100,00 %
Mgr. Lucie Vaverková Strnádková starostka, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
7,96 % (266 hlasů)
Ing. Jaroslav Nechanický místostarosta, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 2
6,31 % (211 hlasů)
Bc. Martin Hlůže mistr odborného výcviku, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 3
6,73 % (225 hlasů)
David Nosek opravář zemědělské techniky, věk: 30 let
pořadí na kandidátce: 4
6,97 % (233 hlasů)
Ing. Marcela Králíková ekonomka, věk: 59 let
pořadí na kandidátce: 5
6,49 % (217 hlasů)
Ing. Jan Pohanka softwarový inženýr, věk: 42 let
pořadí na kandidátce: 6
6,25 % (209 hlasů)
Lukáš Pastorek policista, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 7
6,67 % (223 hlasů)
Jitka Duštírová DiS. učitelka v MŠ, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 8
6,70 % (224 hlasů)
Mgr. Tomáš Zuna středoškolský učitel, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 9
6,82 % (228 hlasů)
Mgr. Jan Čech lesní technik, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 10
6,34 % (212 hlasů)
Ing. Markéta Zelinková ředitelka školy, věk: 66 let
pořadí na kandidátce: 11
6,61 % (221 hlasů)
Tomáš Josífek mistr odborného výcviku, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 12
6,34 % (212 hlasů)
Bc. Kateřina Kubátová DiS. sociální pracovnice, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 13
6,10 % (204 hlasů)
Dana Marková provozní skiareálu, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 14
7,09 % (237 hlasů)
Bc. Aleš Havelka policista, věk: 40 let
pořadí na kandidátce: 15
6,52 % (218 hlasů)
Mgr. Lucie Vaverková Strnádková starostka, věk: 46 let
Ing. Jaroslav Nechanický místostarosta, věk: 48 let
Bc. Martin Hlůže mistr odborného výcviku, věk: 47 let
David Nosek opravář zemědělské techniky, věk: 30 let
Ing. Marcela Králíková ekonomka, věk: 59 let
Ing. Jan Pohanka softwarový inženýr, věk: 42 let
Lukáš Pastorek policista, věk: 36 let
Jitka Duštírová DiS. učitelka v MŠ, věk: 48 let
Mgr. Tomáš Zuna středoškolský učitel, věk: 46 let
Mgr. Jan Čech lesní technik, věk: 36 let
Ing. Markéta Zelinková ředitelka školy, věk: 66 let
Tomáš Josífek mistr odborného výcviku, věk: 31 let
Bc. Kateřina Kubátová DiS. sociální pracovnice, věk: 45 let
Dana Marková provozní skiareálu, věk: 54 let
Bc. Aleš Havelka policista, věk: 40 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Ve městě Vysoké nad Jizerou určí nadcházející komunální volby v roce 2026 budoucí složení místního zastupitelstva i směřování radnice. Město se vyznačuje mimo jiné tím, že podíl obyvatel starších pětašedesáti let zde podle sčítání lidu dosahuje 22,2 %, což město řadí na 618. pozici mezi 6 254 obcemi v České republice.
Pohled do volební historie ukazuje, jakým způsobem se v průběhu let formovaly preference voličů při hlasování do různých zastupitelských sborů i při volbě hlavy státu.
Při obecních volbách v roce 2022 kandidovalo ve městě pouze jedno uskupení. Jediná podaná kandidátní listina nesla název Společně pro Vysocko a získala plných 100,00 % hlasů, což v souhrnu představovalo 4 101 odevzdaných hlasů.
Širší pohled na situaci v sousedních sídlech nabízí přehled za komunální volby v okrese Semily. Výsledky hlasování v celém regionu pak přináší souhrn pro komunální volby v Libereckém kraji.
Zájem o celostátní politiku provází každé volby do Poslanecké sněmovny. V roce 2025 v obci zvítězilo hnutí ANO se ziskem 27,37 % (233 hlasů), na druhém místě skončila koalice SPOLU s 20,68 % (176 hlasů) a třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 20,09 % (171 hlasů). Další pozice patřily uskupení MOTO s 8,69 %, hnutí SPD s 8,57 % a straně PIRÁTI s 6,93 %. Čtyřprocentní hranici překročila ještě koalice STAČILO! se ziskem 4,70 %, zatímco formace PŘÍSAHA obdržela 1,29 % a uskupení REBELOVÉ i ČR1 shodně 0,35 %. Prvenství hnutí ANO se shodovalo s celostátním výsledkem, kde toto hnutí vyhrálo s 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %, avšak podpora hnutí STAN v sídle byla znatelně vyšší než jeho celorepublikový zisk 11,23 %.
