Komunální volby 2026 v Jihlavě: přehled a souvislosti
V Jihlavě určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva a rozhodnou o budoucím vedení radnice pro další čtyřleté období. Zdejší osídlení se v písemných pramenech poprvé připomíná již v roce 1233 a dnešní statutární město patří do Kraje Vysočina.
Místní voliči mají možnost ovlivňovat směřování samosprávy i složení vyšších zastupitelských sborů, což dokládají výsledky hlasování z uplynulých let. Následující text přináší ucelený pohled na předchozí rozhodování občanů u uren i základní demografické a historické ukazatele tohoto statutárního města.
Rozdělení sil v jihlavském zastupitelstvu při volbách na radnici
Při hlasování o složení městského zastupitelstva v roce 2022 zvítězilo hnutí ANO 2011, které obdrželo 161 729 hlasů, což odpovídalo podílu 28,52 %. Druhou pozici obsadila koalice ODS a KDU-ČSL, pro niž hlasovalo 128 560 voličů, tedy 22,67 %. Třetí skončilo uskupení SPD s podporou Trikolory se ziskem 9,96 % (56 513 hlasů), těsně před formací STAROSTOVÉ A NK, jež oslovila 9,34 % hlasujících (52 993 hlasů). Pětiprocentní hranici překonala ještě kandidátka Piráti a Fórum Jihlava s výsledkem 8,35 % a 47 381 hlasy. Další kandidující subjekty, mezi něž patřily například Jihlava srdcem (4,87 %), Žijeme Jihlavou (4,75 %) či ČSSD a Levice (3,97 %), pětiprocentní hranici nepřekonaly.
Hlasování ve statutárním městě tvoří součást širšího regionálního dění, které lze sledovat přes výsledky v okrese Jihlava a souhrnné zprávy nabízí rovněž přehled za Kraj Vysočina. Vývoj městské politické reprezentace v jednotlivých volebních obdobích zachycují archivní záznamy z předchozích hlasování.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
V celostátním měření sil představují významný mezník volby do Poslanecké sněmovny, v nichž roku 2025 v Jihlavě zvítězilo hnutí ANO se ziskem 32,36 % (8 442 hlasů). Stejně jako v celém Česku se toto hnutí umístilo na prvním místě, ačkoliv celostátně dosáhlo ještě o něco vyššího výsledku 34,51 %. Druhá v pořadí skončila koalice SPOLU, která ve městě obdržela 26,64 % (6 950 hlasů), zatímco na celorepublikové úrovni měla 23,36 %. Následovalo hnutí STAN s 10,82 % hlasů, hnutí SPD s 8,48 %, strana PIRÁTI s 8,43 % a hnutí MOTO se ziskem 5,99 %. Uskupení STAČILO! zaznamenalo 4,23 % a PŘÍSAHA 1,23 %.
Oproti tomu při sněmovním klání v roce 2021 slavila v tomto sídle prvenství koalice SPOLU s 29,22 % (7 551 hlasů), která tehdy předstihla hnutí ANO s 25,15 % (6 498 hlasů). Třetí příčku tehdy obsadila koalice Piráti+STAN s 14,70 %, následovaná SPD s 9,75 %, hnutím PŘÍSAHA s 5,23 % a ČSSD s 5,12 %. Pro zájemce o detailní data z tohoto města jsou připraveny výsledky sněmovních voleb v Jihlavě, přičemž regionální souvislosti přibližuje souhrn pro sněmovní hlasování v okrese Jihlava i přehled mapující poslanecké volby za Kraj Vysočina.
Výběr hlavy státu v obou kolech
Výraznou pozornost občanů vzbudily prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole získal v Jihlavě nejvyšší podporu Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 37,62 % voličů (9 787 hlasů). Na druhém místě skončil Andrej Babiš s 32,70 % (8 508 hlasů), zatímco Danuše Nerudová oslovila 13,35 % hlasujících. Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (7,40 %), Jaroslav Bašta (4,42 %), Marek Hilšer (2,79 %), Karel Diviš (1,16 %) a Tomáš Zima (0,53 %). Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 61,31 % (16 300 hlasů), kdežto Andrej Babiš získal 38,68 % (10 282 hlasů).
