Komunální volby 2026 v Oslově: Přehled, souvislosti a volební historie
V jihočeské obci Oslov se v nadcházejících komunálních volbách 2026 rozhodne o budoucím složení místního zastupitelstva a dalším směřování správy obce.
Tato malebná vesnice se může pochlubit bohatou historií, která se oficiálně píše již od roku 1226. Kromě své starobylosti láká i na technické památky, z nichž vyniká unikátní železniční most nad Orlickou přehradou. Místní obyvatelé vykazují silný zájem o veřejné dění, což se v posledních volbách odrazilo v nadprůměrné volební účasti na všech úrovních politického rozhodování.
Boj o místní radnici v historickém kontextu
Při posledním hlasování do zastupitelstva v roce 2022 získalo největší přízeň místních voličů uskupení Tukleky se ziskem 26,31 % hlasů. V těsném závěsu se umístila kandidátka Oslov 3, která si připsala 20,61 %, následovaná sdružením Oslov 2 s podílem 19,57 %. Významný zisk zaznamenala také Občanská demokratická strana, pro niž hlasovalo 19,51 % voličů, a pětici kandidujících subjektů uzavřelo uskupení Oslov 1 se 14,00 % hlasů.
Širší pohled na politické nálady v celém regionu nabízí statistiky dostupné pro písecký okres a také souhrnné výsledky za celý Jihočeský kraj.
Jak se volilo do Poslanecké sněmovny
Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci vítězství hnutí ANO, které získalo 33,01 % hlasů. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 27,35 % a třetí pozici obsadilo hnutí STAN, kterému dalo hlas 12,73 % místních voličů. Další hlasy si rozdělily SPD (6,60 %), STAČILO! (6,60 %), MOTO (5,66 %) a PIRÁTI (5,18 %). Ostatní subjekty, jako PŘÍSAHA (1,41 %), REBELOVÉ (0,47 %) a ŠVÝC. DEM. (0,47 %), zůstaly na okraji zájmu. V celostátním měřítku přitom hnutí ANO obdrželo 34,51 % a koalice SPOLU 23,36 %, což ukazuje, že v této lokalitě měla druhá jmenovaná koalice o něco silnější pozici než v celorepublikovém průměru.
Pokud se podíváme na předchozí sněmovní volby z roku 2021, tehdy zde zvítězila koalice SPOLU s 35,32 % hlasů před hnutím ANO, které obdrželo 25,87 %. Podrobné údaje o tom, jak se v průběhu let vyvíjely preference, přináší stránka věnovaná parlamentním volbám v Oslově. Pokud vás zajímá širší regionální kontext, jsou k dispozici také data za písecký okres a rovněž přehled za celý Jihočeský kraj.
Prezidentské volby a souboj o Hrad
Volba hlavy státu v roce 2023 vzbudila mezi místními obyvateli značný zájem. V prvním kole prezidentských voleb získal nejvíce hlasů Petr Pavel s 31,10 %, těsně následovaný Andrejem Babišem s 28,70 % a Danuší Nerudovou, která si připsala 26,31 %. Ostatní kandidáti, jako Marek Hilšer (5,74 %), Pavel Fischer (4,30 %), Karel Diviš (1,91 %), Jaroslav Bašta (1,43 %) a Tomáš Zima (0,47 %), skončili s výrazným odstupem. Ve druhém kole se pak voliči většinově přiklonili k Petru Pavlovi, který v obci zvítězil se ziskem 67,31 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 32,68 %.
Kompletní přehled o prezidentském hlasování v této lokalitě naleznete na stránce prezidentských voleb v Oslově. Regionální pohled na výsledky pak zprostředkovávají statistiky pro okres Písek, případně souhrnné výsledky za celý Jihočeský kraj.
