Komunální volby 2026 ve Strakonicích: přehled a souvislosti
Ve Strakonicích určí nadcházející komunální volby nové složení městského zastupitelstva i budoucí vedení radnice pro další čtyřleté období. Zdejší osídlení se přitom může opřít o velmi hluboké kořeny, neboť první písemné zprávy pocházejí již z roku 1233. Město leží na soutoku Otavy a Volyňky, kde už v první polovině 13. století vznikl hrad Strakonice.
Voliči tohoto dvacetitisícového sídla rozhodují nejen v lokálním hlasování, ale také při volbách do celostátních a krajských institucí. Následující text nabízí ucelený pohled na to, jak se v průběhu let vyvíjely volební preference zdejších občanů.
Rozhodování o složení městského zastupitelstva
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 zaznamenalo jednoznačný úspěch uskupení Strakonická Veřejnost, které obdrželo 61,15 % všech platných hlasů. Se značným odstupem skončila na druhém místě kandidátka SPOLU PRO STRAKONICE se ziskem 21,55 %. Třetí pozici obsadila formace JIHOČEŠI 2012, jež si připsala 13,12 % hlasů, zatímco zbývající dvě kandidující listiny KSČM a DOMOV (3,66 %) ani DSZ–ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK (0,52 %) výraznější podíl nezískaly.
Kromě dění v samotném městě nabízí širší regionální kontext souhrnný přehled komunálních voleb na Strakonicku, který zachycuje výsledky v okolních obcích. Stejně tak je možné porovnat situaci v rámci celého kraje prostřednictvím výsledků za Jihočeský kraj. Vývoj na strakonické radnici v dřívějších obdobích přibližují odkazy na archivní hlasování.
Hlasování do Poslanecké sněmovny
Pokud jde o celostátní politiku, v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 se na čele umístilo hnutí ANO se ziskem 39,30 % hlasů, což znamenalo ještě silnější výsledek než jeho celorepublikový průměr 34,51 %. Druhé místo patřilo koalici SPOLU, pro niž hlasovalo 20,55 % voličů, zatímco celostátně tato formace získala 23,36 %. Hranici pěti procent ve městě překonala ještě hnutí STAN (9,45 %), SPD (9,02 %), PIRÁTI (7,92 %) a uskupení MOTO (6,55 %). Zbývající subjekty jako STAČILO! (4,38 %), PŘÍSAHA (0,93 %), GENERACE (0,50 %) a ŠVÝC. DEM. (0,26 %) zůstaly pod touto metou.
Podobné rozložení sil přineslo i dřívější sněmovní hlasování v roce 2021. Tehdy v sídle nad Otavou zvítězilo hnutí ANO s 31,54 % hlasů před koalicí SPOLU, jež obdržela 27,05 %, ačkoliv v celé České republice bylo pořadí na prvních dvou příčkách opačné a koalice SPOLU celostátně zvítězila s 27,79 % oproti 27,12 % pro hnutí ANO. Následovaly koalice Piráti+STAN s 11,47 %, SPD s 9,10 %, ČSSD s 6,04 %, PŘÍSAHA se 4,61 %, KSČM se 3,70 %, TSS s 2,85 % a Volný blok s 1,00 % hlasů.
Zájemci o detailní čísla si mohou prohlédnout sněmovní volby ve Strakonicích na samostatné stránce. V širším rámci pak poslouží parlamentní výsledky za strakonický okres, případně celkové výsledky Poslanecké sněmovny v Jihočeském kraji. Starší hlasování mapuje níže uvedený seznam odkazů.
Výběr hlavy státu
Při přímé volbě prezidenta v roce 2023 se kandidáti v prvním kole seřadili následovně. Nejvíce hlasů obdržel Andrej Babiš (39,01 %), zatímco Petr Pavel skončil na druhém místě s 30,19 %. Třetí příčku obsadila Danuše Nerudová s 14,83 %, následována Pavlem Fischerem (7,16 %), Jaroslavem Baštou (4,25 %), Markem Hilšerem (2,53 %), Karlem Divišem (1,40 %) a Tomášem Zimou (0,60 %).
