54,64 %
31,41 %
13,95 %
Ing. Bc. Pavel Janoušek starosta obce, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
12,82 % (213 hlasů)
doc. Ing. František Šoukal Ph.D. VŠ pedagog, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 2
13,12 % (218 hlasů)
Ing. Jiří Havlíček software engineer, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 3
13,90 % (231 hlasů)
Ing. Luboš Polák konstruktér, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
11,19 % (186 hlasů)
Vlastimil Mejzlík vedoucí výroby, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 5
9,33 % (155 hlasů)
Josef Maloušek konstruktér, projektant, věk: 28 let
pořadí na kandidátce: 1
10,99 % (105 hlasů)
Ing. Daniel Trnka projektant, konstruktér, místopředseda fotbalového klubu, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 2
15,18 % (145 hlasů)
Ing. Vojtěch Trnka projektant, předseda fotbalového klubu, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 9
16,43 % (157 hlasů)
Marie Šoukalová důchodkyně, bývalá vedoucí ŠJ, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 1
30,66 % (130 hlasů)
Ing. Bc. Pavel Janoušek starosta obce, věk: 47 let
doc. Ing. František Šoukal Ph.D. VŠ pedagog, věk: 45 let
Ing. Jiří Havlíček software engineer, věk: 33 let
Ing. Luboš Polák konstruktér, věk: 38 let
Vlastimil Mejzlík vedoucí výroby, věk: 50 let
Lubomír Tribula jednatel společnosti, věk: 41 let
Ing. Jakub Havlíček projektant pozemních staveb, věk: 31 let
Ing. Michal Hort projektový manažer, věk: 39 let
Olga Vidláková účetní, ekonom, věk: 52 let
Josef Maloušek konstruktér, projektant, věk: 28 let
Ing. Daniel Trnka projektant, konstruktér, místopředseda fotbalového klubu, věk: 27 let
Miloslav Maloušek CNC seřizovač, trenér fotbalové mládeže, věk: 33 let
Ing. David Klusáček konstruktér, věk: 27 let
Adéla Čermáková student, laborant, věk: 20 let
Jan Zíval kompletář, místopředseda fotbalového klubu, věk: 27 let
Ing. Eliška Maloušková procesní inženýr, věk: 24 let
Ing. Petr Vaněček podnikatel, věk: 36 let
Ing. Vojtěch Trnka projektant, předseda fotbalového klubu, věk: 38 let
Marie Šoukalová důchodkyně, bývalá vedoucí ŠJ, věk: 64 let
Marie Pospíšilová operátorka výroby, věk: 54 let
Marie Špačková pracovnice úklidu, věk: 56 let
Martina Peterková DiS. úřednice, věk: 47 let
Marie Pospíšilová důchodkyně, věk: 69 let
Růžena Janová důchodkyně, věk: 66 let
Jitka Illková inv. důchodkyně, věk: 52 let
Jitka Světelská důchodkyně, věk: 74 let
Anna Bartáková důchodkyně, věk: 64 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
V Oslavici určí nadcházející komunální volby nové složení zastupitelstva pro další čtyřleté období. Při sčítání lidu v roce 2021 se k věřícím přihlásilo 45,2 % místních obyvatel, což vesnici zařadilo na 527. místo z 6254 sídel v republice.
Volební účast v obci přitom v posledních komunálních, sněmovních, prezidentských i krajských volbách převyšovala celostátní průměr. Následující text nabízí ucelený pohled do volebních výsledků i základních statistických ukazatelů této vesnice.
V obecních volbách v roce 2022 mezi sebou soupeřila dvě kandidující uskupení. Vítězem se stala kandidátka KDU-ČSL a NK, která získala 69,28 % hlasů (celkem 1779 hlasů). Druhé uskupení nesoucí název OSLAVICKÉ ŽENY oslovilo 30,72 % voličů, což v přepočtu znamenalo 789 hlasů.
V širším měřítku přinášejí srovnání také komunální volby v okrese Žďár nad Sázavou a celkový regionální kontext nabízejí komunální volby v Kraji Vysočina.
Při hlasování do zákonodárného sboru se v obci projevilo jiné rozložení politických sil než v celostátním průměru. Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Oslavici ovládla koalice SPOLU se ziskem 29,72 % hlasů (132 hlasů). Na celorepublikové úrovni přitom zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, které v obci skončilo na druhém místě s 24,09 % hlasů (107 hlasů). Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 18,91 % (84 hlasů), následované uskupením STAČILO! se 7,20 % (32 hlasů), hnutím SPD s 6,75 % (30 hlasů), uskupením MOTO s 5,85 % (26 hlasů) a stranou PIRÁTI s 5,63 % (25 hlasů). Formace PŘÍSAHA obdržela 1,12 % (5 hlasů) a strany ČSSD i ČR1 shodně získaly po 0,22 % hlasů (po 1 hlasu).
