Komunální volby 2026 v Jestřebí: přehled a souvislosti
V Jestřebí přinesou nadcházející komunální volby rozhodování o novém složení obecního zastupitelstva i budoucím směřování celé samosprávy. Zdejší prostředí se vyznačuje výrazně sekulárním charakterem, kdy se k věřícím hlásí pouhých 6,8 % obyvatel, což vesnici řadí mezi místa s vůbec nejnižším podílem věřících v celém Česku.
Tato obec na Českolipsku nabízí pohled do pestrého politického dění, kde se místní specifika potkávají s celostátními vlivy. Následující text mapuje nejen dřívější hlasování o obecním vedení, ale také odezvu parlamentních, prezidentských a krajských volebních klání mezi zdejšími voliči.
Rozhodování o složení zastupitelstva Jestřebí
Při obecním hlasování v roce 2022 se o hlasy voličů ucházela dvě místní uskupení. Jednoznačnou převahu získalo uskupení Volba pro Jestřebí, které obdrželo 1 182 hlasů, což znamenalo 78,75 % všech odevzdaných hlasů. Konkurenční kandidátka s názvem SNK I oslovila voliče s výsledkem 319 hlasů, tedy 21,25 %.
Politické rozložení sil v širším okolí zachycují také výsledky v okrese Česká Lípa a rovněž přehled za celý Liberecký kraj. Vývoj lokálních volebních preferencí za uplynulá léta zachycují odkazy níže.
Poslanecká sněmovna a hlasy voličů
Zájem občanů o celostátní politiku se zrcadlil ve volbách do Poslanecké sněmovny roku 2025, kdy v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 165 hlasů (42,30 %). Stejně jako v celorepublikovém průměru, kde hnutí ANO dosáhlo 34,51 %, bylo i v Jestřebí nejúspěšnější. Druhé místo obsadila koalice SPOLU s 55 hlasy (14,10 %), která v celostátním měřítku získala 23,36 %. Třetí pozici obsadilo hnutí STAN s 44 hlasy (11,28 %), následované hnutím SPD se 42 hlasy (10,76 %). Do výsledků promluvila také strana PIRÁTI s 28 hlasy (7,17 %), hnutí MOTO s 27 hlasy (6,92 %), uskupení STAČILO! s 15 hlasy (3,84 %), uskupení REBELOVÉ se 4 hlasy (1,02 %) a shodně po 2 hlasech (0,51 %) subjekty VÝZVA a ČR1.
V předchozím sněmovním klání roku 2021 dopadly preference odlišně. Tehdy zvítězilo hnutí ANO se ziskem 107 hlasů (30,22 %), zatímco celostátně skončila na prvním místě koalice SPOLU. Druhé místo v obci obsadilo hnutí SPD se ziskem 69 hlasů (19,49 %), třetí byla koalice Piráti+STAN s 64 hlasy (18,07 %) a čtvrtá skončila koalice SPOLU, jež obdržela 50 hlasů (14,12 %). Další hlasy připadly formacím PŘÍSAHA (16 hlasů; 4,51 %), KSČM (15 hlasů; 4,23 %), ČSSD (11 hlasů; 3,10 %), Volný blok (9 hlasů; 2,54 %), TSS (5 hlasů; 1,41 %) a Zelení (4 hlasy; 1,12 %). Podrobnosti nabízejí parlamentní volby v Jestřebí, přičemž regionální data shrnuje okres Česká Lípa a situaci v celém regionu přináší přehled pro Liberecký kraj.
Volba hlavy státu
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v úvodním kole největší podporu Andreji Babišovi, pro kterého hlasovalo 163 voličů (43,35 %). Druhý skončil Petr Pavel se ziskem 120 hlasů (31,91 %) a třetí Danuše Nerudová, jíž dalo hlas 46 občanů (12,23 %). Ostatní kandidáti obdrželi méně hlasů: Jaroslav Bašta 21 (5,58 %), Pavel Fischer 12 (3,19 %), Marek Hilšer 8 (2,12 %), Karel Diviš 5 (1,32 %) a Tomáš Zima 1 hlas (0,26 %).
