52,62 %
47,38 %
Jakub Urban IT specialista pro klíčové systémy, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 1
10,23 % (40 hlasů)
Luboš Caha procesní technolog, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 2
20,71 % (81 hlasů)
Bc. Pavel Čabák projektový vedoucí, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 3
13,81 % (54 hlasů)
Miluše Roupcová vedoucí ekonomického úseku, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 7
16,36 % (64 hlasů)
Bc. Radka Roupcová účetní, věk: 35 let
pořadí na kandidátce: 1
13,35 % (47 hlasů)
Aleš Svoboda mechanik, věk: 44 let
pořadí na kandidátce: 3
24,43 % (86 hlasů)
Ing. Ida Nestrojilová mzdová účetní, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 6
15,62 % (55 hlasů)
Jakub Urban IT specialista pro klíčové systémy, věk: 33 let
Luboš Caha procesní technolog, věk: 52 let
Bc. Pavel Čabák projektový vedoucí, věk: 43 let
Barbora Svobodová zdravotní sestra, věk: 42 let
Hana Chňoupková vychovatelka a školní asistentka, věk: 50 let
Markéta Novotná sociální pracovník, věk: 50 let
Miluše Roupcová vedoucí ekonomického úseku, věk: 54 let
Bc. Radka Roupcová účetní, věk: 35 let
Karel Šteffl technik, věk: 50 let
Aleš Svoboda mechanik, věk: 44 let
Kamil Kosmák správce divadla, věk: 48 let
Vítězslav Roupec montér-zámečník, věk: 33 let
Ing. Ida Nestrojilová mzdová účetní, věk: 47 let
Marie Chňoupková tiskařka, věk: 52 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V obci Mastník určí nadcházející komunální volby v roce 2026 nové složení místního zastupitelstva. Z demografického pohledu se sídlo vyznačuje nízkým podílem nejmladší generace, neboť děti do 14 let tvořily 9,8 % obyvatel, což znamenalo 5795. místo ze 6254 hodnocených sídel v České republice.
Zdejší voliči se pravidelně zapojují do hlasování o směřování obce i celého státu, přičemž dosavadní výsledky nabízejí přehledný obraz o rozložení sil na lokální i celostátní úrovni.
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházela dvě místní uskupení. Vítězem se stalo uskupení Společně pro Mastník se ziskem 386 hlasů (58,22 %), zatímco konkurenční kandidátní listina Pro Mastník obdržela 277 hlasů (41,78 %). Žádný další subjekt v tomto období nekandidoval.
Zájemci o širší regionální souvislosti mohou prozkoumat výsledky v okrese Třebíč a sledovat situaci v sousedních obcích. Stejně tak je dostupný celkový pohled na hlasování v Kraji Vysočina za jednotlivá sídla.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 dalo nejvíce voličů v obci přednost hnutí ANO, které obdrželo 45 hlasů, tedy 36,88 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 30 hlasů, což odpovídalo 24,59 %. Hnutí STAN oslovilo 17 voličů (13,93 %), hnutí SPD získalo 11 hlasů (9,01 %) a uskupení MOTO zaznamenalo 9 hlasů (7,37 %). Pro uskupení PIRÁTI se rozhodlo 6 hlasujících (4,91 %), hnutí STAČILO! mělo 2 hlasy (1,63 %) a po 1 hlasu (0,81 %) zaznamenala uskupení HOP HYDRA a GENERACE. Stejně jako v celém Česku, kde hnutí ANO vyhrálo se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, tak i v tomto sídle zvítězily na prvních dvou příčkách tytéž politické formace.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 byl souboj vyrovnanější, když v obci zvítězila koalice SPOLU s 37 hlasy (29,13 %) před hnutím ANO, jež obdrželo 35 hlasů (27,55 %). Třetí skončila koalice Piráti+STAN s 21 hlasy (16,53 %), následovaná hnutím SPD s 8 hlasy (6,29 %) a uskupením PŘÍSAHA se 7 hlasy (5,51 %). Detailní pohled na hlasování nabízí odkaz na sněmovní volby v Mastníku s kompletními čísly. Pro srovnání v rámci regionu lze nahlédnout na výsledky v okrese Třebíč, přičemž k dispozici jsou také údaje za Kraj Vysočina jako celek.
