0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Ivana Vališová PSS Vincentinum, Šternberk, věk: 48 let
Bc. Nadija Habernalová sociální pracovnice, věk: 40 let
Ondřej Bukuvka řidič z povolání, věk: 33 let
Pavel Konupka mistr výroby, věk: 34 let
Ing. Lucie Filgasová starostka, věk: 39 let
Lucie Kovaříková kurýr, věk: 39 let
Svatopluk Vyroubal automechanik, věk: 50 let
Petr Vališ projektový manažer varovných a informačních systémů pro Moravu, věk: 42 let
Bc. Alena Charouzová vedoucí střediska Charity, věk: 57 let
MUDr. Pavlína Gabrielová stomatolog, věk: 52 let
Mgr. Martina Musilová učitelka SŠ, věk: 39 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Špindlerův Mlýn se posledních několik let potýká s úbytkem stálých obyvatel. Z horského střediska se víc lidí stěhuje pryč než naopak. Jenže před letošními volbami nových obyvatel města výrazně přibylo – za měsíc se tam přihlásilo k trvalému pobytu tolik lidí jako jindy za celý rok. Do jednoho bytu dokonce jedenáct lidí. Starosta za tím vidí kalkul a už prý podniká právní kroky.
Hlasy v českých volbách sčítají okrskové komise ručně, nicméně i tak mohou kybernetické útoky průběh hlasování narušit. Během komunálních a senátních voleb, které se konají už tento pátek a sobotu, mohou útočníci vyřadit web s průběžnými výsledky, vytvořit falešnou stránku s údajným výsledkem, převzít účet kandidáta nebo krátce před hlasováním šířit falešné video. Cílem nemusí být změna voličských hlasů, ale narušení důvěry veřejnosti v informace, upozornil bezpečnostní expert Petr Kocmich. Všechny dotčené instituce, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, jsou na rizika, která mohou nastat během volebního víkendu, připravené.
Brno je nejnebezpečnějším krajským městem z hlediska dopravy. Na druhém pólu žebříčku je naopak Olomouc. Vyplývá to z indexu dopravní bezpečnosti, který zpracovala Generali Česká pojišťovna. Ta hodnotí bezpečnost silničního provozu od roku 2004. Aktuální žebříček byl zveřejněn krátce před komunálními volbami, redakce CNN Prima NEWS proto oslovila kandidáty na primátora města s dotazem, jak chtějí dopravní bezpečnost zlepšit.
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Hnutí ANO ve čtvrtek v Praze zakončilo kampaň před komunálními a senátními volbami. Na mítinku s voliči vystoupily špičky hnutí i kandidát na primátora hlavního města Jan Hušbauer. Telefonicky se s podporovateli spojil také premiér Andrej Babiš. Osobně se nedostavil kvůli nemoci. Doktor mu dle jeho slov zakázal pokračovat v kampani. Ministerský předseda nicméně zvládl i na dálku kritizovat opozicí vedený Senát.
Piráty by měl na pražském magistrátu někdo vystřídat. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil kandidát na primátora a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr. S Piráty, stejně jako s hnutím STAN, už přitom podle Scheinherrových slov jeho strana intenzivně jedná o povolební spolupráci. V hnutí ANO naopak případného partnera pro vedení hlavního města nevidí. Jeho pražský lídr Jan Hušbauer je totiž podle Scheinherra pod tlakem premiéra Andreje Babiše (ANO), který Prahu příliš nezná a nemá ji rád.
V Komárově přinesou nadcházející komunální volby rozhodnutí o složení místního zastupitelstva. Podle údajů ze sčítání lidu se tato malá víska vyznačuje nezvykle vysokým zastoupením seniorů, neboť podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosáhl 37,2 %, což znamenalo 19. nejvyšší pozici ze všech 6 254 hodnocených obcí v České republice.
Zdejší samospráva spravuje území s necelou šedesátkou domů, přičemž místní voliči odevzdávají hlasy nejen při výběru obecních představitelů, ale také v celostátních či krajských kláních. Pohled do volebních statistik ukazuje, jak se v této části olomouckého regionu vyvíjela podpora jednotlivých politických proudů i zájem o veřejné dění.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 nevznikl souboj více volebních stran. Do volebního klání se přihlásila pouze jediná kandidátní listina, kterou představovalo uskupení SNK Komárov. Získalo všech 515 odevzdaných hlasů, což znamenalo stoprocentní zisk mandátů v místním zastupitelském sboru.
Kandidatura jediného sdružení znamenala, že se o místa v zastupitelstvu nesoupeřilo s jinými subjekty. Širší regionální kontext obecních voleb nabízí pohled na výsledky v okrese Olomouc a podrobně zmapovaný je také souhrnný přehled za Olomoucký kraj.
