100,00 %
Petra Vaňková starostka, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
15,05 % (181 hlasů)
Ing. Pavel Švíbek stavební inženýr, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 2
14,14 % (170 hlasů)
Ing. arch. Slavomír Vlk obchodní ředitel, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 3
12,22 % (147 hlasů)
Romana Brandová recruiter, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 4
12,89 % (155 hlasů)
PaedDr. Mgr. Pavel Schneider ředitel ZŠ, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 5
11,56 % (139 hlasů)
Ing. Antonín Murgaš důchodce, věk: 70 let
pořadí na kandidátce: 6
11,06 % (133 hlasů)
Jaroslav Mařánek OSVČ, věk: 63 let
pořadí na kandidátce: 7
11,31 % (136 hlasů)
Petra Vaňková starostka, věk: 49 let
Ing. Pavel Švíbek stavební inženýr, věk: 47 let
Ing. arch. Slavomír Vlk obchodní ředitel, věk: 64 let
Romana Brandová recruiter, věk: 49 let
PaedDr. Mgr. Pavel Schneider ředitel ZŠ, věk: 61 let
Ing. Antonín Murgaš důchodce, věk: 70 let
Jaroslav Mařánek OSVČ, věk: 63 let
Ivo Řeřicha údržbář, věk: 26 let
Milan Mikovec údržbář, věk: 66 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Bubovicích určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva, které povede samosprávu v dalším volebním období. Obec se vyznačuje mimořádně nízkým zastoupením seniorské populace, kdy podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosáhl v roce 2021 pouhých 7,3 %, což ji řadí na 6225. místo ze všech 6254 sídel v republice. Zdejší voliči v posledních volbách všech typů přicházeli k urnám v nadprůměrné míře, přičemž výsledky nabízejí zajímavé srovnání s celostátními trendy.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 soupeřila dvě nezávislá uskupení. Většinu hlasů získala kandidátka SNK 1, které voliči odevzdali 1081 hlasů, což představovalo 69,61 %. Druhé uskupení SNK 2 oslovilo voliče se ziskem 472 hlasů, což odpovídalo 30,39 %.
Širší pohled na hlasování v okolních obcích nabízí přehled za okres Beroun, stejně jako krajský souhrn, který zachycuje Středočeský kraj. Vývoj podpory jednotlivých kandidátek v minulých obdobích mapují níže uvedené odkazy:
Do dolní parlamentní komory přinesly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v obci prvenství koalici SPOLU se ziskem 33,75 % (106 hlasů), následované hnutím STAN s 17,83 % (56 hlasů) a hnutím ANO s 14,96 % (47 hlasů). Přes deset procent získaly ještě strany PIRÁTI (11,46 %, 36 hlasů) a hnutí MOTO (10,50 %, 33 hlasů), zatímco SPD obdržela 6,68 % (21 hlasů), formace STAČILO! 3,18 % (10 hlasů), GENERACE 0,63 % (2 hlasy) a shodně po 0,31 % (1 hlas) zaznamenaly REBELOVÉ a PŘÍSAHA. Tento výsledek se lišil od celostátní scény, kde s 34,51 % zvítězilo hnutí ANO před koalicí SPOLU s 23,36 %.
V předchozích volbách roku 2021 byla situace na čele obdobná, když koalice SPOLU dominovala s 37,80 % (124 hlasů), koalice Piráti+STAN obdržela 26,82 % (88 hlasů) a hnutí ANO skončilo třetí s 12,50 % (41 hlasů), přičemž v celé republice vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % těsně před hnutím ANO s 27,12 %. Kompletní přehled přinášejí sněmovní volby v Bubovicích a zájemci mohou prozkoumat také hlasování za celý berounský okres nebo souhrnné výsledky, jaké vykázal celý středočeský region.
Rok 2023 přinesl prezidentské volby, v jejichž prvním kole získal v obci nejvíce hlasů Petr Pavel s podílem 49,05 % (155 hlasů). Druhé místo obsadil Andrej Babiš s 20,56 % (65 hlasů), následovaný Danuší Nerudovou s 15,50 % (49 hlasů), Pavlem Fischerem s 7,27 % (23 hlasy), Jaroslavem Baštou s 3,16 % (10 hlasů), Markem Hilšerem s 2,21 % (7 hlasů), Karlem Divišem s 1,26 % (4 hlasy) a Tomášem Zimou s 0,94 % (3 hlasy).
Ve finálním druhém kole Petr Pavel svou převahu ještě posílil, když obdržel rovných 75,00 % (234 hlasů), zatímco Andrej Babiš získal 25,00 % (78 hlasů). Podrobné záznamy nabízí stránka pro prezidentské volby v Bubovicích, kontext širšího okolí přinášejí data za okres Beroun a k dispozici jsou rovněž výsledky za Středočeský kraj.
Na regionální úrovni se krajské volby v roce 2024 promítly do vítězství hnutí STAN, které obdrželo 33,80 % (48 hlasů). Těsně za ním skončila koalice SPOLU s 31,69 % (45 hlasů) a hnutí ANO obdrželo 15,49 % (22 hlasů). Uskupení SPD+Trikol+PRO si připsalo 9,85 % (14 hlasů), Piráti 3,52 % (5 hlasů), STAČILO! 2,11 % (3 hlasy) a shodně po 1,40 % (po 2 hlasech) získaly Zelení+SEN 21 a JAB.
Informace o tomto hlasování uchovává odkaz na krajské volby v Bubovicích, přičemž regionální souvislosti v rámci okresní úrovně poskytuje přehled za okres Beroun. Starší hlasování v rámci obce zachycuje následující seznam:
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1333. V současnosti se rozkládá na ploše 4,1 km² v nadmořské výšce 375 metrů a k doručování pošty slouží směrovací číslo 267 18. Podle údajů Českého statistického úřadu mělo sídlo v roce 2024 celkem 581 obyvatel, přičemž v roce 2021 zde stálo 217 domů. V témže roce 2024 byl přirozený přírůstek kladný s hodnotou 4, avšak záporné saldo migrace ve výši -6 vedlo k celkovému přírůstku -2 osob. Místní dění a aktuality prezentuje oficiální web obce Bubovice.
Mezi významné památky patří zřícenina kaple sv. Vojtěcha, kterou Národní památkový ústav popisuje jako torzo barokní kaple od Kryštofa Dientzenhofera z roku 1714. Z hlediska věkového složení evidoval ČSÚ v roce 2021 ve skupině 0 až 14 let 19 % obyvatel (celostátně 12,9 %), ve věku 15 až 64 let celkem 73,7 % (ČR 69,7 %) a ve věku 65 a více let již zmíněných 7,3 % (proti 17,4 % v ČR). V otázce náboženského vyznání se v témže roce 62,3 % lidí označilo za osoby bez vyznání (v republice 47,8 %), věřících bylo 13,1 % (v ČR 22,2 %) a 24,7 % obyvatel kolonku nevyplnilo, což na celostátní úrovni činilo 30,1 %.
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Bubovicích 60,58 %, což znamenalo zřetelný rozdíl oproti celorepublikovému průměru, který činil 46,07 %. Místní voliči tak k obecním urnám dorazili v podstatně vyšší míře, než bylo v zemi obvyklé.
Podobně nadprůměrný zájem provázel i ostatní hlasování. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo volit 75,12 % zapsaných osob oproti celostátním 68,95 %, přičemž v roce 2021 účast činila 78,57 % proti 65,43 % v České republice. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 76,61 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 76,21 % (v ČR 70,25 %). Pouze krajské volby roku 2024 zaznamenaly účast 34,71 %, která však stále převyšovala celorepublikový průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
