34,46 %
32,46 %
25,18 %
7,89 %
Sdružení nezávislých kandidátů N… Spojeni pro Nížkov KDU-ČSL Za Budoucnost Nížkova
Mgr. Bohuslav Musil starosta, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
10,62 % (264 hlasů)
Petr Novotný technik, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 2
9,01 % (224 hlasů)
Ing. Jana Fiksová účetní, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 3
9,49 % (236 hlasů)
Bc. Pavel Závodný přípravář staveb, věk: 29 let
pořadí na kandidátce: 4
9,81 % (244 hlasů)
Miroslav Landa hasič, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 5
6,72 % (167 hlasů)
Ing. Petra Eliášová vedoucí zákaznického servisu, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 1
9,73 % (228 hlasů)
Bc. Iveta Baumruková účetní, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 2
5,42 % (127 hlasů)
Ing. Miloslav Šorf produktový manažer, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 3
10,59 % (248 hlasů)
Ondřej Dočekal jednatel zemědělské společnosti, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 5
8,45 % (198 hlasů)
Ing. Jaromír Pospíchal penzista, stavební technik, věk: 67 let
pořadí na kandidátce: 13
8,20 % (192 hlasů)
Ing. Josef Brukner stavební inženýr, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 2
10,46 % (190 hlasů)
Miroslav Štohanzl servisní technik, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 4
11,45 % (208 hlasů)
Ing. Zdeněk Jeřábek důchodce, věk: 72 let
pořadí na kandidátce: 6
8,09 % (147 hlasů)
František Halík důchodce, agronom, věk: 68 let
pořadí na kandidátce: 14
8,64 % (157 hlasů)
Kamil Vejvoda technik, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 2
12,12 % (69 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů N… Spojeni pro Nížkov KDU-ČSL Za Budoucnost Nížkova
Mgr. Bohuslav Musil starosta, věk: 52 let
Petr Novotný technik, věk: 66 let
Ing. Jana Fiksová účetní, věk: 36 let
Bc. Pavel Závodný přípravář staveb, věk: 29 let
Miroslav Landa hasič, věk: 33 let
Bc. Zdeněk Mokrý vedoucí obchodně - tech. oddělení, věk: 41 let
Barbora Večeřová plánovačka výroby, věk: 40 let
Filip Jaroš investiční poradce, věk: 42 let
Mgr. Zbyněk Doležal lektor školícího střediska, věk: 52 let
David Vlček hasič, věk: 23 let
Bc. Ondřej Pitrun vedoucí technického oddělení, věk: 34 let
Pavel Velín obchodní poradce, věk: 30 let
Jiří Vystrčil vedoucí provozu, věk: 35 let
Tomáš Filip truhlář, věk: 35 let
Roman Havlena obecní zaměstnanec, strojní zámečník, věk: 63 let
Ing. Petra Eliášová vedoucí zákaznického servisu, věk: 41 let
Bc. Iveta Baumruková účetní, věk: 36 let
Ing. Miloslav Šorf produktový manažer, věk: 51 let
Lucie Němcová ředitelka v bance, věk: 40 let
Ondřej Dočekal jednatel zemědělské společnosti, věk: 36 let
Ing. Lenka Melicharová učitelka, věk: 56 let
Zdeněk Dobrovolný mistr ve výrobě, věk: 49 let
Marie Kasalová doručovatelka novin, věk: 57 let
Romana Slámová administrativní pracovnice, věk: 43 let
PharmDr. Tereza Vostálová rodičovská dovolená, lékárnice, věk: 31 let
Jan Danko vedoucí údržby, věk: 47 let
Irena Vlčková technický pracovník, věk: 52 let
Ing. Jaromír Pospíchal penzista, stavební technik, věk: 67 let
Anna Málková DiS. rodičovská dovolená, zdravotní sestra, věk: 30 let
Bc. Nikola Pojmonová vedena u úřadu práce, ekonomka, věk: 23 let
Jiří Eduard Špaček architekt informačních systémů, věk: 38 let
