100,00 %
Ing. Stanislav Franc ekonom, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 1
13,66 % (104 hlasů)
David Poláček obchodní zástupce, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
13,79 % (105 hlasů)
Josef Plášek elektrozámečník, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
13,00 % (99 hlasů)
Stanislav Kubíček tesař, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 4
13,40 % (102 hlasů)
David Pika řidič, věk: 23 let
pořadí na kandidátce: 5
7,75 % (59 hlasů)
Ing. Bohumil Diatel stavební technik, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 6
13,00 % (99 hlasů)
Tomáš Bárta provozní, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 7
12,35 % (94 hlasů)
Ing. Stanislav Franc ekonom, věk: 44 let
David Poláček obchodní zástupce, věk: 45 let
Josef Plášek elektrozámečník, věk: 49 let
Stanislav Kubíček tesař, věk: 31 let
David Pika řidič, věk: 23 let
Ing. Bohumil Diatel stavební technik, věk: 35 let
Tomáš Bárta provozní, věk: 47 let
Ondřej Šála projektant, věk: 40 let
Marek Dulík strojař, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Rudimov určí nadcházející komunální volby budoucí složení obecního zastupitelstva a směřování místní samosprávy. Podle dat ze sčítání lidu 2021 se tato nevelká vesnice vyznačuje vysokým podílem věřících obyvatel, který ji v celostátním srovnání řadí na 512. místo z 6254 obcí. Písemně je obec doložena už od roku 1440.
Kromě lokálního hlasování vykazují místní voliči nadprůměrnou účast i při rozhodování o celostátním směřování země. Tento přehled shrnuje jak dřívější klání o obecní zastupitelstvo, tak výsledky sněmovních, prezidentských a krajských voleb v přehledných souvislostech.
Při obecních volbách na podzim 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě lokální uskupení. Vítězem se stalo sdružení Občané pro Rudimov, které získalo 56,83 % hlasů (celkem 491 hlasů). Druhou pozici obsadila kandidátka Rudimovjané, jíž připadlo 43,17 % hlasů, tedy 373 odevzdaných hlasů.
Kdo má zájem nahlédnout do širšího regionálního rámce, může prozkoumat celkové komunální výsledky na Zlínsku, přičemž komplexní pohled přináší také krajský přehled pro celý Zlínský kraj. Starší hlasování v samotné vsi mapují níže uvedené odkazy.
Když se v zemi konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, voličské preference v obci se výrazně odchýlily od celorepublikového trendu. Zatímco v celé České republice s přehledem vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU (23,36 %) a hnutím STAN (11,23 %), v Rudimově zvítězilo hnutí STAN s 24,20 % hlasů (38 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO, které obdrželo 22,29 % (35 hlasů), a třetí byla koalice SPOLU s 20,38 % (32 hlasů). Dvouciferného výsledku dosáhla ještě strana PIRÁTI se ziskem 12,73 % (20 hlasů), následovaná uskupením SPD se 7,64 % (12 hlasů), formací MOTO s 5,09 % (8 hlasů), koalicí STAČILO! se 4,45 % (7 hlasů), stranou PŘÍSAHA s 1,91 % (3 hlasy) a uskupeními MZH i GENERACE, která získala shodně po 0,63 % (po 1 hlasu).
Při sněmovních volbách v roce 2021 vládlo v obci těsné soupeření. Zvítězila koalice SPOLU s 25,17 % (35 hlasů), těsně před koalicí Piráti+STAN s 24,46 % (34 hlasů), zatímco hnutí ANO i hnutí SPD obdržela shodně 16,54 % (po 23 hlasech). Celostátně přitom tehdy triumfovala koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %, zatímco Piráti+STAN skončili třetí s 15,62 %. Menší podporu v obci v roce 2021 zaznamenaly Volný blok s 3,59 % (5 hlasů), dále Zelení, ČSSD, PŘÍSAHA a KSČM, které si připsaly shodně po 2,87 % (po 4 hlasech), a formace TSS s 2,15 % (3 hlasy). Detailní rozbor naleznete přes parlamentní výsledky pro Rudimov, přičemž regionální souvislosti přibližují jak sněmovní volby na Zlínsku, tak i souhrnné krajské zhodnocení za celý Zlínský kraj.
