42,39 %
22,42 %
20,13 %
15,06 %
ZA ROZVOJ OBCE PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST OBCE - SNK TOP 09 SPOLEČNĚ PRO OBEC
Luboš Tydlitát starosta, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 1
12,62 % (208 hlasů)
Antonín Štěpanovský zemědělec, věk: 32 let
pořadí na kandidátce: 2
11,23 % (185 hlasů)
Jaroslava Štorová účetní, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 3
9,04 % (149 hlasů)
Jaroslav Panenka řidič, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 6
14,08 % (232 hlasů)
Milena Svádová zdravotní sestra, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 8
10,07 % (166 hlasů)
Ing. Milan Lisec geodet, věk: 34 let
pořadí na kandidátce: 1
14,69 % (128 hlasů)
Tomáš Lisec zemědělec, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 4
11,59 % (101 hlasů)
Libor Hruša technik STK, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
16,87 % (132 hlasů)
Olga Marejková pracovní terapeutka, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
16,36 % (128 hlasů)
Martina Šindelářová administrativní pracovnice, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 3
12,13 % (71 hlasů)
Josef Rychetský umělecký kovář, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 11
11,96 % (70 hlasů)
ZA ROZVOJ OBCE PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST OBCE - SNK TOP 09 SPOLEČNĚ PRO OBEC
Luboš Tydlitát starosta, věk: 65 let
Antonín Štěpanovský zemědělec, věk: 32 let
Jaroslava Štorová účetní, věk: 64 let
Ing. arch. Libor Kubena projektant, věk: 63 let
Ing. Milena Hostáková Bušková podnikatelka, věk: 54 let
Jaroslav Panenka řidič, věk: 47 let
Jiří Michl důchodce, věk: 70 let
Milena Svádová zdravotní sestra, věk: 61 let
Ing. arch. Petra Kupková projektantka, věk: 49 let
Bohuš Šedivý státní úředník, věk: 46 let
Vlastimil Švingr důchodce, věk: 63 let
Ing. Milan Lisec geodet, věk: 34 let
Aleš Sváda státní zaměstnanec, věk: 37 let
Jitka Doudová OSVČ, věk: 40 let
Tomáš Lisec zemědělec, věk: 31 let
Lukáš Krňák montér fólií, věk: 47 let
Ladislav Dufek státní zaměstnanec, věk: 27 let
Ing. Václav Skřivánek důchodce, věk: 60 let
Petr Novotný vedoucí elektroúdržby, věk: 51 let
Patrik Štembera logistik, věk: 29 let
Vladimír Matouch manager, věk: 40 let
Milan Kinčl obsluha míchacího centra, věk: 44 let
Libor Hruša technik STK, věk: 58 let
Olga Marejková pracovní terapeutka, věk: 51 let
Dušan Zábranský elektrikář, věk: 47 let
Mgr. Jiří Bušek učitel v autoškole, věk: 33 let
Ivana Pavlíčková účetní, věk: 50 let
Ondřej Pěnkava mechanik, věk: 32 let
Václava Hrušová účetní, věk: 54 let
Michal Vacík tesař, věk: 51 let
Pavlína Kupcová dělnice, věk: 56 let
Zdeněk Vávra IT poradce, věk: 37 let
Ing. Miroslav Pavlíček technik, věk: 58 let
Luboš Tydlitát stavební technik, vedoucí provozu, věk: 44 let
Bc. Ondřej Jankových DiS. ředitel pobočky banky, věk: 46 let
Martina Šindelářová administrativní pracovnice, věk: 41 let
Tomáš Hudeček podnikatel, věk: 43 let
Jakub Šindelář soukromý zemědělec, věk: 43 let
Tomáš Černý řidič kamionu, věk: 48 let
Jaroslav Tůma DiS. dispečer logistiky, věk: 44 let
Petra Klohnová účetní, věk: 41 let
Ing. Pavlína Šolínová inspektorka na ministerstvu zemědělství, věk: 38 let
Jakub Drba technik správy komunikací, věk: 35 let
Josef Rychetský umělecký kovář, věk: 53 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Při nadcházejících komunálních volbách v roce 2026 budou voliči v Martiněvsi rozhodovat o novém složení místního zastupitelstva. Tato obec na Litoměřicku se podle statistik řadí k místům s vůbec nejvyšším podílem obyvatel bez náboženského vyznání v celé České republice, když se k němu v posledním sčítání přihlásilo přes 66 procent zdejších lidí.
Volební dění v obci provází živý zájem veřejnosti, což dokládá i nadprůměrná účast v uplynulých letech. Kromě rozhodování o obecní samosprávě se na této stránce můžete seznámit také s výsledky dalších typů hlasování, která formují politickou mapu regionu.
Při minulém měření sil v roce 2022 se o přízeň ucházela dvě uskupení. Vítězem se stalo sdružení ZA ROZVOJ OBCE se ziskem 54,61 % hlasů, zatímco uskupení ZA OBEC KRÁSNĚJŠÍ obdrželo 45,39 %.