Ing. Josef Brukner stavební inženýr, věk: 30 let
Milan Musil technolog - specialista, věk: 38 let
Miroslav Štohanzl servisní technik, věk: 55 let
Sára Holcmanová zdravotní sestra, věk: 28 let
Ing. Zdeněk Jeřábek důchodce, věk: 72 let
Mgr. Šárka Kohoutová speciální pedagog, věk: 42 let
Miloslav Pospíchal mechanik, opravář motorových vozidel, věk: 29 let
Ing. Vojtěch Bárta vyšší rada, věk: 29 let
Marta Dočekalová pracovnice v živočišné výrobě, věk: 43 let
Pavel Špatka montér plnících strojů, věk: 53 let
Jan Bořil obsluha linky, věk: 31 let
Ing. Martin Musil zkušební inženýr, věk: 49 let
František Halík důchodce, agronom, věk: 68 let
Jan Mokrý důchodce, věk: 75 let
Adam Čech OSVČ, věk: 34 let
Kamil Vejvoda technik, věk: 54 let
Ludvík Leška OSVČ, věk: 61 let
David Pospíchal OSVČ, věk: 38 let
Jaroslav Smejkal automechanik, věk: 21 let
Daniel Janda nástrojař, věk: 24 let
Pavel Večeřa OSVČ, věk: 44 let
Martin Limon podnikatel, věk: 36 let
Petr Štěpán zemědělec, věk: 22 let
Ladislav Smrčka učitel autoškoly, věk: 42 let
Lenka Pinkavová prodavačka, věk: 40 let
Petr Sedlák skladník, věk: 38 let
Jiří Frűhbauer zámečník, věk: 47 let
Pavel Kučera řidič autobusu, věk: 64 let
Otta Marek invalidní důchodce, věk: 60 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
Rozhodování o novém složení místního zastupitelstva a dalším směřování radnice se nezadržitelně blíží, protože obec Nížkov čekají nadcházející komunální volby 2026. Zdejší obyvatelé vykazují silné vazby k tradicím, o čemž svědčí mimořádně vysoký podíl věřících, který při sčítání dosáhl výrazně nadprůměrných hodnot.
Zatímco se lidé chystají rozhodnout o své samosprávě, nabízí se pohled na bohatou historii a volební chování této obce na Žďársku. Kromě lokálních témat zde mají silnou odezvu také celostátní politické události, které v minulosti často přilákaly k urnám nadprůměrné množství voličů.
Při posledním hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 slavilo největší úspěch Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo celkem 50,46 % hlasů. Druhou nejsilnější pozici si zajistila KDU-ČSL se ziskem 34,26 % hlasů. Komunistická strana Čech a Moravy pak uzavřela trojici úspěšných uskupení, když oslovila 15,27 % hlasujících.
Zájemci o širší geografický přehled mohou prozkoumat, jak dopadlo hlasování v celém regionu. Pro detailní pohled na sousední obce slouží výsledky na Žďársku. Stejně tak lze sledovat celou Vysočinu prostřednictvím krajského volebního přehledu pro tuto úroveň.
Poslední souboj o křesla v dolní komoře parlamentu přinesl dramatickou zápletku. Když se v obci konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, o prvenství rozhodovaly doslova jednotky hlasů. Zvítězilo sice hnutí ANO s podílem 30,54 % hlasů, avšak koalice SPOLU skončila o vlásek druhá, když získala 29,05 %. Tento výsledek kontrastuje s celorepublikovým průměrem, kde hnutí ANO dosáhlo na výraznějších 34,51 % a koalice SPOLU obdržela 23,36 %. Třetím nejúspěšnějším subjektem bylo hnutí STAN s podporou 11,54 %.
V předchozím období v roce 2021 byla nálada voličů odlišná, tehdy zde koalice SPOLU jasně dominovala se ziskem 35,90 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 18,91 %. Aktuální trendy a podrobné přehledy nabízí sněmovní statistika pro obec. Širší souvislosti z celého regionu přinášejí výsledky v okrese a podrobná data pro celý Kraj Vysočina.
