37,39 %
31,46 %
19,39 %
11,75 %
PRO LIBNÍČ A JELMO ZMĚNA PRO LIBNÍČ A JELMO LIBNÍČ VŠEM PRO VÁS
Petr Uhlíř řemeslník, podnikatel, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 1
16,08 % (133 hlasů)
Anna Měšťanová mzdová účetní, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 3
14,99 % (124 hlasů)
Mgr. Milan Habrda speciální pedagog, věk: 65 let
pořadí na kandidátce: 5
15,23 % (126 hlasů)
Věra Šlemendová administrativní pracovnice, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 1
16,52 % (115 hlasů)
Bc. Pavel Jirkovský hasič z povolání, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 7
15,94 % (111 hlasů)
Vojtěch Horák podnikatel, věk: 33 let
pořadí na kandidátce: 1
18,64 % (80 hlasů)
Petr Klabouch zedník, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
22,69 % (59 hlasů)
PRO LIBNÍČ A JELMO ZMĚNA PRO LIBNÍČ A JELMO LIBNÍČ VŠEM PRO VÁS
Petr Uhlíř řemeslník, podnikatel, věk: 61 let
Ing. Stanislav Černý Ph.D. příslušník bezpečnostních sborů, věk: 48 let
Anna Měšťanová mzdová účetní, věk: 49 let
Michal Paroubek podnikatel, záchranář, věk: 49 let
Mgr. Milan Habrda speciální pedagog, věk: 65 let
Ing. Vladimír Chrt podnikatel, věk: 38 let
Ing. Jana Bouzekriová technický pracovník, věk: 59 let
Ing. Jana Felcman DiS. change manager, věk: 41 let
Bc. Miroslava Kadlecová administrativní pracovník, věk: 32 let
Věra Šlemendová administrativní pracovnice, věk: 52 let
Ing. Jiří Lán vedoucí pracovník v soukromé sféře, věk: 47 let
Ing. Václav Klomfar vedoucí pracovník v soukromé sféře, věk: 33 let
Mgr. Jan Okrouhlík Ph.D. vysokoškolský učitel, věk: 46 let
Lucie Štíchová obslužník přímé péče, věk: 39 let
Ing. Miroslav Třeštík podnikatel v oboru metrologie, věk: 41 let
Bc. Pavel Jirkovský hasič z povolání, věk: 55 let
Mgr. Petra Mladá kouč a mentor, podnikatel, věk: 41 let
Ing. Stanislav Lexa tajemník Ústavu podnikové strategie VŠTE, věk: 41 let
Vojtěch Horák podnikatel, věk: 33 let
Kristýna Bízek administrativní pracovnice, věk: 32 let
Josef Štícha montážní technik, věk: 41 let
Petr Hanžlík řidič vozidla záchranné služby, věk: 35 let
Lukáš Fencl automechanik, věk: 43 let
Michal Hloušek podnikatel, věk: 50 let
Milan Pouzar zaměstnanec realitní kanceláře, věk: 54 let
Monika Čadová podnikatelka v úklidových službách, věk: 27 let
Petr Leština údržbář, věk: 49 let
Petr Klabouch zedník, věk: 49 let
Jitka Mejzlíková pracovnice v sociálních službách, věk: 55 let
Dagmar Říha Švecová zdravotní sestra, věk: 49 let
Mgr. Kamila Novotná podnikatelka, věk: 47 let
Denisa Kovačová manažerka prodejny, věk: 42 let
Pavel Říha pracovník v autodopravě, věk: 49 let
Lucie Sieberová administrativní pracovnice, věk: 35 let
Zuzana Holubová účetní, věk: 43 let
Lucie Švecová administrativní pracovnice, věk: 38 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Česko už zná nové složení Senátu. V senátních volbách 2026 neobhájilo nakonec ani jeden mandát hnutí ANO, uspěly naopak opoziční strany ODS či STAN. Podívejte se, jak se změnila politická mapa Senátu, a projděte si nové či staronové senátory jméno po jméně v naší přehledné grafice.
Česko má za sebou komunální volby i první kolo senátních. Co jejich výsledky budou znamenat pro budoucnost země? Kdo je vítěz a kdo poražený? O tom budou v nedělní Partii Terezie Tománkové debatovat poslanec Radek Vondráček (ANO), ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), místopředseda ODS Tomáš Portlík a poslanec Karel Dvořák (STAN). Partii můžete sledovat živě na CNN Prima NEWS nebo přímo v tomto článku.
