — tímto ukazatelem se obec umístila na 336. místě z 6 254 obcí, tedy v nejsekulárnějším desetiprocentním výřezu celé republiky. Věřících bylo jen 10 %, oproti 22,2 % v celém Česku, a zbylých 26,8 % obyvatel vyznání neuvedlo (v celém Česku 30,1 %).
Komunální volby 2022 přivedly k urnám jen 33,15 % oprávněných voličů v Miřejovicích — výrazně méně, než byl celorepublikový průměr účasti u komunálních voleb 46,07 %. Nízká místní účast u komunálních voleb o to víc kontrastuje s tím, jak ochotně zdejší lidé hlasují v celostátních volbách.
Parlamentní volby 2025 přilákaly 76,27 % voličů, tedy o více než sedm procentních bodů nad celostátním průměrem 68,95 %. Podobně nadprůměrná byla i účast v roce 2021 — 72,73 % oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentských volbách 2023 dosahoval zájem v obci v prvním kole 71,59 % (průměr ČR: 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 77,90 %, zatímco celostátně šlo volit 70,25 % oprávněných voličů. Krajské volby 2024 přitáhly 47,03 % voličů — opět výrazně nad celostátním průměrem 32,91 %. Jedinou výjimkou, kde zájem v Miřejovicích naopak zaostával, jsou tedy komunální volby — u všech ostatních typů voleb se zdejší obec pohybuje znatelně nad republikovým průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