V předchozím sněmovním klání v roce 2021 ve vsi rovněž zvítězila koalice SPOLU s 35,10 % (145 hlasů), následovaná hnutím ANO s 18,64 % (77 hlasů) a koalicí Piráti+STAN s 16,22 % (67 hlasů). Z dalších stran tehdy uspěly ČSSD s 8,71 % (36 hlasů), SPD s 6,05 % (25 hlasů), PŘÍSAHA s 4,60 % (19 hlasů), KSČM s 2,90 % (12 hlasů), Volný blok s 2,42 % (10 hlasů), TSS s 2,42 % (10 hlasů) a Zelení s 1,21 % (5 hlasů).
Místní data shrnují sněmovní volby v Oslavici, zatímco okresní přehled nabízejí sněmovní volby na Žďársku a širší krajský pohled zprostředkují poslanecké volby v Kraji Vysočina.
V přímé volbě hlavy státu v roce 2023 se v obci v obou kolech prosadil stejný kandidát. Úvodní kolo pro prezidentské volby v Oslavici vyhrál Petr Pavel, pro kterého hlasovalo 34,96 % voličů (150 hlasů). Druhou pozici obsadil Andrej Babiš se ziskem 28,20 % (121 hlasů), třetí skončil Pavel Fischer s 14,91 % (64 hlasů) a čtvrtá byla Danuše Nerudová s 13,75 % (59 hlasů). Zbývající hlasy patřily dalším kandidátům: Jaroslav Bašta obdržel 4,42 % (19 hlasů), Marek Hilšer 2,56 % (11 hlasů), Karel Diviš 0,93 % (4 hlasy) a Tomáš Zima 0,23 % (1 hlas).
Ve finálním souboji Petr Pavel své prvenství potvrdil ziskem 66,51 % hlasů (288 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 33,48 % (145 hlasů).
Podrobné výsledky volebního klání shromažďují prezidentské volby v Oslavici, okresní čísla mapují prezidentské volby na Žďársku a souhrnná data za celý region přinášejí prezidentské volby v Kraji Vysočina.
V krajském zastupitelstvu měla Vysočina své rozložení sil a místní hlasování vyneslo na čelní pozici lidoveckou kandidátku. V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž v Oslavici zvítězila KDU-ČSL se ziskem 40,85 % hlasů (105 hlasů). Druhé skončilo hnutí ANO, které obdrželo 20,23 % hlasů (52 hlasů).
Hranici deseti procent překonala ještě kandidátka Společně se Starosty s 10,89 % (28 hlasů) a těsně pod ní zůstalo uskupení STAN PRO VYS s 9,72 % (25 hlasů). Další hlasy získaly subjekty SOCDEM (3,89 %, 10 hlasů), NeKa (3,50 %, 9 hlasů), koalice SPD+Trikol+PRO (2,72 %, 7 hlasů), STAČILO! (2,33 %, 6 hlasů), Piráti (2,33 %, 6 hlasů), MÁ VLAST ČMS (1,16 %, 3 hlasy) a PŘÍSAHA (1,16 %, 3 hlasy).
Místní souhrn poskytují krajské volby v Oslavici, zatímco kontext celého okresu představují krajské volby na Žďársku.
Vesnice leží v nadmořské výšce 476 metrů a rozkládá se na ploše 6,4 km². První písemná zmínka o Oslavici pochází z roku 1355. V roce 2024 zde žilo 756 obyvatel a při sčítání lidu v roce 2021 stálo v obci 220 domů. Místní poštovní směrovací číslo je 594 01.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, byl celkový přírůstek v roce 2024 kladný a činil 8 obyvatel, k čemuž přispěl přirozený přírůstek o 3 osoby i kladné migrační saldo 5 osob. Věková struktura obyvatel v roce 2021 vykazovala 14,1 % dětí do 14 let (celorepublikový průměr byl 12,9 %), 72,3 % lidí ve věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 13,6 % seniorů od 65 let (v ČR 17,4 %). U náboženského vyznání se v témže roce 45,2 % obyvatel označilo za věřící (v celé ČR 22,2 %), 28,2 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %) a zbývajících 26,6 % odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Národní památkový ústav v sídle registruje kapli sv. Jiří z roku 1867, která stojí na návsi a představuje drobnou zděnou stavbu rustikálních forem završenou jehlancovou střechou s lucernou a bání. Aktuální informace z obecní samosprávy a života vesnice jsou dostupné na oficiálních stránkách obce Oslavice.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v místě 60,44 %, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
Také u dalších hlasování vykazovala Oslavice zájem o účast převyšující celostátní průměry. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 80,32 % oprávněných voličů (v celé ČR 68,95 %) a v roce 2021 činila účast 77,90 % (v ČR 65,43 %). V prezidentské volbě roku 2023 hlasovalo v prvním kole 80,66 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast dosáhla 81,65 % (v ČR 70,25 %). Při krajském hlasování v roce 2024 pak účast představovala 47,20 %, zatímco celostátně přišlo k urnám 32,91 % voličů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