Během pátku a soboty proběhne druhé kolo senátních voleb, v nichž nás čeká celkově 22 soubojů. Podle společnosti Tipsport jsou největšími favority starosta Kolína Michael Kašpar (STAN) a historik Jiří Padevět (za STAN). Naopak velmi vyrovnaný souboj bookmakeři očekávají mezi exministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) a podnikatelkou Zuzanou Ceralovou Petrofovou (za ODS). Z kandidátů, kteří v prvním kole získali nejvíce hlasů, Tipsport nejméně věří poslankyni Jitce Volfové (ANO), někdejšímu šéfovi SOCDEM Michalu Šmardovi (za Volt) a senátorce Adéle Sucharda Šípové (za Piráty).
Kandidáti do Senátu, kteří postoupili z prvního kola, měli týden na přesvědčení občanů, že jsou správnou volbou. V pátek a sobotu se rozhodne v druhém kole. Ať už dopadne jakkoli, je jisté, že opozice udrží v horní komoře parlamentu většinu. Rozhodovat se bude například o tom, zda ODS a TOP 09 udrží pozici nejsilnějšího klubu, nebo jestli naplní své ambice nové hnutí Naše Česko, které by rádo vlastní klub. Mezi zajímavé souboje druhého kola patří tři pražské obvody, ale i ostré střety kandidátů za ANO se soupeři z opozice v Plzni nebo Ostravě. Volební místnosti se otevírají v pátek ve 14 hodin.
Už tento víkend rozhodnou voliči o tom, kdo zasedne ve třetině Senátu. Ve druhém kole dojde často na „bratrovražedný“ souboj mezi kandidáty ODS a Starostů a v řadě obvodů se utkají představitelé vládního ANO s opozičními favority. CNN Prima NEWS pro vás jednotlivé obvody monitoruje a nabízí vám i sérii debat mnoha protikandidátů. Jaká témata rezonují a co rozhodne o budoucích senátorech?
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
V Libníči určí složení místního zastupitelstva nadcházející komunální volby v roce 2026. Zdejší prostředí se vyznačuje mladší věkovou strukturou obyvatelstva, než bývá zvykem, neboť podíl dětí do 14 let zde v roce 2021 dosáhl 16,2 %, což obec zařadilo na 786. místo z 6254 obcí v republice.
Na této stránce jsou shromážděny dosavadní výsledky z různých volebních klání, které ilustrují politické rozložení sil v tomto jihočeském sídle.
Při obecním hlasování v roce 2022 soupeřila o přízeň voličů tři místní sdružení. Největší podporu získalo uskupení PRO LIBNÍČ A JELMO, jemuž připadlo 46,90 % hlasů (795 hlasů). Druhou pozici obsadilo SNK Libníče a Jelma s výsledkem 31,15 % (528 hlasů) a na třetím místě skončilo uskupení ZA LIBNÍČ A JELMO, jež obdrželo 21,95 % hlasů (372 hlasů).
Pro srovnání celkové situace na Českobudějovicku je k dispozici přehled pro komunální volby v okrese České Budějovice, přičemž širší regionální obraz nabízí také souhrn za komunální volby v Jihočeském kraji. Vývoj na obecní úrovni zachycují odkazy na starší hlasování:
Celostátní volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přinesly v obci prvenství koalici SPOLU se ziskem 28,88 % (93 hlasů), těsně před hnutím ANO, jež získalo 25,77 % (83 hlasů). Třetí příčku vybojovalo hnutí STAN s 13,97 % (45 hlasů). Následovala uskupení MOTO s 8,07 % (26 hlasů), PIRÁTI se 7,45 % (24 hlasů) a SPD se 6,52 % (21 hlasů). Tento výsledek se lišil od celostátního pořadí, kde s 34,51 % zvítězilo hnutí ANO a koalice SPOLU skončila druhá se ziskem 23,36 %.
