100,00 %
Petr Juliš truhlář, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 1
13,97 % (39 hlasů)
Mgr. Jan Pekárek obchodní zástupce, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
15,41 % (43 hlasů)
Jaroslava Pešková pokladní, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 3
12,18 % (34 hlasů)
Ing. Jana Novotná ekonom, věk: 57 let
pořadí na kandidátce: 4
15,77 % (44 hlasů)
Václav Holubec manažer, věk: 39 let
pořadí na kandidátce: 5
12,90 % (36 hlasů)
Zdeněk Jindra řidič, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 6
14,69 % (41 hlasů)
Zdeněk Vacík skladník, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 7
15,05 % (42 hlasů)
Petr Juliš truhlář, věk: 50 let
Mgr. Jan Pekárek obchodní zástupce, věk: 51 let
Jaroslava Pešková pokladní, věk: 55 let
Ing. Jana Novotná ekonom, věk: 57 let
Václav Holubec manažer, věk: 39 let
Zdeněk Jindra řidič, věk: 45 let
Zdeněk Vacík skladník, věk: 49 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
V Čachotíně určí nadcházející komunální volby nové složení místního zastupitelstva, které bude spravovat záležitosti této nevelké vsi. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1352, což jí dává více než šest set let doložené historie.
Zdejší samospráva řeší potřeby necelých dvou stovek stálých obyvatel. Volební rozhodování v obci nabízí zajímavý pohled na to, jak se lokální témata i celostátní politické trendy promítají do hlasování na venkově.
Při hlasování do zastupitelstva v roce 2022 se v obci neodehrála soutěž mezi více politickými subjekty. O přízeň voličů usilovalo pouze jedno uskupení pod názvem SNK - Legionáře Sobotky, které získalo všech 317 odevzdaných platných hlasů a obsadilo celý zastupitelský sbor. Volba tak proběhla bez protikandidátů.
Kdo chce prozkoumat širší souvislosti v okolních městech a obcích, může nahlédnout na komunální volby na Havlíčkobrodsku v okresním měřítku. K dispozici je také celkový pohled na výsledky v Kraji Vysočina za všechna tamní sídla.
Zájem o celostátní politiku se projevil při hlasování, kdy občané vybírali zástupce pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. V Čachotíně obdrželo nejvíce hlasů hnutí ANO, pro které hlasovalo 36 voličů, což představovalo 36,36 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 30 hlasů čili 30,30 %. Uskupení SPD získalo 10 hlasů (10,10 %), hnutí STAN 8 hlasů (8,08 %), PIRÁTI 6 hlasů (6,06 %) a stejných 6 hlasů (6,06 %) zaznamenala formace STAČILO!. Uskupení MOTO obdrželo 2 hlasy (2,02 %) a hnutí JASAN 1 hlas (1,01 %). Vítězství hnutí ANO odpovídalo celostátnímu pořadí, kde toto hnutí zvítězilo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 bylo pořadí na čele opačné. V obci tehdy vyhrála koalice SPOLU s 29 hlasy (30,85 %) před hnutím ANO, jež získalo 22 hlasů (23,40 %), což rovněž kopírovalo celorepublikový výsledek. Podrobnosti nabízí stránka pro sněmovní volby v Čachotíně v přehledném formátu. Širší data za region přináší souhrn pro parlamentní hlasování na Havlíčkobrodsku i krajský přehled pro poslanecké volby na Vysočině s kompletními tabulkami.
V roce 2023 se v Česku konaly prezidentské volby, které v obci přinesly v úvodním kole naprosto shodný výsledek dvou hlavních kandidátů. Andrej Babiš i Petr Pavel získali shodně po 32 hlasech, což pro každého z nich znamenalo podíl 31,37 %. Danuše Nerudová obdržela 17 hlasů (16,66 %), Pavel Fischer 15 hlasů (14,70 %), Jaroslav Bašta 4 hlasy (3,92 %) a Marek Hilšer spolu s Karlem Divišem dostali po 1 hlasu (0,98 %). O tom, kdo postoupil do finále, rozhodly celostátní součty.
Ve druhém kole získal Petr Pavel 53 hlasů (54,63 %), zatímco Andrej Babiš obdržel 44 hlasů (45,36 %). Kompletní čísla shrnují prezidentské volby v Čachotíně na samostatné stránce. Pohled na hlasování v okolních sídlech nabízí souhrn za volbu prezidenta na Havlíčkobrodsku a celou Vysočinu pokrývají krajské výsledky prezidentské volby s detailními údaji.
V roce 2024 se uskutečnily krajské volby, v nichž v obci dosáhlo nejvyššího zisku hnutí ANO se ziskem 26 hlasů (46,42 %). Druhou pozici obsadila kandidátka Společně se Starosty, které dalo hlas 12 voličů (21,42 %). Třetí skončila KDU-ČSL s 8 hlasy (14,28 %), formace SPD+Trikol+PRO obdržela 5 hlasů (8,92 %), uskupení STAN PRO VYS získalo 3 hlasy (5,35 %) a po 1 hlasu (1,78 %) měly subjekty SOCDEM a STAČILO!.
Zájemci mohou prozkoumat krajské volby v Čachotíně s podrobnými údaji za jednotlivé kandidátky. Pro porovnání s okolními městy a obcemi slouží přehled zahrnující krajské hlasování na Havlíčkobrodsku v rámci celého okresu.
Čachotín je venkovskou obcí rozkládající se na ploše 6,3 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 572 metrů. V roce 2024 zde podle zjištění Českého statistického úřadu žilo 169 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 2021 stálo na zdejším katastru celkem 67 domů a poštovní zásilky sem doručují poštovní směrovací čísla 580 01 a 583 01. Významnou pamětihodností je podle Národního památkového ústavu kostel sv. Vavřince se zvonicí, jednolodní raně barokní stavba s gotickým jádrem a pískovcovými sochami Panny Marie a Krista v nikách, vedle níž stojí samostatná patrová hranolová zvonice z 19. století.
Během roku 2024 byl přirozený přírůstek kladný na hodnotě 4 osob, avšak migrační saldo vykázalo úbytek 10 lidí, v důsledku čehož činil celkový přírůstek -6 obyvatel. Věkové složení z roku 2021 vykázalo 11,2 % dětí do 14 let oproti celostátnímu průměru 12,9 %, skupina ve věku 15 až 64 let tvořila 69 % (v celé zemi 69,7 %) a podíl seniorů od 65 let činil 19,8 %, zatímco celorepublikově dosahoval 17,4 %. Pokud jde o náboženské vyznání evidované při sčítání 2021, věřící tvořili 34,8 % (celostátně 22,2 %), lidé bez vyznání 34,2 % (v Česku 47,8 %) a zbývajících 31,1 % obyvatel svůj postoj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality ze života samosprávy zveřejňuje oficiální web obce pro veřejnost.
V komunálních volbách roku 2022 dosáhla volební účast v obci 46,32 %. Tento údaj se v podstatě shodoval s celorepublikovým průměrem komunálního hlasování, který činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo odevzdat hlas 74,63 % zapsaných voličů, což bylo více než celostátních 68,95 %. Vyšší účast zaznamenala obec i v roce 2021, kdy dosáhla 68,84 % oproti republikovým 65,43 %. U prezidentských voleb v roce 2023 činila účast v prvním kole 75,18 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 71,32 % (v ČR 70,25 %). V krajském hlasování roku 2024 dorazilo k urnám 41,43 % oprávněných občanů, což rovněž převýšilo celostátní průměr krajských voleb 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