Podrobné informace o hlasování shrnují výsledky prezidentských voleb v Jihlavě a zájemci mohou prozkoumat i širší pohled za celý okres Jihlava při volbě prezidenta či data, jež zachycují prezidentské volby v Kraji Vysočina jako celku. Dřívější přímé souboje kandidátů přibližují níže uvedené odkazy na minulé ročníky.
Souboj o mandáty v krajském zastupitelstvu
V regionální politice hrají klíčovou úlohu pravidelné krajské volby, které se konaly v roce 2024. V Jihlavě se na čele umístilo hnutí ANO se ziskem 32,50 % (4 498 hlasů), následované koalicí Společně se Starosty, jež obdržela 29,72 % (4 114 hlasů). Třetí příčku vybojovala formace SPD+Trikol+PRO, které dalo důvěru 6,92 % voličů (959 hlasů), a přes pětiprocentní hranici se dostala ještě uskupení STAN PRO VYS (5,85 %), Piráti (5,54 %) a STAČILO! (5,50 %).
Další hlasy směřovaly stranám SOCDEM (4,92 %), KDU-ČSL (4,24 %) a PŘÍSAHA (3,35 %). Místní bilanci si lze projít přes výsledky krajských voleb v Jihlavě a souhrnný kontext okolních měst a obcí přináší statistika pro krajské volby v okrese Jihlava. Výsledky hlasování v dřívějších obdobích jsou dostupné v následujícím přehledu.
Základní charakteristika města a pamětihodnosti
Jihlava je statutární město ležící v nadmořské výšce 525 metrů, které se rozkládá na ploše 87,9 km² a používá poštovní směrovací číslo 586 01. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 54 624 obyvatel a při sčítání v roce 2021 bylo napočítáno 6 723 domů. V roce 2024 zaznamenalo město celkový přírůstek 638 lidí; ačkoliv přirozený přírůstek byl záporný a činil -127 osob, úbytek více než vyrovnalo kladné saldo migrace ve výši 765 osob. Věkovou skladbu z roku 2021 tvořily děti do 14 let podílem 12,7 % (v celé ČR 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 69,6 % (v ČR 69,7 %) a senioři od 65 let tvořili 17,7 % obyvatel (celostátně 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání se v témže roce 48,6 % lidí označilo za osoby bez vyznání (v ČR 47,8 %), 21,5 % uvedlo, že jsou věřící (celostátně 22,2 %), a 29,9 % obyvatel tuto kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Město se pyšní bohatým památkovým fondem, který eviduje Národní památkový ústav. K dominantám patří areál jezuitského kláštera založený v roce 1625 s monumentálním dvouvěžovým kostelem sv. Ignáce a komplexem budov bývalé koleje, semináře a gymnázia. Významnou fortifikační památkou jsou zachované úseky městského opevnění s baštami a branskou věží Matky Boží, vymezující historické jádro někdejšího královského města. Další informace o životě a chodu samosprávy jsou k dispozici na adrese oficiálního webu města Jihlavy.
Volební účast obyvatel při různých hlasováních
K volebním urnám při komunálních volbách v roce 2022 přišlo 44,19 % oprávněných voličů. Zájem o výběr místního zastupitelstva tak byl mírně nižší ve srovnání s celostátním průměrem, jenž tehdy dosáhl 46,07 %.
Při dalších typech voleb byla situace rozmanitá. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přilákaly 69,25 % oprávněných občanů, což představovalo hodnotu mírně nad celorepublikovou účastí 68,95 %, a podobně tomu bylo v roce 2021 s účastí 66,95 % oproti 65,43 % v celém státě. V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 68,29 % voličů při celostátním průměru 68,24 %, ve druhém kole činila účast 70,03 %, zatímco republikový průměr byl 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 vykázaly účast 36,40 %, což bylo více než celostátní průměr 32,91 %.