Přímé prezidentské volby v lednu 2023 přinesly v prvním kole přesvědčivý náskok pozdějšímu vítězi. Petr Pavel si připsal 38,41 % hlasů (58 hlasů), na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 23,84 % (36 hlasů) a třetí Danuše Nerudová oslovila 19,86 % voličů (30 hlasů). Pavel Fischer získal 7,94 % (12 hlasů), Marek Hilšer i Jaroslav Bašta měli shodně po 4,63 % (po 7 hlasech) a Karel Diviš obdržel 0,66 % (1 hlas).
Ve druhém kole Petr Pavel svou pozici ještě posílil a zvítězil se ziskem 68,38 % (106 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 31,61 % (49 hlasů). Kdo chce prozkoumat celou historii prezidentských klání, může navštívit výsledky prezidentské volby v Rudimově, případně zhlédnout širší data na stránce prezidentského hlasování na Zlínsku nebo krajský pohled zahrnující volby prezidenta ve Zlínském kraji.
Podzimní krajské volby v roce 2024 nabídly velmi těsný duel dvou hlavních politických sil. Nejvíce hlasů si odneslo hnutí ANO, které obdrželo 34,93 % (29 hlasů), avšak v těsném závěsu skončilo uskupení STAN PRO ZLK s 32,53 % (27 hlasů). Třetí příčku obsadila koalice KDU-ČSL+Z21, pro niž hlasovalo 12,04 % voličů (10 hlasů).
Zbývající hlasy si rozdělily SPD se ziskem 6,02 % (5 hlasů), ODS a Piráti, kteří zaznamenali shodně 4,81 % (po 4 hlasech), uskupení STAČILO! se 2,40 % (2 hlasy) a kandidátky DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT spolu s PRO 2022 se shodným ziskem 1,20 % (po 1 hlasu). Místní hlasování přehledně zachycují krajské volby pro Rudimov a celou oblast mapují rovněž krajské výsledky okresu Zlín.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1440. Rudimov se rozkládá v nadmořské výšce 370 metrů na katastrální ploše o rozloze 10 kilometrů čtverečních a obsluhuje jej poštovní směrovací číslo 763 21. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 246 obyvatel a při sčítání v roce 2021 obec čítala 113 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal celkový přírůstek -3 obyvatele, který byl způsoben jak přirozeným úbytkem -2 osoby, tak záporným saldem migrace ve výši -1 člověk. Podrobnosti o obecním dění nabízí oficiální web obce Rudimov.
Z hlediska věkového složení z roku 2021 tvořily děti do 14 let 12,4 % populace (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 65,3 % obyvatel (celostátně 69,7 %) a skupina seniorů od 65 let představovala 22,4 % místních (naproti tomu v republice 17,4 %, v rámci obcí tak Rudimov patřil na 573. pozici z 6254). Pokud jde o náboženské vyznání ze sčítání 2021, věřící tvořili 45,5 % obyvatel (v ČR pouze 22,2 %, což obec zařadilo na 512. místo z 6254 sídel), podíl osob bez vyznání dosáhl 29,9 % (celostátně 47,8 %) a zbývajících 24,6 % občanů kolonku neuvedlo (v ČR 30,1 %). K cennému kulturnímu dědictví, které dokumentuje Národní památkový ústav, patří roubená šestiboká zvonice z 19. století situovaná ve svahu nad návsí nebo dřevěný kříž s vyřezávaným břevnem z doby kolem roku 1820 v centru vsi, doplněné o kamenný krucifix z roku 1746 v polích či archeologické lokality s mohylami.
Volební chování obyvatel Rudimova se v posledních volbách vyznačuje nadprůměrnou aktivitou. V komunálních volbách roku 2022 činila účast v obci 64,18 %, což představovalo výrazně vyšší hodnotu než celorepublikový průměr dosahující 46,07 %.
Tento trend potvrzují i ostatní typy voleb. Při sněmovním hlasování v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 77,83 % oprávněných voličů, zatímco v celé zemi byla účast 68,95 %; v roce 2021 dosáhla účast v obci 70,71 % oproti celostátním 65,43 %. U prezidentských voleb roku 2023 zaznamenalo první kolo účast 76,88 % (ČR 68,24 %) a druhé kolo 78,39 % (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám 42,50 % místních voličů, což bylo rovněž znatelně více než celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
