Komunální volby 2026 ve Vranově: přehled a souvislosti
Ve Vranově určí nadcházející komunální volby 2026 budoucí složení obecního zastupitelstva. Místní historie sahá hluboko do minulosti, přičemž nejstarší část zdejšího kostela pochází již z jedenáctého století. Život v této středočeské obci dotvářejí nejen každodenní lokální otázky, ale také hlasování v celostátních volbách.
Následující přehled přináší souhrn výsledků obecních voleb i dalších hlasování, která se v místě v uplynulých letech odehrála.
Historie obecních voleb a místního zastupitelstva
Při obecních volbách v roce 2022 se o přízeň voličů ucházeli jednotliví kandidáti. Největší počet hlasů tehdy obdržela Markéta Horváthová se ziskem 205 hlasů (15,76 %). Dále se umístili Jan Roubíček se 166 hlasy (12,76 %), Tomáš Uhlíř, který získal 159 hlasů (12,22 %), a Barbora Janotová se 154 hlasy (11,84 %). Následovali Zdeněk Vožický s 138 hlasy (10,61 %), Ondřej Vašák se 135 hlasy (10,38 %), Jaroslav Krejčí se 118 hlasy (9,07 %), Jiří Zach se 114 hlasy (8,76 %) a Jan Škvor se 112 hlasy (8,61 %).
Širší kontext hlasování v okolních sídlech poskytují komunální výsledky na Benešovsku v rámci celého okresu. Přehled z celého regionu potom zachycují volby ve Středočeském kraji jako souhrn výsledků v jednotlivých obcích.
Volby do Poslanecké sněmovny a parlamentní výsledky
Když se v roce 2025 konaly celostátní volby do Poslanecké sněmovny, místní voliči zvolili jiné pořadí než zbytek republiky. Zatímco na celostátní úrovni zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 %, ve Vranově si první místo připsala koalice SPOLU, která obdržela 34,07 % hlasů (92 hlasů). Hnutí ANO zde skončilo na druhé příčce s 26,66 % (72 hlasů), následovalo hnutí STAN s 11,85 % (32 hlasů), strana PIRÁTI s 9,62 % (26 hlasů) a uskupení MOTO s 9,25 % (25 hlasů). Další hlasy připadly hnutí SPD (2,59 %; 7 hlasů), koalici STAČILO! (2,59 %; 7 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (1,48 %; 4 hlasy) a shodně po 0,74 % (2 hlasy) hnutí VÝZVA a straně ČSSD.
Při předchozím sněmovním hlasování v roce 2021 zvítězila v obci koalice SPOLU s 32,70 % hlasů (87 hlasů), přičemž v celé zemi byla rovněž první s 27,79 %. Druhá pozice tehdy patřila koalici Piráti+STAN s 22,93 % (61 hlasů) a třetí skončilo hnutí ANO s 21,80 % (58 hlasů). Z dalších kandidujících stran obdržela ČSSD 6,01 % (16 hlasů), PŘÍSAHA 4,13 % (11 hlasů), KSČM 3,38 % (9 hlasů), TSS 3,00 % (8 hlasů), SPD 2,63 % (7 hlasů) a ANS 1,12 % (3 hlasy). Detailní přehled o tomto i novějším hlasování nabízejí přímo sněmovní volby ve Vranově. Zajímat by vás mohly také parlamentní volby na Benešovsku a rovněž přehled za celý region, který přinášejí výsledky ve Středočeském kraji.
Výsledky přímé volby prezidenta
Během prezidentských voleb v roce 2023 vyjádřila většina místních voličů podporu Petru Pavlovi. V prvním kole získal Petr Pavel 44,85 % hlasů (122 hlasů), zatímco Andrej Babiš obsadil druhé místo s 26,47 % (72 hlasů). Třetí skončila Danuše Nerudová s 15,44 % (42 hlasů), čtvrtý Pavel Fischer s 8,45 % (23 hlasů), Marek Hilšer měl 1,83 % (5 hlasů), Karel Diviš 1,47 % (4 hlasy) a shodně po 0,73 % (2 hlasy) Tomáš Zima a Jaroslav Bašta.