Během obsazování prezidentského úřadu v roce 2023 se v obci odehrál zajímavý zvrat. Když lidé rozhodovali v prvním kole, nejvíce jich podpořilo Andreje Babiše, který získal 29,70 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 26,71 % a Danuší Nerudovou s 21,79 %. Významnou podporu získal také Pavel Fischer, pro něhož se vyslovilo 14,41 % voličů. Ve druhém kole však došlo k výraznému obratu a vítězem druhého kola v obci se stal Petr Pavel, který obdržel přesvědčivých 61,25 % hlasů, zatímco jeho protikandidát získal 38,75 %.
Sledovat dlouhodobý vývoj preferencí v obci umožňuje vývoj prezidentských voleb na místní úrovni. Pokud vás zajímá chování voličů v širším okolí, prozkoumejte hlasování v okrese nebo se podívejte na výsledky celého kraje, které dokreslují politickou mapu regionu. Samotné prezidentské volby přitáhly v roce 2023 mimořádnou pozornost místních obyvatel.
Při hlasování do regionálních samospráv v roce 2024 se na prvním místě umístilo hnutí ANO, které oslovilo 25,88 % voličů. Na druhé pozici skončila KDU-ČSL s podporou 19,21 % a v těsném závěsu za ní se umístila koalice Společně se Starosty, jež obdržela 18,43 % hlasů. Tyto krajské volby ukázaly pestrost preferencí, kdy další subjekty jako formace STAČILO! (8,62 %) rovněž získaly významné podíly.
Zatímco se složení krajských orgánů proměňuje, detailní vývoj v místě bydliště zachycují krajské statistiky v obci. Porovnání s dalšími sídly v okolí nabízí přehledné výsledky za okres, které ukazují celkový směr politického vývoje na Žďársku.
Tato obec, rozkládající se v nadmořské výšce 527 metrů, byla poprvé písemně zmíněna v roce 1232. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zde v roce 2024 žilo 964 obyvatel, přičemž celková rozloha území činí 18,3 kilometru čtverečního a v roce 2021 bylo v katastru vykazováno 292 domů. Pro doručování pošty slouží poštovní směrovací číslo 592 12. Demografická data z roku 2024 ukazují zajímavý vývoj: celkový přírůstek činil 6 osob, což odpovídalo výhradně přirozenému přírůstku ve výši 6 obyvatel, neboť saldo migrace zůstalo na nulové hodnotě.
Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 13,5 % místní populace (v ČR to bylo 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zastupovalo 71,1 % (celorepublikově 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 15,4 % obyvatel (v porovnání se 17,4 % v celé zemi). Výrazné je pak náboženské složení obyvatelstva podle téhož šetření ČSÚ, kde se k věřícím přihlásilo vysokých 54,7 % obyvatel (oproti 22,2 % v republice), bez vyznání bylo 18,7 % (ČR 47,8 %) a 26,5 % respondentů otázku nezodpovědělo (ČR 30,1 %).
Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti zapsané v registrech Národního památkového ústavu (NPÚ) patří dominantní chrámový okrsek tvořený barokizovaným gotickým kostelem sv. Mikuláše s výraznou čtyřbokou věží a přilehlou kostnicí. Tento sakrální komplex doplňuje nedaleko stojící barokní fara s mansardovou střechou. Místní samospráva spravuje své záležitosti také digitálně, na což odkazují oficiální stránky obce.
Účast obyvatel na správě veřejných věcí je tradičně velmi vysoká a zájem o ovlivňování místního dění dlouhodobě převyšuje celostátní průměry. V komunálních volbách v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas mimořádných 64,15 % oprávněných voličů, což výrazně předstihlo celorepublikový průměr, který dosáhl pouze 46,07 %.
Tento aktivní přístup se jasně projevuje i při jiných typech rozhodování. Během sněmovních voleb v roce 2025 byla zaznamenána účast 72,86 % (v celé ČR 68,95 %), zatímco v roce 2021 činila 70,20 % (ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby roku 2023 dosáhl zájem o hlasování dokonce 77,35 % (ČR 68,24 %) a ve druhém kole pak k urnám dorazilo 75,91 % voličů (ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly 33,81 % oprávněných občanů, což opět mírně převýšilo celostátní průměr činící 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
