Komunální volby 2026 v Záhoří: souvislosti a pohled do historie
V jihočeském Záhoří určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva i směřování místní samosprávy. Zdejší dějiny sahají hluboko do minulosti, přičemž první písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1575. Život v této části Písecka se odráží nejen v bohatém stavebním dědictví, ale také v dlouhodobých preferencích voličů při hlasování do různých pater zastupitelských sborů.
Na této stránce najdete přehled výsledků z dřívějších volebních klání, detailní pohled na demografický profil sídla i údaje o účasti občanů u jednotlivých volebních uren.
Hlasování o složení obecního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 získalo největší podporu uskupení SNK Záhoří, které obdrželo 1 704 hlasů, což představovalo 53,20 % všech odevzdaných lístků. Druhé místo obsadila kandidátka SNK - PRO OBEC se ziskem 1 117 hlasů a podílem 34,87 %. Třetím subjektem, jenž se ucházel o přízeň voličů, byla KDU-ČSL, pro kterou hlasovalo 382 voličů, tedy 11,93 %.
Pro zájemce o širší regionální souvislosti nabízí přehled také celkové komunální volby na Písecku a rovněž souhrnné komunální volby v Jihočeském kraji. Vývoj hlasování v samotné obci v minulých letech dokumentují níže uvedené archivní záznamy.
Poslanecká sněmovna a parlamentní volby
Když se v zemi konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, v obci jednoznačně dominovalo hnutí ANO se ziskem 43,40 % (194 hlasů). Druhá skončila koalice SPOLU, která oslovila 19,91 % voličů (89 hlasů), třetí příčku získalo hnutí MOTO s 9,39 % (42 hlasů), následované hnutím STAN s 8,27 % (37 hlasů) a hnutím SPD s 8,05 % (36 hlasů). Uskupení STAČILO! si připsalo 4,47 % (20 hlasů), strana PIRÁTI 3,13 % (14 hlasů), hnutí PŘÍSAHA 1,56 % (7 hlasů) a shodně po 0,44 % (2 hlasy) získaly subjekty REBELOVÉ a ČSSD. Shodně jako v celé republice, kde hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tak i zde první dvě příčky patřily stejným formacím, ovšem hnutí ANO mělo na místní úrovni podstatně vyšší náskok.
Při dřívějším sněmovním měření sil v roce 2021 byl souboj na čele nesmírně vyrovnaný. Tehdy těsně vyhrála koalice SPOLU s 28,94 % (121 hlasů), zatímco hnutí ANO získalo 28,46 % (119 hlasů). V celorepublikovém měřítku byla situace obdobná, když koalice SPOLU zvítězila s 27,79 % a hnutí ANO skončilo těsně druhé s 27,12 %. Kompletní výsledky přinášejí parlamentní volby v Záhoří, přičemž regionální data pokrývají stránky pro poslanecké volby na Písecku a rovněž parlamentní volby v Jihočeském kraji.
Hlasování o hlavě státu
V roce 2023 přilákaly pozornost obyvatel prezidentské volby, v jejichž prvním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš se ziskem 44,39 % (198 hlasů). Druhý skončil Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 29,14 % zúčastněných (130 hlasů). Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 12,78 % (57 hlasů), Pavel Fischer si připsal 6,72 % (30 hlasů), Marek Hilšer 2,91 % (13 hlasů), Jaroslav Bašta 1,79 % (8 hlasů), Tomáš Zima 1,34 % (6 hlasů) a Karel Diviš 0,89 % (4 hlasy).
Ve druhém kole došlo k mimořádně dramatickému souboji, kdy Petr Pavel získal 232 hlasů (50,10 %) a Andrej Babiš obdržel 231 hlasů (49,89 %). O vítězství Petra Pavla v obci tak rozhodl jediný hlas. Informace o tomto i dřívějších duelech přinášejí prezidentské volby v Záhoří, přičemž celkový pohled na region nabízejí volby prezidenta na Písecku a také krajský přehled pro prezidentské volby v Jihočeském kraji.
Krajské volby a souboj o krajské zastupitelstvo
Při hlasování do regionálního parlamentu přinesly krajské volby v roce 2024 situaci, kdy na prvním místě skončily dva subjekty se shodným výsledkem. Hnutí ANO i strana ODS obdržely navlas stejný počet 81 hlasů, což u obou znamenalo podíl 38,20 %. Se značným odstupem se na třetím místě umístila uskupení STAČILO! se 7,54 % (16 hlasů), následovaná uskupeními JIH 12 a Společně pro JČ, která obě získala po 3,30 % (7 hlasů). Pět hlasů a podíl 2,35 % si připsali Piráti, po 4 hlasech (1,88 %) získaly koalice SPD+Trikol+PRO a strana SOCDEM a 3 hlasy (1,41 %) patřily uskupení Jihočeská veřejnost.
Zájemci o vývoj v celém okrese mohou prozkoumat krajské volby na Písecku. Samotný vývoj hlasování v místě shrnují krajské volby v Záhoří, pod nimiž se nacházejí odkazy na předchozí ročníky.
Základní profil a charakteristika obce
Tato jihočeská obec leží v nadmořské výšce 492 metrů a její katastrální území zaujímá rozlohu 17,8 km². K doručování zásilek slouží poštovní směrovací čísla 397 01 a 398 18. Podle evidence, kterou spravuje Český statistický úřad, mělo sídlo v roce 2024 celkem 802 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 299 domů. Aktuality o chodu samosprávy a dění v místě zveřejňuje oficiální web obce.
V roce 2024 se celkový počet obyvatel snížil o 12 osob, což bylo způsobeno jak přirozeným úbytkem, kdy zemřelo o 7 lidí více, než se narodilo, tak záporným saldem migrace, neboť se odstěhovalo o 5 obyvatel více, než kolik se přistěhovalo. Věková skladba při sčítání lidu v roce 2021 ukázala, že děti do 14 let tvořily 11,3 % populace (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let představoval 68,2 % (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let činili 20,5 % místních obyvatel, což bylo více než celostátní průměr 17,4 %. Otázku náboženského vyznání zodpověděli zdejší občané v roce 2021 tak, že se 24,5 % označilo za věřící (celostátně 22,2 %), 46 % uvedlo, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %), a zbývajících 29,5 % dotázaných kolonku nevyplnilo (v ČR 30,1 %).
Národní památkový ústav v katastru eviduje řadu hodnotných historických staveb. Patří k nim areál kostela sv. Michaela, jehož budova je datována do první poloviny 17. století s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století, a také pseudoslohová návesní kaple Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 19. století.
Účast voličů u jednotlivých hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 využilo své volební právo 58,29 % oprávněných voličů. Tento podíl zřetelně překonal celorepublikovou účast, která v těchto komunálních volbách dosáhla 46,07 %.
Také v dalších typech volebních klání byla účast místních voličů nadprůměrná. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k urnám 71,47 % voličů oproti 68,95 % v celé zemi, zatímco v roce 2021 činila účast 66,72 % při celostátním průměru 65,43 %. V prezidentských volbách roku 2023 odevzdalo v prvním kole hlas 72,86 % oprávněných občanů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast stoupla na 76,39 % (celorepublikově 70,25 %). Při krajských volbách v roce 2024 dosáhla účast 34,24 %, což bylo rovněž mírně nad celostátním průměrem 32,91 %.
