Komunální volby 2026 ve Šternberku: Souvislosti a volební historie
Ve Šternberku se v nadcházejících komunálních volbách rozhodne o budoucím složení městského zastupitelstva, které určí další směřování radnice. Toto moravské město s dlouholetou tradicí, jež písemné prameny poprvé zmiňují již v roce 1296, dnes představuje domov pro více než třináct tisíc obyvatel. Zájemci o lokální politické dění zde mohou prozkoumat historický vývoj volebních preferencí, který se v průběhu let výrazně proměňoval.
Volební chování místních občanů odráží jak regionální specifika, tak celostátní trendy v různých typech hlasování. Kromě volby místní samosprávy se lidé v regionu aktivně zapojují také do výběru poslanců, krajských zástupců či hlavy státu, což vytváří ucelený obraz o politické mapě této oblasti.
Souboj o vedení šternberské radnice
Při posledním rozhodování o obsazení městské radnice v roce 2022 se na špici volebního klání usadilo uskupení ANO pro Šternberk, které získalo 28,79 % odevzdaných hlasů. Těsně v patách mu skončila Občanská demokratická strana se ziskem 24,33 %. Dvouciferný výsledek zaznamenala také KOALICE PRO ŠTERNBERK, které dalo důvěru 13,37 % voličů, a NEZÁVISLÁ VOLBA se ziskem 12,38 %.
Hranici deseti procent překonala ještě Svoboda a př. demokracie (SPD), která oslovila 11,61 % hlasujících. Posledním subjektem, který se probojoval přes pětiprocentní práh, byla Otevřená radnice Šternberk s podporou 9,52 % občanů. Pro srovnání toho, jak volili obyvatelé v celém okolí, slouží výsledky v okrese Olomouc, případně lze prozkoumat celkový přehled za celý Olomoucký kraj.
Rozhodování o složení Poslanecké sněmovny
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 potvrdilo své silné postavení hnutí ANO, které ve městě získalo 37,04 % hlasů. Tento výsledek překonal celostátní úspěch hnutí, jež v celé republice obdrželo 34,51 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 21,68 % hlasů, což bylo naopak o něco méně než jejích republikových 23,36 %. Třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 10,10 %, čímž si v této lokalitě vedlo o něco lépe než v celorepublikovém průměru.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 se preference voličů lišily. Tehdy si hnutí ANO odneslo 29,09 % hlasů, zatímco koalice SPOLU dosáhla na 25,52 %. Tyto hodnoty se rovněž mírně odchylovaly od celostátního průměru, kde koalice SPOLU zvítězila. Pro podrobnější analýzu regionálních výsledků můžete navštívit parlamentní volby ve Šternberku. Zajímavé srovnání nabízejí také statistiky pro celý okres Olomouc a podrobné informace přináší i přehled za celý Olomoucký kraj.
Hlasování o obsazení postu prezidenta republiky
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 vyjádřilo nejvíce hlasujících podporu Andreji Babišovi, který obdržel 38,71 %. Druhý Petr Pavel získal 30,73 % a třetí Danuše Nerudová přesvědčila 14,06 % voličů. Ve druhém kole se však situace obrátila a celkovým vítězem se stal Petr Pavel se ziskem 53,54 % hlasů, zatímco Andrej Babiš obdržel zbylých 46,45 %.
Způsob, jakým obyvatelé rozhodovali, podrobně rozebírají prezidentské volby ve Šternberku. Pokud vás zajímá širší pohled na celý region, jsou k dispozici také výsledky za olomoucký okres a rovněž souhrnná data pro celý Olomoucký kraj.
Krajské volby a voličské preference
Při rozhodování o vedení Olomouckého kraje v roce 2024 jednoznačně dominovalo hnutí ANO, které obdrželo 41,64 % odevzdaných hlasů. Tyto krajské volby přinesly druhou příčku Občanské demokratické straně se ziskem 14,04 %. Třetí pozici si zajistilo uskupení STAN PRO OLK s podporou 11,85 % hlasujících.
Lokální pohled na rozložení sil nabízí přehled pro krajské volby ve Šternberku. Pro zkoumání širšího okolního dění poslouží také detailní data za celý okres Olomouc, případně celkové výsledky na úrovni, kterou prezentuje celý Olomoucký kraj.
Historické památky a demografický portrét města
Město Šternberk, rozprostírající se na rozloze 48,8 km² v průměrné nadmořské výšce 268 metrů, má podle údajů z roku 2024 celkem 13 239 obyvatel. V roce 2021 zde bylo vykazováno 2522 domů a pro celou oblast platí poštovní směrovací číslo 78501. Zdejší ráz doplňují významné architektonické skvosty, mezi něž patří majestátní hrad Šternberk, původně středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží přestavěné v letech 1883 až 1890 v pozdně historizujícím duchu podle vídeňských projektů. Další nepřehlédnutelnou dominantou je bývalý klášter augustiniánů ze začátku osmnáctého století.
Zajímavý pohled nabízí demografický vývoj za rok 2024, kdy byl celkový přírůstek obyvatel záporný a činil -25 osob. Tento pokles byl zapříčiněn zejména přirozeným úbytkem, neboť v rámci přirozeného přírůstku město vykázalo hodnotu -51. Naopak pozitivní trend vykazovalo saldo migrace, které díky převaze přistěhovalých obyvatel dosáhlo kladné hodnoty 26. Statistická data popisující místní obyvatelstvo pocházejí z podkladů, které zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Informace o architektonických skvostech čerpají z databází, jež spravuje Národní památkový ústav (NPÚ).
Věková struktura místní populace z roku 2021 ukazuje, že podíl dětí do 14 let činí 12,5 % a v produktivním věku od 15 do 64 let se nachází 68,1 % obyvatel. Skupina seniorů nad 65 let tvoří 19,4 %, což převyšuje tehdejší celorepublikový průměr 17,4 %. V oblasti náboženského vyznání se v témže roce 50,4 % lidí označilo za osoby bez vyznání, zatímco věřících bylo 19,3 % a zbylých 30,3 % občanů tuto otázku neuvedlo. Pro další podrobnosti o životě v této lokalitě slouží oficiální webové stránky města.
Zájem občanů o účast ve volbách
Zájem o věci veřejné se zrcadlí v ochotě obyvatel přicházet k volebním urnám. Během komunálního hlasování v roce 2022 dosáhla volební účast v tomto sídle 39,16 %. Tato hodnota zaostala za celostátním průměrem, který tehdy v České republice činil 46,07 %.
Podobný trend mírně nižší účasti oproti celorepublikovým číslům lze pozorovat i u dalších typů voleb. Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo odevzdat svůj hlas 65,24 % oprávněných voličů, zatímco v celé zemi to bylo 68,95 %. V roce 2021 činila účast 62,30 % oproti republikovým 65,43 %. V prvním kole prezidentského hlasování roku 2023 se účast vyšplhala na 65,33 % a ve druhém kole na 66,95 %, v obou případech pod celorepublikovým průměrem. Nejnižší zájem byl zaznamenán při krajských volbách v roce 2024, kdy k urnám dorazilo 29,29 % oprávněných osob.
