Komunální volby 2026 v Táboře: přehled a souvislosti
V Táboře rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení městského zastupitelstva i budoucím vedení radnice. Místní dějiny sahají až do roku 1268, ze kterého pochází nejstarší dochovaná písemná zmínka o osídlení této lokality.
Kromě správy vlastních záležitostí se v životě města odráží i dění v celostátní politice. Zájemci o širší souvislosti zde naleznou nejen rekapitulaci dřívějších městských hlasování, ale také výsledky parlamentních, prezidentských či krajských volebních soubojů.
Rozdělení hlasů při volbách do zastupitelstva města
Během hlasování do městského zastupitelstva v roce 2022 získalo největší podporu uskupení Tábor 2020, které obdrželo 29,08 % hlasů. Na druhé příčce skončilo politické hnutí ANO 2011 se ziskem 25,75 % hlasů. Třetí pozice patřila kandidátce SPOLEČNĚ PRO TÁBOR s podílem 14,52 %, následované sdružením ŠANCE pro TÁBOR, které oslovilo 13,93 % voličů. Pětiprocentní hranici překročila ještě Česká pirátská strana se ziskem 7,19 % hlasů.
Kromě dění v samotném městě nabízí zajímavý pohled také přehled za okres Tábor, který zachycuje situaci v okolních obcích. Stejně tak lze prozkoumat celkový souhrn pro Jihočeský kraj. Vývoj výsledků na táborské radnici v jednotlivých letech přibližují odkazy na předešlá hlasování:
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 zvítězilo v Táboře hnutí ANO se ziskem 32,78 % hlasů, zatímco druhá koalice SPOLU obdržela 23,99 % hlasů. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 10,90 % hlasů, těsně před uskupením PIRÁTI, které dosáhlo na 10,09 % hlasů. V celostátním měřítku bylo pořadí na prvních čtyřech místech totožné, když hnutí ANO zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, hnutím STAN s 11,23 % a uskupením PIRÁTI s 8,97 % hlasů.
Situace se proměnila oproti sněmovnímu klání v roce 2021, kdy v Táboře vyhrála koalice SPOLU s 28,64 % hlasů před hnutím ANO, jež mělo 26,63 % hlasů, což rovněž odpovídalo tehdejšímu celorepublikovému pořadí. Místní výsledky v širším kontextu nabízí přehled sněmovních voleb v Táboře, přičemž regionální data shrnují stránka okresu Tábor i krajská rekapitulace za Jihočeský kraj.
Výběr hlavy státu v obou kolech
V roce 2023 přinesly prezidentské volby v úvodním kole nejvyšší zisk Petru Pavlovi, který v Táboře obdržel 37,88 % hlasů. Druhý Andrej Babiš si připsal 32,81 % a třetí Danuše Nerudová zaznamenala 14,75 % hlasů. Ve druhém kole Petr Pavel své vítězství potvrdil ziskem 61,54 % hlasů, zatímco Andrej Babiš získal 38,45 % hlasů.
Kompletní data z obou kol přibližují výsledky prezidentské volby v Táboře. Pohled na hlasování v okolních městech a obcích poskytuje okresní souhrn za Tábor, který doplňuje také celkový přehled za Jihočeský kraj. Vývoj voličských preferencí při volbě hlavy státu zachycují předchozí ročníky:
Rozhodování o krajském zastupitelstvu
V roce 2024 ovládla krajské volby v Táboře strana ODS, pro kterou hlasovalo 42,40 % voličů. Druhé hnutí ANO zaznamenalo podporu 24,46 % hlasů a třetí uskupení Společně pro JČ si připsalo 9,81 % hlasů. Šestiprocentní hranici překonala ještě formace STAČILO! se ziskem 6,96 % hlasů.
Pro zájemce o detailní rozložení sil jsou k dispozici krajské výsledky v Táboře, jež doplňuje širší pohled na sousední města v podobě výsledků za okres Tábor. Historii krajských volebních soubojů shrnují tyto odkazy:
Základní údaje a profil města
Jihočeský Tábor má status města a rozkládá se v nadmořské výšce 437 metrů na ploše 62,2 km². Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 34 356 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 stálo na městském území 5 103 domů. Zdejší poštovní směrovací čísla zahrnují kódy 390 01, 390 02, 390 03, 390 05, 391 31, 391 37 a 391 56. Informace o samosprávě přinášejí webové stránky města.
Z pohledu demografického vývoje vykázalo město v roce 2024 přirozený úbytek obyvatel, kdy přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -88. Tento pokles částečně kompenzovalo kladné saldo migrace ve výši 74 osob, takže celkový přírůstek činil -14 obyvatel. Věkové složení z roku 2021 ukázalo, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 12,2 % obyvatel (celostátně 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 69,2 % (v celé ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let zaujímali 18,6 % populace (oproti 17,4 % v Česku). Otázku náboženského vyznání zodpověděli obyvatelé v tomtéž roce tak, že 50,2 % bylo bez vyznání, 19,3 % se označilo jako věřící a zbývajících 30,5 % podíl neuvedlo.
Historické dědictví města dokumentuje Národní památkový ústav. Mezi nejvýznamnější památky patří národní kulturní památka stará radnice, jejíž počátky spadají nejpozději do 80. let 15. století a roku 1516 byla budova pod střechou. Další památkou je městské opevnění vzniklé v polovině 15. století, zahrnující hradební i parkánové zdi, bašty a brány.
Účast voličů při hlasováních
Při obecních volbách v roce 2022 přišlo odevzdat svůj hlas 40,29 % oprávněných voličů, což bylo méně než celorepublikový průměr dosahující 46,07 %. Zájem o složení místní samosprávy tak zaostal za celostátní úrovní o téměř šest procentních bodů.
U parlamentních a prezidentských voleb byla účast znatelně vyšší. V parlamentních volbách roku 2021 dorazilo k urnám 65,31 % voličů při celostátním průměru 65,43 %, přičemž v roce 2025 účast vzrostla na 68,52 %, což bylo blízko republikovým 68,95 %. Prezidentské klání roku 2023 přilákalo v prvním kole 68,83 % a ve druhém kole 70,59 % občanů, což v obou případech mírně převýšilo celostátní hodnoty 68,24 % a 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 35,22 %, což znamenalo vyšší zájem než celorepublikový výsledek 32,91 %.