Při předchozím sněmovním měření sil v roce 2021 byla situace odlišná, neboť ve městě vyhrála koalice Piráti+STAN s 25,93 % (216 hlasů), zatímco celostátně skončila třetí za koalicí SPOLU a hnutím ANO. Tehdy druhá koalice SPOLU obdržela 24,72 % (206 hlasů) a třetí hnutí ANO zaznamenalo 19,80 % (165 hlasů). Místní výsledky v dlouhodobém pohledu dokumentují sněmovní volby ve Vysokém nad Jizerou. Zájemci o širší kontext mohou prozkoumat také sněmovní volby v okrese Semily nebo krajský přehled pro sněmovní volby v Libereckém kraji.
Celorepublikové prezidentské volby v roce 2023 přivedly k volebním urnám většinu oprávněných voličů. V úvodním kole obdržel nejvyšší podporu Petr Pavel se ziskem 40,43 % (338 hlasů), zatímco druhý Andrej Babiš získal 24,64 % (206 hlasů). Dvouciferného výsledku dosáhla ještě Danuše Nerudová s 13,63 % (114 hlasů). Další hlasy si připsali Pavel Fischer (8,97 %), Jaroslav Bašta (7,41 %), Marek Hilšer (2,99 %), Karel Diviš (1,55 %) a Tomáš Zima (0,35 %). Ve druhém kole Petr Pavel své vedení upevnil a zvítězil s výrazným náskokem, když obdržel 71,03 % hlasů (716 voličů) proti Andreji Babišovi, pro něhož hlasovalo 28,96 % (292 voličů).
Detailní průběh tohoto hlasování shrnují prezidentské volby ve Vysokém nad Jizerou. Výsledky v širším okolí prezentují prezidentské volby v okrese Semily, přičemž k dispozici jsou rovněž prezidentské volby v Libereckém kraji.
Regionální krajské volby v roce 2024 přinesly v obci jasné prvenství uskupení SLK, jež získalo 40,25 % (161 hlasů). Na druhé pozici skončilo hnutí ANO s 28,00 % (112 hlasů) a třetí byla koalice SPOLU s 9,00 % (36 hlasů). Uskupení SPD+Trikolora oslovilo 7,00 % voličů, koalice STAČILO! zaznamenala 4,50 % a Piráti obdrželi 4,00 %. Menší část hlasů si rozdělily subjekty PRO 2022 (2,25 %), PŘÍSAHA (2,00 %) a se shodným ziskem 1,00 % také kandidátky Zelení pro kraj a Svobod+Soukrom.
Kompletní údaje za obec zachycují krajské volby ve Vysokém nad Jizerou. Pohled na hlasování v okolních sídlech poskytují krajské volby v okrese Semily.
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1352. Dnešní město Vysoké nad Jizerou se rozkládá na ploše 20,7 km² v nadmořské výšce 692 metrů a poštovní doručování pokrývají směrovací čísla 512 11, 512 43 a 513 01. V roce 2024 zde žilo 1 278 obyvatel, přičemž celkový úbytek v daném roce činil 51 osob; přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -5 a záporné saldo migrace představovalo -46 osob. Podle zjištění, která publikoval Český statistický úřad, stálo na území města v roce 2021 celkem 759 domů.
Při sčítání lidu v roce 2021 tvořily děti do 14 let věku 13 % místní populace (celostátní průměr byl 12,9 %), skupina ve věku 15 až 64 let představovala 64,8 % (v ČR 69,7 %) a podíl obyvatel ve věku 65 a více let dosahoval 22,2 % (naproti tomu v celé zemi 17,4 %). V případě náboženského vyznání se 48 % obyvatel označilo jako bez vyznání (v republice 47,8 %), podíl věřících činil 18,5 % (celostátně 22,2 %) a zbývajících 33,5 % respondentů údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Kulturní dědictví v lokalitě eviduje Národní památkový ústav, mezi jehož chráněnými památkami se nachází například zřícenina hradu Nístějka na skalnatém ostrohu nad říčním soutokem nebo barokní sloup se sochou Panny Marie na náměstí, který pochází z roku 1759 a v roce 2000 byl po dřívějším stržení obnoven. Zprávy ze samosprávy i praktické kontakty publikují oficiální stránky města.
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast ve městě 35,97 %. V porovnání s celostátním průměrem komunálních voleb, jenž činil 46,07 %, šlo o podprůměrný podíl hlasujících občanů.
U dalších typů voleb se naopak projevila nadprůměrná účast přesahující republikové hodnoty. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 přišlo volit 77,72 % voličů (v ČR 68,95 %) a při sněmovním hlasování v roce 2021 to bylo 76,41 % (v republice 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 hlasovalo 78,40 % oprávněných osob oproti celostátním 68,24 % a ve druhém kole účast vzrostla dokonce na 81,41 % při republikovém průměru 70,25 %. Krajské volby v roce 2024 pak zaznamenaly účast 39,34 %, zatímco v celé zemi dosáhla 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