Ve druhém kole Petr Pavel své prvenství potvrdil a dosáhl na 73,21 % (205 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 26,78 % (75 hlasů). Celostátní souvislosti a pravidla přibližují prezidentské volby v obecném souhrnu. Výsledky v místě zaznamenávají prezidentské volby ve Vranově. Hlasování v okolních obcích mapují volby prezidenta na Benešovsku a celokrajský výsledek shrnují prezidentské volby ve Středočeském kraji.
Souboj o křesla v krajském zastupitelstvu
V krajských volbách v roce 2024 se na prvním místě v obci umístilo hnutí STAN, které si připsalo 38,25 % hlasů (57 hlasů). Druhou pozici získalo hnutí ANO se ziskem 24,83 % (37 hlasů) a třetí byla koalice SPOLU s 20,80 % (31 hlasů). Další hlasy obdržely koalice STAČILO! (5,36 %; 8 hlasů), hnutí PŘÍSAHA (4,02 %; 6 hlasů), uskupení LEPŠÍ ŽIVOT (2,68 %; 4 hlasy) a strana Piráti (2,01 %; 3 hlasy).
Obecné informace o krajských samosprávách a volebním systému nabízejí krajské volby. Konkrétní rozložení hlasů v místě zachycují krajské volby ve Vranově. Přehled z celého okresu pak nabízejí krajské volby na Benešovsku.
Základní portrét obce a pamětihodnosti
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1352. Obec Vranov se rozkládá na ploše 9,5 km² v nadmořské výšce 356 metrů a doručovací adresy spadají pod poštovní směrovací čísla 257 22 a 257 24. V roce 2024 zde podle zjištění, která publikoval Český statistický úřad, žilo 430 obyvatel a při sčítání v roce 2021 stálo v katastru 172 domů. Demografická data za rok 2024 dokládají, že přirozený přírůstek byl sice záporný s hodnotou -8 osob, avšak díky převaze přistěhovalých nad vystěhovalými ve výši 11 lidí dosáhl celkový přírůstek kladných 3 obyvatel.
V obci stojí kostel sv. Václava s farou. Podle podkladů, které spravuje Národní památkový ústav, tvoří tento památkově chráněný areál jednolodní obdélný kostel s půlkruhovou apsidou z první poloviny 13. století, k níž na severní straně přiléhá sakristie s apsidou představující původní kostelík z 11. století, doplněný věží z 18. století, ohradní zdí, farou, kolnou a stodolou.
Z hlediska věkové struktury tvořily v roce 2021 děti do 14 let 13,3 % obyvatel (celostátní podíl byl 12,9 %), lidé ve věku 15 až 64 let představovali 69,1 % (v ČR 69,7 %) a skupina od 65 let výše tvořila 17,7 % (v ČR 17,4 %). K náboženskému vyznání se obyvatelé při témže sčítání přihlásili tak, že 50,6 % bylo bez vyznání (v ČR 47,8 %), 22 % se označilo jako věřící (v ČR 22,2 %) a 27,4 % lidí údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %). Další aktuality a informace o správě území zprostředkovávají oficiální webové stránky obce.
Volební účast a zájem o hlasování
Zájem o správu věcí veřejných se ve Vranově dlouhodobě projevuje vysokou účastí u volebních uren. V komunálních volbách v roce 2022 odevzdalo svůj hlas 64,69 % oprávněných voličů, což bylo podstatně více než celorepublikový průměr 46,07 %.
Vyšší účast než v celostátním měřítku byla zaznamenána také při ostatních hlasováních. Do Poslanecké sněmovny dorazilo v roce 2025 volit 77,44 % oprávněných voličů oproti celostátním 68,95 %, zatímco v roce 2021 činila účast 77,62 % při průměru 65,43 % v celé republice. Prezidentské volby v roce 2023 přilákaly v prvním kole 78,61 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 79,89 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 42,54 %, zatímco celorepubliková hodnota dosáhla 32,91 %.