Ve druhém kole však nastal obrat, když Petr Pavel získal 53,67 % hlasů a Andrej Babiš si připsal 46,32 %. Celkový obraz o tom, jak občané volili hlavu státu, doplňují prezidentské volby ve Strakonicích na příslušné stránce. Pohled na okolní sídla zprostředkovává prezidentské hlasování v okrese Strakonice a k dispozici je i souhrn za prezidentské volby v celé zemi, případně krajský přehled pro Jihočeský kraj při volbě prezidenta.
Zastupitelstvo Jihočeského kraje
Regionální krajské volby v roce 2024 přinesly v jihočeském městě prvenství pro ODS, jež oslovila 39,91 % hlasujících. Druhou nejsilnější pozici zaujalo hnutí ANO, které obdrželo 31,33 %. Třetí skončila koalice STAČILO! s 5,74 % a čtyřprocentní hranici překročila ještě koalice SPD+Trikol+PRO (5,27 %) a uskupení JIH 12 (4,78 %). Menší podíly zaznamenaly Společně pro JČ (3,54 %), Piráti (1,85 %), STAN PRO JČK (1,69 %), PŘÍSAHA (1,61 %) a SOCDEM (1,32 %).
Podrobnější data o regionálním hlasování zachycují krajské volby ve Strakonicích v přehledovém článku. Pro srovnání se sousedními obcemi slouží rovněž výsledky krajských voleb v okrese Strakonice. Zpětný pohled do dřívějších let poskytují odkazy na předchozí krajská hlasování.
Základní údaje a profil města
Město Strakonice leží v nadmořské výšce 393 metrů a rozkládá se na ploše 34,7 kilometru čtverečních, přičemž místní poštovní směrovací číslo je 386 01. V roce 2024 zde žilo 22 355 obyvatel a podle sčítání lidu z roku 2021 se na území nacházelo 2 892 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal úbytek obyvatelstva, kdy přirozený přírůstek činil -87 osob a saldo migrace dosáhlo hodnoty -80 osob, což dohromady znamenalo celkový přírůstek -167 obyvatel, jak uvádí Český statistický úřad. Radniční záležitosti a obecní služby prezentují oficiální stránky města.
Kulturní dědictví je mimořádně bohaté a Národní památkový ústav zde eviduje řadu cenných objektů. Nejvýznamnější památkou je románsko-gotický hrad založený v první polovině 13. století Bavory ze Strakonic na soutoku Otavy a Volyňky, který propojil šlechtické sídlo s církevní komendou. Pozornost poutá také historizující budova radnice z roku 1903 se sgrafitovou výzdobou Josefa Bosáčka podle návrhů Mikoláše Alše.
Věková struktura obyvatel k roku 2021 ukazovala, že děti do 14 let tvořily 12,8 % populace (celostátně 12,9 %), produktivní věk od 15 do 64 let zahrnoval 67,7 % občanů (v ČR 69,7 %) a lidé starší 65 let představovali 19,5 % (v ČR 17,4 %). V otázce náboženského vyznání ve stejném roce uvedlo 20 % obyvatel, že jsou věřící, zatímco 44,7 % se označilo jako bez vyznání a 35,3 % dotázaných tuto položku nevyplnilo.
Účast voličů při hlasování
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 42,80 %, což bylo o něco méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Zájem o složení zastupitelstva tak zaostal za celostátní úrovní o více než tři procentní body.
V dalších typech voleb byla situace obdobná. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 66,02 % oprávněných osob (v celé zemi 68,95 %) a v roce 2021 to bylo 63,78 % (celostátně 65,43 %). V prvním kole prezidentské volby v roce 2023 byla zaznamenána účast 66,63 % oproti 68,24 % v ČR a ve druhém kole vystoupala na 68,29 % při celostátním průměru 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám 31,98 % místních voličů, což představovalo hodnotu mírně pod celorepublikovým průměrem 32,91 %.
