Komunální volby 2026 v Bílém Potoku: přehled a souvislosti
V Bílém Potoku určí nadcházející komunální volby nové složení obecního zastupitelstva i budoucí směřování místní samosprávy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1597.
Dnes v obci žije necelých sedm set stálých obyvatel. Následující text přibližuje dosavadní politické rozložení sil na místní radnici i výsledky celostátních hlasování v obci.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
Při obecním hlasování v roce 2022 získalo nadpoloviční většinu hlasů uskupení Otevřeno, pro které hlasovalo 52,62 % voličů, což představovalo 1584 odevzdaných hlasů. Na druhé příčce se umístila kandidátka ZA DALŠÍ ROZVOJ s podporou 22,59 % (680 hlasů). Třetí pozici obsadilo Sdruž. občanů pro rozvoj obce se ziskem 11,50 % hlasů (346 hlasů), následované kandidátkou HASIČI, jež obdržela 9,27 % (279 hlasů). Menší podíl zaznamenaly subjekty BÍLÝ POTOK PRO LIDI s 3,39 % (102 hlasů) a samostatný kandidát Ondřej KOHUT, jenž získal 0,63 % (19 hlasů).
Pro srovnání celkové situace v širším okolí jsou k dispozici také souhrnné komunální výsledky v okrese Liberec. Zájemci o ještě komplexnější regionální pohled pak mohou nahlédnout do přehledu za komunální volby v Libereckém kraji.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
V celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Bílém Potoku zvítězilo hnutí ANO, které obdrželo 46,81 % hlasů (169 hlasů). Druhé místo obsadilo hnutí STAN se ziskem 13,29 % (48 hlasů) a třetí skončilo hnutí SPD, pro které hlasovalo 10,24 % voličů (37 hlasů). Koalice SPOLU zde dosáhla na 9,41 % (34 hlasů), strana PIRÁTI měla 6,64 % (24 hlasů) a uskupení MOTO zaznamenalo 5,26 % (19 hlasů). Zbývající hlasy si rozdělily formace STAČILO! se ziskem 3,60 % (13 hlasů), PŘÍSAHA s 1,93 % (7 hlasů), ČR1 s 1,10 % (4 hlasy) a LEVICE s 0,55 % (2 hlasy).
Zatímco hnutí ANO slavilo prvenství na místní i celostátní úrovni (v republice mělo 34,51 %), pořadí dalších stran se lišilo: celostátně druhá koalice SPOLU (23,36 %) v obci skončila čtvrtá a na druhé příčce ji vystřídalo hnutí STAN (v celé zemi 11,23 %). Při dřívějším hlasování v roce 2021 vyhrálo hnutí ANO s 32,86 % (116 hlasů), druhá byla koalice Piráti+STAN s 25,77 % (91 hlasů), třetí koalice SPOLU se 14,73 % (52 hlasů), hnutí SPD mělo 9,06 % (32 hlasů) a hnutí PŘÍSAHA získalo 5,66 % (20 hlasů).
Podrobnosti nabízí přehled pro sněmovní volby v Bílém Potoku. K dispozici jsou rovněž výsledky za poslanecké volby v okrese Liberec i souhrnná data za sněmovní volby v Libereckém kraji.
Prezidentské volby a výběr hlavy státu
Když se v roce 2023 konaly přímé prezidentské volby, v prvním kole obdržel nejvíce hlasů Andrej Babiš se ziskem 51,60 % (193 hlasů). Petr Pavel si připsal 24,06 % (90 hlasů) a Danuše Nerudová obdržela 10,96 % (41 hlasů). Další kandidáti zaznamenali nižší podporu: Jaroslav Bašta měl 5,61 % (21 hlasů), Pavel Fischer 4,01 % (15 hlasů), Marek Hilšer 2,94 % (11 hlasů), Karel Diviš 0,53 % (2 hlasy) a Tomáš Zima 0,26 % (1 hlas).