Hlasování občanů při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přineslo vítězství hnutí ANO, které obdrželo 44 hlasů (36,66 %). Druhou pozici obsadila koalice SPOLU s 23 hlasy (19,16 %) a třetí skončilo hnutí SPD se ziskem 18 hlasů (15,00 %). Další hlasy si rozdělilo hnutí STAN s 10 hlasy (8,33 %), uskupení MOTO s 8 hlasy (6,66 %), strana PIRÁTI a uskupení STAČILO!, jež obdržely shodně po 6 hlasech (5,00 %), hnutí PŘÍSAHA se 2 hlasy (1,66 %) a po jednom hlasu (0,83 %) zaznamenaly strany MZH a ČR1. Na celostátní úrovni zvítězilo rovněž hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU, jež v republice dosáhla 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách roku 2021 skončilo v obci na prvním místě hnutí ANO se ziskem 32 hlasů (29,35 %), zatímco celostátním vítězem se tehdy stala koalice SPOLU s 27,79 % hlasů, která v Komárově obsadila druhé místo s 29 hlasy (26,60 %). Třetí pozici tehdy obsadilo hnutí SPD se 16 hlasy (14,67 %), následovala uskupení PŘÍSAHA a Piráti+STAN se shodným počtem 8 hlasů (7,33 %), KSČM s 5 hlasy (4,58 %) a formace Volný blok, ČSSD a TSS, které získaly po 3 hlasech (2,75 %). Celkový přehled zachycují parlamentní volby v Komárově, přičemž regionální data shrnuje hlasování v okrese Olomouc i krajská statistika za celý Olomoucký kraj.
Při konání prezidentských voleb v roce 2023 obdržel v prvním kole nejvíce hlasů Andrej Babiš, pro kterého hlasovalo 61 voličů (46,56 %). Druhé místo obsadil Petr Pavel s 28 hlasy (21,37 %) a třetí skončila Danuše Nerudová s 16 hlasy (12,21 %). Jaroslav Bašta získal 14 hlasů (10,68 %), Pavel Fischer 10 hlasů (7,63 %) a Karel Diviš obdržel 2 hlasy (1,52 %).
Ve druhém kole potvrdil vedoucí postavení Andrej Babiš, jemuž dalo hlas 73 voličů (54,88 %), zatímco Petr Pavel získal v obci 60 hlasů (45,11 %). Detailní rozpis obou kol uchovávají prezidentské volby v Komárově, přičemž okolní výsledky nabízí okres Olomouc a souhrnná data za celý Olomoucký kraj.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž v obci dosáhlo prvenství hnutí ANO, které podpořilo 26 voličů (40,00 %). S odstupem následovalo uskupení Spojenci 24 se ziskem 12 hlasů (18,46 %) a koalice SPD+Tri+PRO+Svo, pro kterou se rozhodlo 9 hlasujících (13,84 %).
Další politické subjekty zaznamenaly nižší zisk: uskupení STAČILO! dostalo 6 hlasů (9,23 %), STAN PRO OLK 5 hlasů (7,69 %), ODS 4 hlasy (6,15 %) a po jednom hlasu (1,53 %) si připsaly PŘÍSAHA, Hlas pro náš kraj a Koruna Česká. Kompletní bilanci zachycují krajské volby v Komárově a širší regionální obraz dokreslují výsledky v okrese Olomouc.
První písemná zmínka o Komárově pochází z roku 1408. Víska leží v nadmořské výšce 261 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 1,5 km². Poštovní úřad obsluhuje obec pod PSČ 785 01. Historické památky eviduje Národní památkový ústav, podle jehož záznamů se zde nachází památkově chráněný kříž z roku 1833 představující kamenosochařskou práci sakrálního charakteru. Samospráva provozuje své oficiální webové stránky obce.
Český statistický úřad uvádí, že k roku 2024 čítala populace 221 obyvatel, přičemž při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 59 domů. Demografický vývoj za rok 2024 vykázal přirozený úbytek obyvatelstva v hodnotě -4 osob a záporné saldo migrace ve výši -1 osoby, což dohromady představovalo celkový úbytek -5 obyvatel.
Věková struktura podle sčítání lidu z roku 2021 zahrnovala 10,8 % dětí ve věku 0 až 14 let (celorepublikový průměr činil 12,9 %), skupina 15 až 64 let tvořila 52 % (v ČR 69,7 %) a podíl občanů ve věku 65 a více let dosahoval 37,2 % (v celém Česku 17,4 %). V otázce náboženského vyznání v témže roce uvedlo 25,3 % respondentů, že je bez vyznání (v ČR 47,8 %), 20,6 % se označilo za věřící (v ČR 22,2 %) a 54,1 % obyvatel kolonku nevyplnilo (celorepublikově 30,1 %).
Během komunálních voleb v roce 2022 přišlo k volební urně 52,22 % zapsaných voličů. Tento podíl převýšil celorepublikový průměr komunálního hlasování, který činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 byla volební účast 63,83 %, což zaostalo za celostátní hodnotou 68,95 %, zatímco v roce 2021 přišlo volit 65,52 % oprávněných osob při republikovém průměru 65,43 %. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 74,16 % voličů oproti celorepublikovým 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 73,48 % proti 70,25 % v celé zemi. Krajské volby v roce 2024 vykázaly účast 35,33 %, což bylo mírně nad celostátním průměrem 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