Ve druhém kole udržel vedení v obci Andrej Babiš, který obdržel 201 hlasů (52,75 %), zatímco Petr Pavel získal 180 hlasů (47,24 %). Kompletní čísla shrnují prezidentské volby v Jestřebí, přičemž okresní souhrn zprostředkovávají výsledky v okrese Česká Lípa a krajský kontext nabízí hlasování v Libereckém kraji.
Krajské zastupitelstvo
Během hlasování o krajském zastupitelstvu v roce 2024 oslovily voliče krajské volby, v nichž v Jestřebí dominovalo hnutí ANO se ziskem 75 hlasů (43,85 %). Na druhé příčce skončilo uskupení SLK, které podpořilo 52 voličů (30,40 %), a třetí místo obsadila koalice STAČILO! s 15 hlasy (8,77 %).
Další politické formace již zaznamenaly menší zisky: SPD+Trikolora získala 7 hlasů (4,09 %), koalice SPOLU 6 hlasů (3,50 %), Piráti 5 hlasů (2,92 %), uskupení PRO 2022 i formace PŘÍSAHA shodně 3 hlasy (1,75 %) a Zelení pro kraj 2 hlasy (1,16 %). Jak vypadalo rozložení sil v rámci celého regionu, dokládají krajské výsledky v okrese Česká Lípa, přičemž místní čísla zachycují krajské volby v Jestřebí.
Charakteristika obce a pamětihodnosti
Jestřebí se rozkládá na ploše 22,1 km² v nadmořské výšce 259 metrů a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1295. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2024 žilo 839 obyvatel. V roce 2021 bylo v obci evidováno 226 domů a pro poštovní doručování slouží směrovací čísla 471 61 a 472 01. Bližší informace o místní samosprávě a dění zveřejňuje oficiální web obce Jestřebí.
Dominantou krajiny je zřícenina hradu Jestřebí, kterou Národní památkový ústav popisuje jako výrazný skalní suk s relikty hradu ze 13. století, dnes přístupnými novogotickým schodištěm. Sakrální dědictví reprezentuje pozdně barokní kostel sv. Ondřeje z let 1780–1781 vybudovaný po požáru městečka, v jehož blízkosti stojí pískovcová socha sv. Antonína Paduánského, vytvořená patrně v roce 1819.
Demografický vývoj z roku 2024 ukazuje, že ačkoli byl přirozený přírůstek mírně kladný a dosáhl hodnoty 1, záporné saldo migrace ve výši -15 osob vedlo k celkovému přírůstku -14 obyvatel. Věkovou strukturu ze sčítání lidu roku 2021 tvořilo 13,5 % dětí do 14 let (v celé ČR 12,9 %), 71,6 % obyvatel ve věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 14,9 % seniorů ve věku 65 a více let, což bylo méně než celorepublikových 17,4 %. Z hlediska náboženského vyznání bylo v témže roce 61,8 % obyvatel bez vyznání (oproti 47,8 % v ČR), k věřícím se přihlásilo 6,8 % (celorepublikově 22,2 %) a zbývajících 31,4 % občanů kategorii neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Účast voličů v různých typech voleb
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Jestřebí 35,78 %. Zdejší účast tak zaostala za celostátním průměrem komunálních voleb, který tehdy činil 46,07 %.
Také v dalších volebních kláních byla účast pod celorepublikovým průměrem. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 64,75 % místních občanů (celorepublikově 68,95 %), zatímco v roce 2021 to bylo 57,86 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prezidentských volbách 2023 dosáhla účast v prvním kole 61,95 % (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 61,77 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly k urnám 27,77 % voličů, což bylo rovněž méně než celostátní hodnota 32,91 %.