Ve druhém kole Andrej Babiš v obci své vedení uhájil a získal 56,70 % (220 hlasů), zatímco Petr Pavel obdržel 43,29 % (168 hlasů). Kompletní přehled hlasování představují prezidentské volby v Bílém Potoku. Širší územní souvislosti nabízejí stránky mapující volbu prezidenta v okrese Liberec a také přehled pro prezidentské volby v Libereckém kraji.
Krajské volby a souboj o krajské zastupitelstvo
V roce 2024 přinesly krajské volby v obci velmi vyrovnaný souboj. Uskupení SLK zvítězilo s podílem 37,27 % (63 hlasů), přičemž druhé hnutí ANO zaostalo o jediný hlas se ziskem 36,68 % (62 hlasů). Koalice SPOLU získala 6,50 % (11 hlasů), uskupení STAČILO! a koalice SPD+Trikolora obdržely shodně po 4,73 % (8 hlasů). Hnutí PŘÍSAHA mělo 3,55 % (6 hlasů), stejný podíl 3,55 % (6 hlasů) získali i Zelení pro kraj. Formace Svobod+Soukrom a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT obdržely po 1,18 % (shodně 2 hlasy).
Zájemci o detailní čísla mohou navštívit krajské volby v Bílém Potoku. Pro zkoumání výsledků v celém regionu poslouží odkaz na krajské volby v okrese Liberec.
Základní údaje a profil obce
Obec Bílý Potok se rozkládá na ploše 18,2 kilometru čtverečních v nadmořské výšce 430 metrů a její poštovní směrovací číslo je 463 62. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 697 obyvatel, přičemž počet domů dosáhl při sčítání lidu v roce 2021 hodnoty 322. Celkový přírůstek obyvatel v roce 2024 činil -11 osob, což bylo dáno tím, že ačkoliv přirozený přírůstek dosáhl kladné hodnoty 1, saldo migrace bylo záporné s hodnotou -12 v důsledku převažujícího vystěhování. Oficiální informace o samosprávě přinášejí webové stránky obce.
Z hlediska věkového složení evidoval ČSÚ v roce 2021 ve věkové skupině 0 až 14 let podíl 14,7 % obyvatel (celostátní průměr byl 12,9 %, 1754. pozice z 6254 obcí), ve skupině 15 až 64 let to bylo 67,9 % (v ČR 69,7 %, 4303. pozice) a skupina 65 a více let tvořila 17,5 % (v ČR 17,4 %, 2798. pozice). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní obyvatelé v tomtéž roce tak, že se jich 52,2 % označilo jako bez vyznání (v celé zemi 47,8 %, 2058. pozice), podíl věřících dosáhl 13,3 % (celorepublikově 22,2 %, 4723. pozice) a zbývajících 34,6 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %, 1581. pozice).
Kulturní dědictví v místě dokumentuje Národní památkový ústav, jenž v památkovém fondu eviduje například historizující kostel Nejsvětější Trojice, který byl vystavěn v letech 1888–1890 stavitelem J. Neusserem na místě dřívější barokní kaple. Mezi další významné památky patří socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767, kterou nechal před svým domem postavit rychtář Jan Kašpar Krause, či areál přádelny firmy Karl Bienert jun. s konstrukcemi z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.
Volební účast a zájem hlasujících
V komunálních volbách v roce 2022 zaznamenala obec výrazný zájem voličů, když účast dosáhla 64,86 %. Tento výsledek znatelně předčil celorepublikový průměr komunálního hlasování, který činil 46,07 %.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo k volebním urnám 66,79 % oprávněných voličů, což bylo o něco méně než celostátní průměr 68,95 %, zatímco v roce 2021 se sněmovního hlasování zúčastnilo 61,67 % místních voličů oproti 65,43 % v celém Česku. V prezidentských volbách roku 2023 činila účast v prvním kole 67,86 % (v celé ČR 68,24 %) a ve druhém kole vzrostla na 69,03 % (v republice 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 se k urnám dostavilo 30,91 % oprávněných voličů, přičemž celorepublikový průměr byl 32,91 %.