V předchozích volbách v roce 2021 byla situace podobná, koalice SPOLU zde zvítězila se ziskem 33,20 % (88 hlasů) a hnutí ANO skončilo na druhém místě s 19,62 % (52 hlasů), zatímco na celostátní úrovni koalice SPOLU získala 27,79 % a hnutí ANO 27,12 %. Informace o hlasování v obci nabízí stránka pro sněmovní volby v Libníči. Širší kontext zachycuje souhrn pro sněmovní volby na Českobudějovicku a k dispozici jsou rovněž výsledky za sněmovní volby v Jihočeském kraji.
V roce 2023 se konaly prezidentské volby, v jejichž úvodním kole obdržel Petr Pavel 38,90 % (107 hlasů) a Andrej Babiš získal 24,00 % (66 hlasů). Další místa obsadili Danuše Nerudová s 12,00 % (33 hlasů), Marek Hilšer s 8,00 % (22 hlasů), Jaroslav Bašta se 7,63 % (21 hlasů) a Pavel Fischer s 6,90 % (19 hlasů). V závěrečném duelu Petr Pavel své vítězství v obci potvrdil ziskem 67,02 % (187 hlasů), zatímco Andrej Babiš dosáhl na 32,97 % (92 hlasů).
Výsledky hlasování dokumentuje stránka věnovaná prezidentským volbám v Libníči. V regionálním rámci lze nahlédnout na data za prezidentské volby v okrese České Budějovice a detailní souhrn poskytuje rovněž pohled na prezidentské volby v Jihočeském kraji.
V roce 2024 proběhly krajské volby, v nichž v obci výrazně dominovala ODS, která získala 64,70 % (121 hlasů). Se značným odstupem následovalo hnutí STAN PRO JČK a hnutí ANO, obě se shodným ziskem 9,62 % (18 hlasů). Koalice STAČILO! si připsala 3,74 % (7 hlasů) a uskupení Společně pro JČ, PŘÍSAHA i Piráti obdržela shodně po 2,67 % (5 hlasů).
Přehled všech výsledků shrnuje stránka pro krajské volby v Libníči. Zájemci o širší data mohou prozkoumat také výsledky za krajské volby na Českobudějovicku. Historii krajského hlasování v místě zachycuje následující seznam:
První písemná zmínka o Libníči pochází z roku 1394. Obec leží v nadmořské výšce 468 metrů a její katastrální území se rozkládá na ploše 6,9 km². Poštovní spojení zajišťují PSČ 373 67 a 373 71. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, zde v roce 2024 žilo 587 obyvatel, přičemž počet domů při sčítání v roce 2021 činil 186. V roce 2024 byl celkový přírůstek 22 osob, což bylo způsobeno zejména stěhováním, kdy saldo migrace dosáhlo 21 osob a přirozený přírůstek představoval 1 osobu.
Věková struktura obyvatel k roku 2021 vykazovala 16,2 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), produktivní věk 15 až 64 let zastupovalo 69,3 % obyvatel (ČR 69,7 %) a skupina 65 a více let tvořila 14,6 % (ČR 17,4 %). Otázku náboženského vyznání v témže roce zodpověděli místní tak, že 37,5 % bylo bez vyznání (celostátně 47,8 %), věřících bylo 20,1 % (v ČR 22,2 %) a zbylých 42,4 % obyvatel vyznání neuvedlo (v ČR 30,1 %). Aktuality ze správy obce jsou dostupné na oficiálním webu na adrese libnic.cz.
Zdejší památkový fond registruje Národní památkový ústav. Ke zdejším památkám patří vrcholně barokní kostel Nejsvětější Trojice navržený architektem Pavlem Ignácem Bayerem, který tvoří dominantu někdejších lázní. Týž stavitel stál i za vybudováním barokního zámku s vnitřním nádvořím, jenž sloužil jako městské lázně a ve 20. století prošel úpravou na domov důchodců.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Libníči 58,62 %, čímž znatelně předčila celorepublikový průměr, který činil 46,07 %.
Zájem o sněmovní volby v roce 2025 vyjádřilo 71,40 % zapsaných voličů, což bylo více než celorepublikových 68,95 %, přičemž v roce 2021 přišlo k urnám 63,83 % voličů oproti 65,43 % v celé zemi. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 65,72 % voličů při celostátní účasti 68,24 % a ve druhém kole účast dosáhla 65,81 % oproti celorepublikovým 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 zaznamenaly účast 41,63 %, což opět představovalo vyšší číslo než průměrných 32,91 % v České republice.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
