Komunální volby 2026 ve Stránecké Zhoři: přehled a souvislosti
Ve Stránecké Zhoři rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení zastupitelstva a dalším směřování obecní samosprávy. Tato vesnická lokalita na Vysočině vyniká mimo jiné výraznou religiozitou svých obyvatel, neboť se při sčítání lidu téměř polovina místních přihlásila k náboženské víře, což obec řadí na přední místa v celorepublikovém měřítku.
Volební chování zdejších voličů vykazuje dlouhodobě specifické rysy jak při obsazování křesel na radnici, tak při celostátních hlasováních. Přehled přináší souhrnné informace o předchozích hlasováních i historických vazbách v regionu.
Rozdělení sil v obecním zastupitelstvu
V obecních volbách v roce 2022 si nejvyšší podporu připsalo SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ, které obdrželo 39,46 % hlasů. Druhou pozici obsadila kandidátka NEZÁVISLÍ se ziskem 18,37 %, těsně následovaná uskupením Rozvoj a prosperita, pro něž hlasovalo 17,52 % voličů. Pětiprocentní hranici překročily ještě subjekty FRANKŮV ZHOŘEC s výsledkem 13,96 % a Sbor dobrovol. hasičů Kochánov, který oslovil 10,69 % hlasujících.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat výsledky v okrese Žďár nad Sázavou a rovněž souhrnný pohled pro přehled za Kraj Vysočina zachycující obecní volby ve všech obcích kraje.
Hlasování o složení Poslanecké sněmovny
Když se v obci konaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025, zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,40 % hlasů, což korespondovalo s jeho celostátním triumfem, kde získalo 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 29,15 %, přičemž v celé zemi obdržela 23,36 %. Třetí pozici zaujalo hnutí STAN s 11,66 %, následované hnutím SPD s 6,70 %, hnutím MOTO s 6,41 % a formací STAČILO!, jež získala 5,53 % hlasů, zatímco uskupení PIRÁTI zaznamenalo 3,79 %.
Oproti tomu při sněmovním klání v roce 2021 stála v čele koalice SPOLU s 29,31 % hlasů, zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 25,75 %, což odráželo tehdejší celorepublikové pořadí, kde SPOLU bralo 27,79 % a ANO 27,12 %. Pro detailní rozbor jsou k nahlédnutí poslanecké volby ve Stránecké Zhoři v přehledu, který doplňují data pro okres Žďár nad Sázavou i souhrnná statistika, jakou nabízí Kraj Vysočina pro poslanecké volby na krajské úrovni.
Kdo získal podporu v boji o Hrad
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v obci v prvním kole prvenství Andreji Babišovi, který obdržel 33,24 % hlasů. Druhý Petr Pavel získal 25,27 %, třetí Danuše Nerudová 15,93 % a čtvrtý Pavel Fischer 13,18 % hlasů, přičemž Jaroslav Bašta oslovil 5,76 % zúčastněných. Ve druhém kole však nastal obrat a Petr Pavel zvítězil se ziskem 57,42 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel 42,57 %.
K dispozici jsou ucelené záznamy zachycující volbu prezidenta ve Stránecké Zhoři včetně vývoje hlasování. Širší geografický kontext pak dokresluje přehled za okres Žďár nad Sázavou i souhrnná čísla za Kraj Vysočina při prezidentské volbě u všech volebních okrsků.
Krajské volby na Vysočině
Při hlasování o složení regionálního parlamentu v roce 2024, kdy se konaly krajské volby, dominovalo v obci hnutí ANO s podílem 29,74 % hlasů. Za ním skončila KDU-ČSL s 19,62 % a uskupení Společně se Starosty, jež obdrželo 15,18 %. Formace STAN PRO VYS si připsala 11,39 % a SOCDEM oslovila 8,22 % voličů.
Kompletní data mapující krajské volby ve Stránecké Zhoři lze porovnat s tím, jak volil celý okres Žďár nad Sázavou v tomto volebním období.
Historie a charakteristika obce
Obec Stránecká Zhoř se v historických pramenech poprvé připomíná v roce 1414. Zástavba leží v nadmořské výšce 497 metrů nad mořem a rozkládá se na ploše 11,9 kilometru čtverečních, přičemž poštovní doručování zajišťují PSČ 594 01 a 594 42. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 599 obyvatel a při sčítání v roce 2021 se v sídle nacházelo 208 domů. Z demografického pohledu zaznamenalo sídlo v roce 2024 přirozený úbytek 3 obyvatel a záporné saldo migrace dosáhlo 13 osob, což vedlo k celkovému úbytku 16 obyvatel.
Z architektonického dědictví dokumentovaného Národním památkovým ústavem vyniká dispozičně cenný renesanční zámek s nárožními válcovými věžemi, který vznikl přestavbou gotické tvrze, a nedaleká patrová barokní sýpka s polovalbovou střechou. Místní věková struktura v roce 2021 vykazovala 13,9 % obyvatel ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 72 % ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 14 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo v témže roce 47,8 % věřících (oproti 22,2 % v ČR), podíl bez vyznání činil 19,3 % (v republice 47,8 %) a 32,9 % obyvatel kolonku nevyplnilo.
Volební účast a zájem o veřejné dění
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 65,90 %, což představovalo hodnotu výrazně převyšující celorepublikový průměr 46,07 %. Obyvatelé tak projevili o správu místních záležitostí znatelně vyšší zájem, než bylo v daném roce v Česku obvyklé.
Také při dalších typech hlasování se účast držela nad celostátním průměrem. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 73,42 % oprávněných voličů při celorepublikové účasti 68,95 %, přičemž v roce 2021 to bylo 76,19 % oproti 65,43 % v zemi. Při prezidentském klání v roce 2023 odevzdalo hlas v prvním kole 78,42 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 76,51 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 přišlo k urnám 34,12 % oprávněných osob, zatímco celostátně účast činila 32,91 %.