Během prezidentských voleb v roce 2023 vedl v úvodním kole Andrej Babiš se ziskem 40 hlasů (32,52 %). Druhý Petr Pavel obdržel 35 hlasů (28,45 %) a Danuše Nerudová zaznamenala 29 hlasů (23,57 %). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (8 hlasů; 6,50 %), Jaroslav Bašta (7 hlasů; 5,69 %), Marek Hilšer (3 hlasy; 2,43 %) a Karel Diviš (1 hlas; 0,81 %).
Ve druhém kole došlo k obratu v celkovém pořadí, když Petr Pavel získal 78 hlasů (60,93 %), zatímco Andrej Babiš oslovil 50 voličů (39,06 %). Podrobné údaje z obou kol přináší prezidentská volba v Mastníku s přehlednými tabulkami. Kontext v rámci celého okresu pak nabízejí výsledky za okres Třebíč a krajská čísla shrnuje hlasování v Kraji Vysočina.
Při krajských volbách na Vysočině v roce 2024 byl výsledek v obci mimořádně těsný. Uskupení Společně se Starosty získalo 26 hlasů (32,50 %), čímž o jediný hlas předstihlo hnutí ANO, které obdrželo 25 hlasů (31,25 %). Uskupení STAN PRO VYS podpořilo 7 voličů (8,75 %), koalice STAČILO! obdržela 5 hlasů (6,25 %) a stejný počet 5 hlasů (6,25 %) zaznamenala koalice SPD+Trikol+PRO. Strana KDU-ČSL získala 4 hlasy (5,00 %), uskupení Piráti i SOCDEM shodně po 3 hlasech (3,75 %) a po 1 hlasu (1,25 %) obdržely DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a PŘÍSAHA.
Kompletní statistiky pro dané sídlo dokumentují krajské volby v Mastníku. Kontext hlasování v širším okolí pak zachycují krajské výsledky v okrese Třebíč.
Mastník je obcí ležící v nadmořské výšce 508 metrů nad mořem a rozkládá se na ploše 5,3 kilometru čtverečního. První písemná zmínka pochází z roku 1406 a obec spadá pod poštovní směrovací číslo 675 22. V roce 2024 zde žilo 208 obyvatel, přičemž podle údajů ze sčítání lidu v roce 2021 stálo na obecním katastru 82 domů. Místní samospráva komunikuje s občany také prostřednictvím oficiálních stránek obce.
Z hlediska demografického vývoje v roce 2024 zaznamenala vesnice celkový úbytek o 4 obyvatele. K tomuto výsledku vedl přirozený přírůstek v hodnotě -1 i záporné saldo migrace ve výši -3. Statistická data evidovaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) podrobně popisují také strukturu místní populace.
Věková struktura k roku 2021 ukazuje, že děti ve věku 0 až 14 let tvořily 9,8 % obyvatel (celorepublikový průměr činil 12,9 %), produktivní věková skupina 15 až 64 let představovala 68,4 % (v ČR 69,7 %) a lidé ve věku 65 a více let dosahovali 21,8 % (naproti tomu v celé zemi to bylo 17,4 %). Pokud jde o náboženské vyznání podle sčítání lidu z roku 2021, lidé bez vyznání tvořili 36 % místních obyvatel (v ČR 47,8 %), věřící představovali 34,9 % (v ČR 22,2 %) a zbývajících 29,1 % obyvatel své vyznání neuvedlo (v celostátním měřítku 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v obci 54,79 %. Obyvatelé tak přišli k volebním urnám v hojnějším zastoupení, než činil celorepublikový průměr, který dosáhl 46,07 %.
Zájem o celostátní a krajská klání se rovněž držel nad celorepublikovými hodnotami. Při sněmovních volbách v roce 2025 byla účast 70,62 % (v celé ČR 68,95 %) a v roce 2021 činila 68,28 % (v ČR 65,43 %). Během prezidentské volby v roce 2023 přišlo v prvním kole volit 71,43 % oprávněných voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole účast dosáhla 72,32 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách v roce 2024 pak účast představovala 44,57 %, což podstatně převyšovalo celostátní průměr 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