Pro širší srovnání regionálního charakteru poslouží možnost prozkoumat rozložení hlasů v celém okrese v rámci přehledu komunálních voleb na Litoměřicku. Pro krajský přehled je k dispozici odkaz na výsledky v rámci celého Ústeckého kraje.
Voliči se v roce 2025 aktivně zapojili do hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Největší podporu získalo hnutí ANO, které obdrželo 37,22 % hlasů, na druhém místě skončila koalice SPOLU s 21,86 % a třetí pozici obsadilo hnutí STAN se ziskem 10,60 %. Tyto výsledky v zásadě kopírovaly celorepublikové trendy, v nichž hnutí ANO triumfovalo se ziskem 34,51 % před druhou koalicí SPOLU (23,36 %) a třetím hnutím STAN (11,23 %).
Při předchozím sněmovním klání v roce 2021 přitom v obci rovněž zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,07 % hlasů, druhé místo obsadila koalice SPOLU, pro kterou se rozhodlo 22,66 % voličů, a třetí skončila aliance Piráti+STAN se 14,25 %. V celorepublikovém měřítku byl však tehdy výsledek opačný, neboť koalice SPOLU s 27,79 % těsně předstihla hnutí ANO, které získalo 27,12 %. Kompletní přehled nabízí stránka s výsledky pro sněmovní volby v Martiněvsi. Zajímají-li vás výsledky za širší region, můžete přejít na přehled parlamentních voleb na Litoměřicku nebo na statistiky v rámci celého Ústeckého kraje.
Během prvního kola v roce 2023 se v prezidentských volbách místní voliči přiklonili nejvíce na stranu Petra Pavla, který obdržel 39,66 % hlasů. V těsném závěsu za ním skončil Andrej Babiš se ziskem 36,28 % a pomyslnou třetí příčku obsadila Danuše Nerudová, pro niž hlasovalo 13,29 % zúčastněných.
Ve druhém kole se pak hlasy ještě výrazněji přeskupily a Petr Pavel svůj úspěch stvrdil ziskem 60,78 % hlasů, zatímco jeho protikandidát Andrej Babiš obdržel 39,21 %. Celkový obrázek doplňují podrobná data pro prezidentskou volbu v Martiněvsi. Podívat se můžete rovněž na výsledky v celém litoměřickém okresu a pokud vás zajímá širší okolí, tak i v rámci celého Ústeckého kraje.
V roce 2024 se konaly krajské volby, které přinesly jasné prvenství hnutí ANO se ziskem 38,77 % hlasů. Na druhé pozici se umístila ODS, jež získala 20,40 % hlasů, a třetí místo obsadilo uskupení STAN PRO ÚLK se ziskem 11,42 %.
Podrobnější pohled na to, jak dopadlo hlasování na místní úrovni, nabízí samostatná stránka pro krajské volby v Martiněvsi. Chcete-li prozkoumat data za širší okolí, jsou k dispozici také výsledky pro celý litoměřický okres.
Obec Martiněves, jejíž první písemná zmínka pochází již z roku 1226, se rozkládá na ploše 20,1 kilometru čtverečního v nadmořské výšce 256 metrů. Podle údajů Českého statistického úřadu k roku 2024 zde žije 807 obyvatel, přičemž v roce 2021 bylo evidováno 370 domů. Pro doručování pošty slouží jediné směrovací číslo 41119. Mezi místní památky, které eviduje Národní památkový ústav, patří původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie s novogotickými úpravami a také pomník estetika Otakara Hostinského s bronzovou bustou od sochaře Josefa Šejnosty z roku 1909.
Složení obyvatelstva vykazuje specifické rysy. Z hlediska demografické dynamiky za rok 2024 sice přirozený přírůstek skončil v záporných číslech na hodnotě -7, avšak díky kladnému saldu migrace, které činilo 12 osob, dosáhl celkový přírůstek hodnoty 5 osob. Podle dat ze sčítání v roce 2021 tvořily děti do 14 let 13,3 % populace (celostátní průměr je 12,9 %), lidé v produktivním věku 70,3 % (ČR 69,7 %) a senioři od 65 let 16,4 % (ČR 17,4 %). Výrazný rozdíl oproti zbytku republiky panuje v náboženském vyznání – k lidem bez vyznání se přihlásilo 66,3 % obyvatel (celostátně 47,8 %), věřících bylo 12,1 % (ČR 22,2 %) a zbylých 21,6 % údaj neuvedlo (ČR 30,1 %). Aktuální dění a úřední desku najdete na oficiálním webu obce Martiněves.
Zájem o správu věcí veřejných je v obci v posledních letech velmi vysoký. Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dorazilo k volebním urnám 57,25 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje tehdejší celorepublikový průměr, který činil pouze 46,07 %.
Vysoká volební účast se projevuje i při jiných typech hlasování. Během sněmovních voleb v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 69,44 % voličů, zatímco celorepublikově to bylo 68,95 %, a v roce 2021 byla účast 67,24 % oproti celostátním 65,43 %. V případě prezidentské volby v roce 2023 se v prvním kole účastnilo 73,69 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 75,08 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 přilákaly 38,31 % místních voličů, což opět překonalo průměrnou republikovou účast ve výši 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