Krajské volby a regionální zastoupení
Při posledních volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 se v obci nejvýrazněji prosadila strana ODS, která získala přesvědčivých 43,65 % hlasů. Druhé místo obsadilo hnutí ANO se ziskem 26,19 % a jako třetí nejúspěšnější skončilo uskupení JIH 12, pro které se rozhodlo 8,73 % hlasujících. Menší podíly hlasů si rozdělily subjekty STAČILO! (7,14 %), SOCDEM (4,76 %) a po shodných 2,38 % získaly SPD+Trikol+PRO, STAN PRO JČK a Společně pro JČ. PŘÍSAHA oslovila 1,58 % voličů.
Celostátní souvislosti přibližuje přehled, který nabízí rubrika krajské volby. Podrobnější informace o hlasování přímo v obci najdete na stránce věnované krajským volbám v Oslově. Regionální srovnání pak nabízí okres Písek jako celek.
Portrét obce, demografie a pamětihodnosti
Obec Oslov leží v nadmořské výšce 421 metrů a rozkládá se na celkové ploše 19,4 kilometru čtverečního. Podle oficiálních dat z roku 2024 zde žije 336 obyvatel a v roce 2021 se v obci nacházelo 166 domů. Poštovní zásilky sem doručovatelé směřují pod směrovací čísla 397 01 a 398 35. Pokud jde o demografickou dynamiku, v roce 2024 byl přirozený přírůstek obyvatel na nulové hodnotě (0), avšak v důsledku záporného salda migrace, které činilo -12 osob, zaznamenalo území celkový úbytek o 12 obyvatel.
Z hlediska věkové struktury tvořili v roce 2021 největší část místní populace lidé ve věku 15 až 64 let s podílem 68,6 %, což je o něco méně než celorepublikový průměr činící 69,7 %. Senioři ve věku 65 a více let představovali 18,7 % obyvatel (v celé ČR je to 17,4 %) a dětská složka do 14 let tvořila 12,8 % obyvatelstva oproti celostátním 12,9 %. Z dat o náboženském vyznání z téhož roku vyplývá, že 54,5 % obyvatel se označilo jako bez vyznání (celorepublikově 47,8 %), 23,1 % se přihlásilo k věřícím (celostátní průměr činí 22,2 %) a zbylých 22,5 % respondentů své vyznání neuvedlo, což je výrazně méně než republikový průměr 30,1 %. Tyto statistické informace čerpají z oficiálních dat, která zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ).
Území obce skrývá mimořádné kulturní a historické bohatství, jehož evidenci spravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Mezi nejvýznamnější památky se řadí unikátní železniční most postavený v letech 1886 až 1889 nad Orlickou přehradou, který byl vůbec prvním železničním mostem v České republice stavěným letmou montáží bez lešení. Další dominantou je původně gotický kostel sv. Linharta, který byl v druhé polovině 18. století významně rozšířen a upraven, přičemž ukrývá cenný kazetový strop a klenby. Další informace a aktuality z každodenního života jsou k dispozici na oficiálních stránkách obce.
Jaká bývá volební účast u volebních uren
Místní občané přistupují ke správě věcí veřejných s velkou zodpovědností, což potvrzují čísla o účasti. V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci úctyhodných 74,44 %. Tento výsledek mimořádně převyšuje celorepublikový průměr, který v daném roce činil pouhých 46,07 %.
Vysoká angažovanost se projevuje i při dalších typech hlasování. V posledních parlamentních volbách v roce 2025 přišlo k urnám 76,53 % oprávněných voličů, zatímco v roce 2021 to bylo 73,45 % (celostátní průměry činily 68,95 % a 65,43 %). Při prezidentském klání v roce 2023 byla účast v prvním kole 77,41 % a ve druhém kole 77,24 %, což opět výrazně předčilo celorepublikové hodnoty 68,24 % a 70,25 %. Výjimečnou disciplínu obyvatelé prokázali i v krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo 47,55 % voličů, zatímco celostátní průměr dosáhl pouze 32,91 %.
